„Adresa byla Václavské náměstí 68. Jedná se o požár střechy a podkroví o rozloze 200 metrů čtverečních,“ řekla serveru Lidovky.cz po třetí hodině ranní mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová.
Hasiči dostali po zhruba dvou hodinách oheň pod kontrolu. Budova v horní části Václavského náměstí je nyní kvůli rekonstrukci prázdná. Požár uzavřel v noci dopravu na pražské magistrále v okolí muzea.
„Oheň už se dále nešíří, momentálně probíhá dohašování ohnisek, rozebírání dřevěných konstrukcí a vyhledávání,“ řekl novinářům ve 3:30 velitel zásahu Miloš Němec. Oheň podle něho zasáhl dřevěnou konstrukci střechy. Kolem osmé hodiny ranní hasiči stále prováděli dohašovací práce. Střechu muzea v části, kterou zachvátil požár, musejí rozebrat. „Je tam mezistropní část, kde by se mohla nacházet ohniska požáru,“ řekl operační důstojník pražských hasičů.
Nejvyšší, mimořádný stupeň poplachu
Po šesté hodině ráno zprůjezdnili policisté magistrálu ve směru od Hlavního nádraží dvěma pruhy. Ve třetím pruhu stále zůstavají hasičská auta. Před místem se začala tvořit kolona. Se zdržením naopak nemusí počítat cestující, kteří kolem Národního muzea pojedou městskou hormadnou dopravou. Jak metro, tak tramvaje totiž jezdí bez omezení.
Mluvčí hasičů uvedla, že nejprve byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu, který byl později zvýšen na mimořádný, tedy nejvyšší stupeň. Na místě zasahovalo 20 hasičských jednotek, 12 profesionálních a osm dobrovolných.
„Další dobrovolné jednotky povoláváme na naše stanice, aby nahradily hasiče, kteří jsou tady,“ řekla Adamcová po třetí hodině ráno na Václavském náměstí. Ve 3.25 hasiči požár lokalizovali. „Všechny jednotky tu ale zatím zůstávají, požár dohašujeme. Jeden člen ostrahy se nadýchal kouře a byl převezen do nemocnice,“ řekla Adamcová serveru Lidovky.cz před čtvrtou hodinou ráno.
Magistrála byla kompletně blokována desítkami hasičských aut, na místě bylo i velké množství policistů a záchranářů. O mimořádném nasazení svědčí i vrtulník s termokamerou, který několikrát přistál u magistrály a pak kroužil nad muzeem.
Hasiči dorazili k požáru velmi rychle. „Z centrály v Sokolské ulici to máme necelý kilometr. První jednotky tu byly v řádu několika minut,“ řekl velitel zásahu Němec České televizi. „Práci nám komplikovalo lešení, špatně se přistavovala výšková technika. I pohyb vevnitř budovy byl kvůli rekonstrukci složitý.“
Jeden člověk skončil v nemocnici
Do nemocnice byl převezen pracovník ostrahy muzea, který požár nahlásil. Je však mimo vážné nebezpečí. Původně se objevily informace o tom, že je jeden dělník pohřešován, ty však firma Metrostav, provádějící rekonstrukci budovy, později vyvrátila.
Podle ředitele muzea mohla být příčina požáru spojena se stavebními pracemi při rekonstrukci. „Budova je vyklizena, předána zhotoviteli, žádné sbírky tam nejsou. Je to trochu štěstí v neštěstí, protože kdyby se to stalo před několika lety, byl by to o hodně větší problém,“ řekl novinářům generální ředitel muzea Michal Lukeš. Oficiální policejní a hasičské vyšetřování začalo dopoledne.
„Škody budeme průběžně vyčíslovat a uplatňovat je vůči zhotoviteli stavby, který za budovu nese odpovědnost,“ doplnil Lukeš. Podle ministra kultury Daniela Hermana požár způsobil minimální školy.
