Rozhodnutí, že stát za Humpálovou a Chrásteckou zaplatí, padlo ještě za vlády Jiřího Rusnoka. Mezi tehdejšími ministry sice panovaly obavy, zda zaplacení výkupného nepovede k nebezpečnému precedentu, nakonec podle Respektu převážila starost o život mladých žen. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu tehdy určilo konečný vyjednávací strop na deset milionů dolarů za obě Češky. Vyjednávání s únosci poté převzal současný kabinet Bohuslava Sobotky.
Čeští vládní představitelé přitom oficiálně tvrdí, že s teroristy nevyjednávají a neobchodují, naposledy v souvislosti se zadržováním pěti mužů v Libanonu. Sobotka v neděli prostřednictvím mluvčího vlády Martina Ayera vzkázal, že informace časopisu Respekt ohledně výkupného nebude nijak komentovat. Další vládní představitelé na žádost o vyjádření nereagovali.
„Únosci žádali nejprve dvacet milionů dolarů, částku pak snižovali. Ve finále přijalo předsednictvo Bezpečnostní rady státu rozhodnutí, že konečná suma bude šest milionů dolarů za obě ženy,“ napsal týdeník.
Peníze byly podle Respektu uvolněny z rezervy ministerstva financí a dostala je civilní rozvědka. Odtud pak putovaly dál až do rukou únosců. Klíčovou roli v obchodu sehrála turecká humanitární organizace IHH, která má vazby na různé militantní skupiny v regionu.
Osvobození Češek: Trpělivá práce a zákulisní vliv Kataru |
Obě ženy se s návratem do svobodné reality vyrovnaly odlišně. Zatímco Chrástecká podle médií pracuje v jedné z neziskových organizací v Kladně, Humpálová údajně převzala islámskou víru svých věznitelů. Podle tajných služeb se loni na podzim zřejmě pokusila ke svým únoscům vrátit, byla však zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka, tvrdí Respekt. Zpravodajci považovali její cestu za bezpečnostní riziko, neboť by se podle nich mohla v regionu radikalizovat.
V poslední době se dostal do centra pozornosti jiný případ unesených Čechů. Pět mužů zmizelo loni v létě v Libanonu, do republiky je vládní speciál přivezl tento čtvrtek. V ten samý den opustil českou vazbu libanonský občan Alí Fajád, kterého Spojené státy podezírají ze spolupráce s teroristy a žádaly Prahu o jeho vydání.
I když české úřady dohodu o výměně popíraly a tvrdily, že s teroristy neobchodují, spojitost obou případů připustil ministr obrany Martin Stropnický. Podmínkou návratu pětice Čechů podle něj bylo, aby Fajád neskončil v rukou Američanů. Spojené státy rozhodnutí o nevydání Fajáda tvrdě kritizovaly, podle nich jen povzbudí zločince a teroristy.
I vlády jiných zemí většinou tají, zda únoscům za propuštěná rukojmí zaplatily výkupné. Podle dostupných informací však únosci jen za posledních několik let dostaly desítky milionů dolarů. Například Spojené státy byly dlouhá léta známé tím, že za své občany výkupné zásadně neplatí a s únosci nevyjednávají. Loni ovšem prezident Barack Obama vyjednávat či platit výkupné rodinám unesených lidí umožnil.
