Když se v roce 2010 s velkou slávou otevíral Pražský okruh, neslavili zdaleka všichni. Dopravě v centru metropole se sice ulevilo, tisíce aut však nově začaly jezdit jen pár stovek metrů od Jesenice, Dobřejovic i dalších obcí na periferii hlavního města.
Hluk limity nepřekročí, slibují pochybné posudky. Obyvatelé se pak jen diví |
Žádné protihlukové stěny ani jiné ochranné prostředky ale kolem pražského obchvatu nevyrostly. A rámus tamější obyvatele začal brzy obtěžovat. A vadil jim více než pět let. „Situace byla katastrofální. Vždyť jsme v noci nemohli ani otevřít okna,“ popsala serveru Lidovky.cz Renata Voláková z uskupení Zelená pro Jesenici, které proti nadměrnému hluku v okolí Pražského okruhu bojovalo.
Regionální politici i iniciativy organizovali petice, pořádali protesty a sepsali řadu stížností a připomínek, které opakovaně adresovali na nejrůznější úřady. Tuzemské instituce jim ale příliš vstříc nevyšly.
Čí je to kompetence?
Jejich potíže tak neřešily nebo si jej přehazovaly jako horký brambor. „Opravdu jsme v minulosti obdrželi celou řadu stížností od obcí, které se nacházejí v okolí obchvatu Prahy. Silnice se ale nachází na území Středočeského kraje, proto jsme jim nemohli pomoci,“ uvedl například mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Ani úředníci ze středních Čech se ale tisícovek lidí zatížených rámusem nezastali.
Věštění z křišťálové koulePřed zahájením provozu na Pražském okruhu sice nechali projektanti vypracovat hlukové posudky, které analyzovaly, jak hlasitá v budoucnu auta budou. Studie se však ukázaly jako velmi nepřesné. „Plánování protihlukových opatření je věštěním z křišťálové koule. Modely totiž zpravidla nedokáží přesně popsat, jak hlučná auta ve skutečnosti budou,“ řekl mluvčí Ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Podle Renaty Volákové ale byly posudky odfláknuté. „Počítalo se v nich s rychlostí 90 km/h, ne 130 km/h, počítalo se asfaltovým povrchem, ne s betonovým, počítalo se s menším počtem aut a tak dále,“ popsala zástupkyně iniciativy Zelená pro Jesenici. |
„Ochrana před hlukem nespadá do naší kompetence. Problémy s nadměrným hlukem řeší Ministerstvo dopravy,“ slyšeli protestující zase na Ministerstvu zdravotnictví. Správci tuzemských silnic sice před třemi lety slíbili, že vybudují protihlukové zábrany alespoň někde, zahájení jejich výstavby se ale ještě před dvěma měsíci zdálo být v nedohlednu. „Příprava ochranných opatření je administrativně náročná – je třeba provést územní řízení, výkupy pozemků či žádat o stavební povolení,“ vysvětlil průtahy serveru Lidovky.cz mluvčí rezortu dopravy Tomáš Neřold.
Rámusem sužovaných obcí se nezastaly ani soudy. Od těch nejnižších, až po ústavní.
Nepomohlo dokonce ani to, když naštvaní obyvatelé ze svých peněz nechali vypracovat posudky, které prokazovaly, že hlukové limity jsou skutečně překročeny. Středočeská hygienická stanice totiž analýzy odmítla vzít v potaz. Označila je za neprůkazné.
Unijní zvrat
Na začátku loňského prosince ale po více než pěti letech po otevření Pražského okruhu nastal náhlý zvrat.
Evropská komise totiž na popud iniciativ nechala prověřit, zda stavby spolufinancované z Operačního projektu Doprava 2007-2013 neškodí životnímu prostředí. A do Česka z Bruselu přišel jasný verdikt: obchvat Prahy hlukové limity skutečně překračuje, bez odkladů sjednejte nápravu, nebo na něj z evropských peněz nedostanete ani korunu.
Radnice zažalovaly hlavní město. Kvůli Pražskému okruhu a dráze na letiště |
Unijní hrozba zabrala. Změny tuzemští úředníci naplánovali opravdu bez odkládání. Prakticky okamžitě nechali na problémové části Pražského okruhu snížit maximální povolenou rychlost – na 100 km/h pro osobní a na 70 km/h pro nákladní auta. Protihlukové stěny postavíme nejpozději do června 2016, slíbilo zároveň ministerstvo.
„Stavba byla a stále je ve zkušebním provozu, takže podle českých zákonů nebylo v minulosti třeba rychlost omezovat,“ vysvětlil serveru Lidovky.cz Tomáš Neřold, proč správci silnic nezpomalili provoz na obchvatu metropole už v minulosti, kdy je naštvaní obyvatelé zahrnovali stížnostmi.
„Samozřejmě, že jsme rádi, že jsme po letech dosáhli svého. Zároveň ale slavíme jako velký úspěch něco, co je v zahraničí naprosto běžnou praxí,“ shrnula Renata Voláková. Například v Rakousku hlučné kamiony nesmí v noci vůbec na silnici. Podobně přísná pravidla platí i v Německu i dalších zemích. V Česku se provoz kamionů omezuje vlastně jen o prázdninách.