Uzavření pojistky potvrdil Metrostav, který za celé sdružení M-P-I komunikuje s médii. „Rozsah škod způsobených požárem a jeho hašením se bude teprve vyčíslovat. Souvislost požáru s probíhající rekonstrukcí nelze potvrdit ani vyloučit. Na stavbě jsme zavedli protipožární opatření a čtyřiadvacetihodinovou požární hlídku. Dopad požáru na harmonogram a výslednou cenu rekonstrukcí zatím nelze stanovit,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.
Zhotovitelem stavby je sdružení M-P-I, které se skládá z firem Metrostav, Průmstav a Imos. Sdružení podle vedení muzea nese plnou odpovědnost za průběh stavby, bezpečnost práce a dodržování požárních předpisů. „Na základě podmínek stanovených Národním muzeem byl zhotovitel stavby povinen uzavřít pojistku na jednu miliardu korun,“ uvedlo Národní muzeum v tiskové zprávě.
Další slavné pražské požáry poslední doby Veletržní palác (14. - 20. srpen 1974)
Šestipatrový palác v Holešovicích zachvátil tak mohutný požár, že splňoval parametry ohňové bouře. Ta nastává, když si oheň vytváří vlastní klima a proudění vzduchu, dělo se tak třeba po masivním bombardování během 2. světové války. Příčinou ohně, který multifunkční budovu kompletně zničil a dokonce se uvažovalo o jejím zbourání, bylo samovznícení chomáčů bavlny namočených ve fermeži. Škoda byla na tehdejší dobu rekordních 224 milionů Kčs. Hotel Olympic (26. květen 1995)
V 18.03 zaznamenali recepční poplach v 11. patře karlínského hotelu. Hořela místnost pokojské a oheń se začal šířil rychle do dalších dvou pater. Někteří hosté v panice vylezli ven na parapety oken, ale ty všechny se podařilo zachránit. Sanitky odvážely intoxikované hosty, ze střechy zachraňoval lidi vrtulník. Pro osm z nich už ale bylo pozdě, dalších 34 lidí bylo zraněných. Jednalo se tehdy o nejtragičtější pražský oheň. Požár se škodou přes 37 milionů vznikl kvůli chladničce, těsně přiražené k dřevěnému obložení stěny, navíc na ní ležely časopisy a hadry. African Safari Club (8. říjen 1996)
Ve Zborovské ulici na Smíchově začal v oblíbeném baru večer hořet rákos nad jedním ze stolů. Kvůli zamčeným dveřím se zpozdila záchrana některých hostů, na místě našli hasiči jednoho mrtvého a 12 zraněných. Tři z nich pak v nemocnicích také zemřeli. Nikdy nebyla úplně objasněna příčina požáru, jako nejpravděpodobnější verze je uváděno úmyslné zapálení. Žhářem mohl být jeden z mrtvých. Před smrtí se muž, v minulosti léčený na psychiatrii, podle svědectví přiznal lékaři. Sídliště Opatov (2. únor 2006)
Byt ve 12. patře panelového domu začal hořet před druhou hodinou v noci. Hasiči po příjezdu našli unvitř tři uhořelé lidi a mrtvého psa. Další mrtvola ležela před panelákem, popálený muž se zabil skokem z okna. Osm lidí skončilo po nadýchání kouře v nemocnicích. Za tragédií stála pomsta. Dveře bytu, ve kterém byla drogová laboratoř, polili benzínem a zápalili dva muži, kteří se den předtím s jedním z mrtvých pohádali. Martin Šustr a Jan Dvořák dostali za tento čin 15, respektive 12 let vězení. Průmyslový palác (16. - 17. říjen 2008)
