Lidovky.cz

Policejní pevnost Česko za miliardy

Evropa

  7:00
Pokud proud běženců výrazně zesílí, Česko obnoví kontrolu hranic. Na jejich ochranu nasadí přes 3600 policistů a 1500 vojáků. Odhadované náklady? Více než 220 milionů za každý měsíc. Zmiňuje to nová policejní koncepce, kterou má vláda schvalovat už letos na jaře. Dokument řadí migraci spolu s rizikem terorismu k hlavním výzvám, jimž musí policejní sbor čelit.
Policie ČR na dálnici

Policie ČR na dálnici foto: ČTK

Materiál z dílny ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) a jeho týmu spolupracovníků počítá s vytvořením nových úřadů, které mají pomoci právě se zvládáním nelegální migrace. Vzniknout tak má Národní centrum pro kontrolu dokladů, jehož cílem bude boj s falešnými cestovními pasy.

Policisty má zase spojit se zaměstnanci Celní správy České republiky společné pracoviště, nazvané Národní situační centrum ochrany hranic.

„Současná bezpečnostní situace s sebou nese nutnost zintenzivnit a prohloubit úroveň kontrol účelu pobytu cizinců,“ uvádí k němu aktuální policejní koncepce. Součástí střediska má být i Národní kontrolní autorita, která dohlédne na elektronické cestovní pasy s biometrickými údaji.

Materiál počítá i s posílením cizinecké policie. Ta je dle koncepce po letech úspor v tak bídném personálním a finančním stavu, že na případný prudký nárůst počtu běženců není schopna sama adekvátně reagovat.

Dále v pátečních LN najdete:

  • Z rumunských vězňů jsou vědci. Zkrátí si tak trest

Být vlivný a bohatý otevírá mnohé jinak nedostupné dveře všude na světě. Být ovšem vlivný a bohatý v Rumunsku otevíralo ještě donedávna dokonce i dveře od vězeňských cel. A to velmi pozoruhodným způsobem, který nemá vyjma této balkánské země nikde jinde v Evropské unii obdoby.

Rumunští prominenti z řad vrcholných expolitiků a podnikatelů, které soud poslal za mříže nejčastěji za korupci, praní špinavých peněz, krácení daní či vydírání, v posledních letech objevili kličku, jak si zkrátit tresty. Ke smazání 30 dní za mřížemi stačí podle legislativy, která v obměněné podobě přetrvala od roku 1969 až do současnosti, napsat a publikovat vědeckou práci.

Zatímco v letech 2007 až 2010 takto vznikla v průměru podle rumunské ministryně spravedlnosti Prunaové jedna publikace ročně, v roce 2014 jich už bylo 90 a loni takřka čtyřikrát tolik – rovných 340. Některé práce přitom vznikly dosti nestandardně, v rekordně krátkém čase, kdy je zřejmě napsal někdo jiný, nebo jsou to rovnou plagiáty.

  • UniCredit pokukuje po „online půjčkách mezi lidmi“

Čtvrtá největší banka v Česku, UniCredit Bank se zajímá o online půjčky mezi lidmi takzvané P2P půjčky. Ty si totiž za několik posledních let vydobyly ve společnosti značnou oblibu. Peer to peer půjčky totiž umožnily obejít banky a přesto se dostat výhodně k penězům.

Namísto toho, aby banky braly tyto služby jako konkurenci, tak v nich naopak vidí příležitost, do které se dá investovat. Teď nově například i italská skupina UniCredit. „Ano, uvažovali jsme o tom jak my, tak i celá skupina. Spíše ale jen formou partnerství a vlastnictví podílu v již existující a fungující společnosti, než investicemi do start-upů. S firmami, které v něm působí, můžeme buď soupeřit, nebo spolupracovat.“ říká v rozhovoru Paolo Iannone, místopředseda představenstva UniCredit Bank v České republice a na Slovensku, který je v bance zodpovědný za oblast retailového a privátního bankovnictví a oblast firemního bankovnictví.

  • Když je autor hlavní exponát

V Galerii Rudolfinum se na výstavě Divoký sny výtvarník Jiří Černický (1966) vrací ke svým starším dílům. Ale o klasickou retrospektivu nejde.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.