„Jde o návrh, který je důležitý v boji proti organizovanému zločinu a korupci.“ Tak v září roku 2011 okomentoval zákon o trestní odpovědnosti osob tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zákon, který vetoval prezident Václav Klaus a sněmovna musela jeho ne přehlasovat, nakonec začal platit k prvnímu lednu 2012.
§ 21 zákona o trestní odpovědnosti právnických osobZákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži
|
Za necelé tři roky, co je tento zákon v praxi, ale soudci ani jednou neudělili trest v podobě zákazu plnění veřejných zakázek, koncesního řízení či veřejné soutěže, jak zní jeho celý název. Ten mohou nařídit až na dvacet let, pokud firma spáchala trestný čin při uzavírání nebo plnění smluv právě na veřejné zakázky (viz box).
Ministerstvo spravedlnosti, které takzvaný Rejstřík trestů právnických osob spravuje na základě statistik soudů, ho na svých internetových stránkách vede veřejně. „O odsouzených právnických osobách informují soudy Rejstřík trestů, který tyto informace zanáší do své databáze,“ uvedl za ministerstvo spravedlnosti mluvčí Jiří Hovorka.
Seznam potrestaných firem
Aktuálně je na webu zapsáno 57 firem, kvůli prodlevám v zapisování se ale může s oficiálními statistikami mírně lišit.
Veřejný rejstřík trestů má sloužit jako strašák pro ostatní a zároveň jako nástroj, kterým si lze ověřit důvěryhodnost firem. Kromě informací o tom, kdy rozsudek nabyl právní moci, je v detailu každé firmy uveden i trest a to, zdali se činu dopustila úmyslně.
„Informace o uloženém trestu zákazu plnění veřejných zakázek je dohledatelná v Rejstříku trestů, kde si může zadavatel veřejné zakázky najít příslušný subjekt. Pokud by se právnická osoba s uloženým trestem zákazu účasti ve veřejné soutěži přihlásila do veřejného tendru, spáchala by tím další trestný čin – maření výkonu úředního rozhodnutí,“ vysvětlil mluvčí Hovorka.
Podle Daniela Weinholda z Platformy pro transparentní veřejné zakázky se ale zákon s praxí moc nepotkává. Podle něj je totiž těžké rozlišit, zdali vina skutečně leží na právnické osobě či na jednotlivci.
„V malém měřítku to vypadá logicky. Když má někdo společnost s ručením omezením, kde je vlastníkem a jednatelem zároveň, je logičtější, že za jeho osobní selhání to odnese jeho firma. Ale ve chvíli, kdy jde o velké giganty, je například trest zákaz účasti ve veřejných zakázkách nebo zrušení právnické osoby už o něčem jiném,“ míní Weinhold. Problematické místo je podle něj právě přenesení odpovědnosti jednotlivce na celou korporaci.
Pomalý rozjezd zákona
Co se dočtete v Rejstříku trestů právnických osobEUROPRINT BOHEMIA s.r.o.
SOSSENIOR s.r.o.
Administrative Bussines Centre s.r.o.
|
Ze statistik ministerstva spravedlnosti, které má server Lidovky.cz k dispozici, vyplývá, že aplikace zákona v praxi měla pomalejší rozjezd.
V prvním roce účinnosti normy, tedy v roce 2012, ještě nebyla odsouzena ani jedna společnost. O rok později stanuly u soudu dvě právnické osoby. V jejich případě ale došlo na nejmírnější formy trestu, a to zveřejnění rozsudku. Při trestání právnických osob má přitom soud na výběr hned z několika možností, například zákaz činnosti, přijímání dotací anebo může společnosti vystavit stopku na veřejné zakázky.
Jednou z odsouzených firem byla tehdy Společnost pro vzdělávání žen Athena. Sdružení pro práci s nezaměstnanými ženami údajně zneužilo evropské dotace. Trestem za škodu zhruba padesát tisíc korun bylo právě zveřejnění rozsudku v regionálním tisku. Majitelka se totiž doznala a škoda byla relativně malá. Navrch ještě tehdy udělil pokutu sedmdesát tisíc korun.
Loni už se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob dotkl 33 firem, mezi nimi obchodní společnosti i družstva, a soudy zpřísnily i uložené tresty. Kromě uveřejnění rozsudků v některých případech společnosti rovnou zrušily, v osmi z nich nařídily peněžité tresty anebo jim zakázaly činnost.
Do letošního srpna bylo odsouzeno 40 firem, přičemž 31 z nich tvořily družstva. Nejcitelnější trest v podobě zrušení právnické osoby soudy nařídily ve třech případech.