Podle prvního volání v 19.14 šlo o požár stánku na Výstavišti. O dvě minuty později už další telefonát mluvil o tom, že celé levé křídlo Průmyslového paláce je v plamenech. První jednotka dorazila po šesti minutách, k požáru se postupně sjeli všichni profesionální a dobrovolní hasiči z Prahy - 69 vozidel a 275 lidí. Požár, který vznikl na vařiči v kuchyňce výstavního stánku veletrhu zubařské techniky Pragodent, levé křídlo paláce kompletně zničil. Škoda byla vůbec nejvyšší v historii - miliarda korun. Tržnice SAPA v Písnici (6. listopadu 2008) Po půlnoci 6. listopadu vzplála ve vietnamské tržnici jednopodlažní hala o rozměrech 100x100 metrů, která byla plná zboží.S obřím požárem přes dvacet hodin bojovalo 350 hasičů, pomáhaly mimopražské jednotky i vrtulník. Dva hasiči se při zásahu lehce zranili. Nádraží Florenc (27. říjen 2010)
Krátce po půlnoci přijali hasiči zprávu, že hoří jedna z opuštených budov ČD u autobusového nádraží. Policisté navíc hlásili, že uvnitř objektu určeného k demolici jsou dvě osoby, které se nemohou kvůli mřížím dostat ven. Když hasiči dívku a muže osvobodili, tak jim řekli, že uvnitř je zřejmě dalších až 10 lidí. I když se je snažilo zachránit celkem 23 jednotek hasičů, bylo již pro ně pozdě. Oheň se po dřevéné konstrukci rychle šířil. Během následujících hodin našli vyšetřovatelé na místě děvet mrtvých bezdomovců. Za nejtragičtejším požárem v Praze byla podomácku vyrobená svíčka jednoho z mrtvých. |
Národní muzeum- Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Vzniklo v roce 1818 z iniciativy několika významných příslušníků české šlechty, zejména Kašpara ze Šternberka, nejvyššího purkrabího hraběte Františka Antonína Kolovrata a hraběte Prokopa Hartmana. Vlastenecké muzeum v Čechách, jak se tehdy jmenovalo, mělo zpočátku charakter soukromých neveřejných sbírek s hlavním zaměřením na přírodovědu. Jeho prvním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, v současnosti jsou jeho pracoviště roztroušena ve více než 70 objektech Prahy a dalších měst.
- Jednoznačně nejnavštěvovanějším objektem muzea je centrální novorenesanční budova v horní části Václavského náměstí. Budova obdélníkového půdorysu s ústřední schodištní dvoranou byla vystavěna v duchu národního obrození v letech 1885-1891 nákladem 1 935 000 zlatých. K poctě předních osobností národa slouží její ideové centrum - Panteon, završený nepřehlédnutelnou kopulí, jež vytváří vertikální dominantu Václavskému náměstí. Za celkovou koncepcí ztvárnění exteriérů i interiérů stál architekt a stavitel Josef Schulz.
- Největším nedostatkem budovy (vyhlášené v roce 1962 národní kulturní památkou) se již krátce po dostavbě ukázala být její malá funkčnost a malá kapacita depozitárních prostor. S problémem nepostačujících prostor se centrální muzejní instituce ČR, jejíž hlavní sbírkotvornou funkci určuje zákon, potýká dodnes. Na podzim 2006 byla vládním usnesením muzeu převedena do užívání budova bývalého Federálního shromáždění. V roce 2011 začala rekonstrukce budovy Národního muzea za více než 1,35 miliardy korun. Generální oprava má skončit v říjnu 2018, k 200. výročí založení muzea.
- Organizačně se muzeum sestává z pěti odborných složek: Historického a Přírodovědeckého muzea, Knihovny Národního muzea, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur (druhá nejnavštěvovanější expozice) a Muzea české hudby. K posledním nově otevřeným stálým expozicím patří především České muzeum hudby v Karmelitské ulici (2004), Národopisné muzeum - Musaion (2005) ve zrekonstruovaném Letohrádku Kinských a Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích (2006).
- Příspěvková organizace ministerstva kultury zaměstnává zhruba 500 osob. Před rekonstrukcí muzeum navštívilo ročně kolem 550 tisíc lidí. Generálním ředitelem Národního muzea je Milan Lukeš.
|
