Neonacisté ohrožují Tříkrálovou sbírku. Peníze půjdou na uprchlíky, děsí

„Bojkotujeme tuhle sbírku, protože se tam někde uvádělo, že je to na vetřelce. Teď se všichni dohadují, jak to je,“ řekl Lidovkám.cz šéf extremistické Národní demokracie Adam B. Bartoš.

Tři králové vyšli na koledu. Největší sbírky se účastní i celé rodiny

Jeho strana vytvořila plakát, na němž černý král Baltazar ukazuje výbušninu a iPhone. To doprovází slovy: „Jen si na mě přispějte.“ Bartošovci jej vyvěsili na sociální síti Facebook a chlubí se jím i na svých webových stránkách.

Sbírka však pomáhá především přímo v místech, kde se peníze vybraly. Peníze putují k seniorům, chudým a postiženým. „Výnos Tříkrálové sbírky 2016 bude rozdělen mezi více než 800 záměrů,“ upozorňuje oficiální web organizace. Za hranice míří jen desetina peněz. „Nejde o příspěvek na uprchlíky z muslimských zemí, nýbrž na českou menšinu z Rumunska,“ řekl Navrátil.

Národní demokracie chce bojkotovat Tříkrálovou sbírku.

Ohrožená charita

Fáma mohla vzniknout právě i kvůli pomoci Charity v zahraničí. Zřídila totiž speciální účet, kam lze přispívat na potřebné v Sýrii, Iráku či Afghánistánu. Bartošovo hnutí však podle organizace Charita ČR, která za sbírkou stojí, poškozuje právě Čechy.

„Oni neublížili uprchlíkům, ale tisícům klientů, kteří s uprchlíky nemají nic společného a kteří pomoc Charity potřebují,“ vysvětluje Navrátil. Jenže to národovce nezajímá: „Takovým sbírkám nevěřím,“ dodal jejich lídr Bartoš.

Tři králové po celé České republice přitom nevyberou právě málo. Akce probíhá od 1. do 14. ledna. Včera se rozpečetila zatím čtyři procenta pokladniček a ukázalo se, že lidé již darovali 3,5 milionu korun. Zásadní však podle organizátorů bude až tento víkend.

Loňský rok byl pro Charitu rekordní. Díky oživení ekonomiky darovali Češi potřebným téměř 90 milionů. Tolik se nevybralo ani před hospodářskou krizí, která udeřila v roce 2009. Zda bude sbírka úspěšná také letos, si Marek Navrátil kvůli negativní kampani a fámám šířeným po internetu netroufá spekulovat. „S odhady jsme víc opatrní. Spíš se zatím dá pracovat s pocity, s jakými se koledníci vracejí. Lidé se na uprchlíky zeptají, a když jim to vysvětlíme, nemají problém přispět,“ popisuje Navrátil.

Koledníci jsou na otázky podezřívavých dárců připraveni. Vědí totiž přesně, kam mají peníze z jejich okolí jít. Až 65 % darů jde na pomoc v obci, kde se vybraly. Patnáct procent využije diecézní Charita. Jedna desetina z částky jde ale i na pomoc do zahraničí – částečně slouží jako rezerva v případě náhlé humanitární katastrofy. Zbytek ze zahraniční pomoci jde na udržení zdrojů obživy a vzdělávání. Z kasičky tří králů putuje ještě pět procent na celostátní projekty a zbytek na samotnou režii sbírky.

Automobil pro Charitní pečovatelskou službu Litoměřice, rozšíření Domova pro matky s dětmi v tísni v Hodoníně, podpora krizového zařízení pro ženy a sociálně-terapeutických dílen Pohodička Rokycany, to je jen drobný výčet z asi 800 projektů po celém Česku, kde tři králové pomáhají.

Snaha se zviditelnit

Podle politologa Josefa Mlejnka se česká krajní pravice pouze snaží zviditelnit. „Je možné, že trochu žárlí, neboť odmítavý přístup k uprchlíkům má většina politických stran včetně prezidenta Miloše Zemana. Není to tak téma, na kterém by se daly z vnějšku nahánět hlasy,“ míní Mlejnek.

Podobně to vidí i Lukáš Houdek z projektu HateFree proti xenofobii. „Je to snaha o zviditelnění na tématu uprchlické krize, současně na vzrůstající nevoli části společnosti vůči neziskovým organizacím, které někteří považují za spoluzodpovědné za migrační vlnu,“ říká Houdek.

Pro některé lidi jsou ale uprchlíci pouze záminkou, aby se z daru vymluvili. „S odmítáním se setkáváme po celou dobu té sbírky. Jeden rok jsme byli církevní organizace, jiný rok nám za vyčítali církevní restituce,“ dodává Navrátil.