Kott měl oficiálně pro středočeské krajské nemocnice pracovat jako koordinátor pro vznik neziskových nemocnic a staral se komunikaci se zdravotními pojišťovnami. Jak ale v rozsudku zmiňuje Pacovský, s nicneříkajícím pojmenováním funkce si nevěděli rady ani šéfové nemocnic. Někteří ani netušili, že pro ně má Kott něco dělat.
Rath o milionech v krabici věděl, vyzbrojil se proto obuškem, píše soudce |
„O poznání pozoruhodnější je potom postavení MUDr. Kotta v těchto nemocnicích. Jak vyplývá z výpovědí jednotlivých členů statutárních orgánů nemocnic a jejich ředitelů, přestože měl MUDr. Kott částečný pracovní úvazek ve všech těchto nemocnicích, tito se fakticky nebyli schopni shodnout na tom, jaké bylo formální funkční postavení MUDr. Kotta v nemocnicích a jaká byla jeho faktická agenda,“ píše soudce.
Říci něco bližšího o Kottově práci nezvládl ani tehdejší náměstek pro zdravotnictví Středočeského kraje Zdeněk Seidl. Jak uvádí rozsudek, Kott měl ve skutečnosti jiný ‚pracovní‘ zájem: stavební tendry v nemocnicích a zakázky na dodávky zdravotnické techniky.
„Ze zaznamenané komunikace je nepochybné, že to byl právě on, kdo měl na starosti především řízení týkající se technologického vybavení nemocnic a celé pracovní okolí to zcela akceptovalo a nijak nezpochybňovalo,“ dodává k tomu Pacovský.
Jak již dříve u soudu zaznělo, právě zdravotnické zakázky byly Kottovou doménou, o stavební se zase starala ředitelka kladenské nemocnice, Kottova partnerka a nadřízená v jedné osobě, Kateřina Pancová (dnes Kottová). Ačkoliv oficiálně se zakázkami ze své pozice neměli mít nic společného, postrkovali je tak, aby je vyhrávaly předem domluvené firmy.
Role Petra Kotta podle knihy Operace Rath„Petr Kott měl kancelář o patro níž, jeho pracovní náplní bylo býti paní ředitelce po ruce. Když měla volnou chvíli, vyběhl za ní nahoru a ujišťoval ji, že vše, co dělá, dělá nejlíp na světě. Když nestíhala, četl si celý den časopisy, trénoval taneční kroky, sledoval kurzy nakoupených akcií anebo prostě jen sjížděl na internetu porno. Oficiálně byl zaměstnán u všech pěti krajských nemocnic na částečný úvazek jako koordinátor pro vznik neziskových nemocnic. Ačkoli jej v ostatních špitálech nikdy neviděli, z každého mu posílali měsíčně dvacet tisíc korun.“  Kniha Operace Ratha - Pohled do zákulisí policejního vyšetřování vyšla 17. srpna 2015. |
V případě špitálů se nástrojem k machinacím se stala tzv. ovládací smlouva, která udělala z Kottových prakticky neomezené vládce nad krajskými nemocnicemi ve středních Čechách. Dokument jim dovoloval rozhodovat o strategických investicích.
„...oba měli přístup k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení zadavatele Středočeský kraj a jako ti, kdo koordinovali a řídili trestnou činnost, se předem dohodli, kterému soutěžiteli v souvislosti se zadáním konkrétních veřejných zakázek sjednají výhodu spočívající v tom, že jeho zástupci umožní se podílet na stanovení rozsahu veřejné zakázky případně též technické specifikaci požadovaných dodávek v rámci veřejné zakázky...,“ připomíná v rozsudku Pacovský.
Za stotisícový plat toho však jinak Kott - tedy alespoň pro nemocnice - příliš nedělal, alespoň to ukázaly odposlechy z kanceláře Pancové v kladenské nemocnici. „Chudák. Já říkám: ‚Co děláš?‘ A on že trénuje valčík. Protože půjde se mnou na ples a netancoval asi dvacet let. Teďkon si pouští na internetu valčík,“ popisovala například podle knihy Radka Kedroně Operace Rath Pancová stavařce Ivaně Salačové pracovní náplň svého podřízeného.
Jindy se zase pochlubil sám Kott. „Já mám v úterý fraj,“ přiznal například při diskuzi o převzetí úplatku od Salačové. Šéfové také neváhal předvést, jak u sebe v kanceláři pokročil v tréninku valčíku před plesem. Vedle tance však ještě listoval časopisy či sledoval kurzy nakoupených akcií.
Kott fungoval také jako výběrčí úplatků od manažerů uplácejících firem. Podle rozsudku vybral 41 milionů korun, dalších 10 již Kottovi nestihli převzít, protože je zadržela policie. Pacovský manžele prozatím nepravomocně poslal na 7,5 let do vězení a nechal jim propadnout část majetku.
