K hlasování o výzvě, aby Zeman jako hlava státu byl ve svých vyjádřeních zdrženlivější, neohrožoval jimi spojenecké závazky ČR a nerozděloval společnost, se ale horní komora nedostala. Řada levicových senátorů totiž opustila jednací sál, čímž hlasování znemožnila.
Předmětem petice byly loňské Zemanovy výroky, v nichž se vyslovil proti sankcím EU vůči Rusku. Podle organizátorů petice tím zadal důvodné podezření, že jedná spíše „v zájmu režimu Vladimira Putina než v zájmu České republiky a jejích spojenců“. Zemanovi kritici poukazovali i na jeho zpochybňování ruské účasti v bojích na východě Ukrajiny. Připomenuli také jeho výroky o možnosti „vyhladovění“ Senátu, tedy o zrušení jeho financování, jehož důsledkem by mohl být zánik horní komory Parlamentu.
„Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt. Jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád,“ shodly se v návrhu přijatého usnesení horní komory její petiční výbor a ústavní komise.
Také ústavní experti označili Zemanovy napadené výroky za prezentaci jeho politických názorů nebo za hodnotící soudy, které není možné považovat za „hrubé porušení ústavního pořádku“.
