„Zatím takový případ na území České republiky nemáme, že by se sem vrátil někdo, kdo bojoval na území Islámského státu,“ uvedl předseda vlády. Podle něj je to spíše problém Rakouska, Německa nebo Francie. Premiér také řekl, že arabská komunita v Česku patří k méně početným v rámci zemí EU a patří k těm, které nejsou radikalizovány.
Sobotka odmítl odpovědět na dotaz předsedy ODS Petra Fialy, kolik uprchlíků by Česko bylo schopno přijmout. „Žádné konkrétní číslo říkat nebudu,“ uvedl s poukazem na to, že tato otázka je ještě předmětem jednání v rámci EU. Stejně jako ve středu pouze uvedl, že se ČR zvládne postarat o „několik tisíc“ migrantů.
Nemáme informace o běžencích napojených na IS v Česku, řekl Sobotka |
Reagoval tak na středeční prohlášení ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, podle něhož by ČR byla schopna přijmout až 15 tisíc běženců i bez povinných kvót. Sobotka uvedl, že by k tomu byla třeba součinnost obcí, krajů, neziskových organizací i firem.
Premiér také uvedl, že není jisté, zda nejnovější požadavek Evropské komise na přerozdělení desítek tisíc uprchlíků mezi státy unie není poslední a zda se toto číslo s pokračující migrační vlnou ještě nezvýší. Povinné kvóty Sobotka nadále odmítá. Podle něj by členské státy měly mít mimo jiné právo odmítnout takové uprchlíky, kteří by pro ně představovali bezpečnostní riziko.
Běženci byli taky námětem interpelace Lea Luzara (KSČM), jenž se tázal na sociální dávky. Sobotka uvedl, že cizinci, které zadrží policie kvůli neoprávněnému pobytu v Česku a kteří se ocitnou v zajišťovacím zařízení, nedostávají žádné peníze. Naopak musejí podle něho uhradit náklady za pobyt v zařízení, jak stanoví zákon o pobytu cizinců. Cizinci v azylových zařízeních mají podle premiéra nárok na kapesné 30 korun na den. V případě, že si v těchto střediscích vaří sami, mají cizinci nárok na životní minimum, dodal Sobotka.
