Lidovky.cz

Noční požár v Národním muzeu způsobil škodu za deset milionů korun

Česko

  10:59aktualizováno  14:08
PRAHA - Noční požár střechy Národního muzea v Praze způsobil předběžnou škodu ve výši zhruba deset milionů korun. Uvedla to mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová. Příčinu požáru vyšetřují policisté, kteří na místě odebrali vzorky a odeslali je na expertizu do Kriminalistického ústavu. Vyšetřovatelé mimo jiné prověřují, zda požár nezpůsobila například závada na elektroinstalaci.

Střecha Národního muzea v plamenech. foto: Hasičský záchranný sbor, Radek Krahulík

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že škody, které požár střechy Národního muzea v Praze způsobil, nejsou tak rozsáhlé, jak se zprvu zdálo. Novinářům to řekl poté, co si historickou budovu prohlédl.

„Hořelo podstřeší, které tak jako tak musí projít rekonstrukcí. Ani voda hasičů nenadělala v historických sálech větší škody. A to včetně maleb,“ uvedl Herman. Ministr poděkoval hasičskému záchrannému sboru za profesionální práci.

„V tuto chvíli vznikla pracovní skupina, ve které jsou lidé z Národního muzea, zhotovitelé stavby, stavební dozor, památkáři i restaurátoři. Situace se monitoruje a začínáme dělat opatření, aby nedošlo k dalším škodám,“ řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš . Škody se budou průběžně vyčíslovat a uplatňovat vůči zhotoviteli stavby, který za budovu, která je národní kulturní památkou, nese odpovědnost.

K požáru Národního muzea hasiči vyjížděli krátce po půl druhé v noci. Rozsáhlý požár střechy dostali pod kontrolu po dvou hodinách hašení. Záchranáři do nemocnice převezli muzejního hlídače, který se nadýchal kouře. Jeho zdravotní stav je ale dobrý.

V současnosti v horní části Václavského náměstí zůstává jen několik hasičských jednotek, které dohlížejí, aby střecha znovu nevzplála. V noci však u Muzea zasahovali všichni profesionální hasiči, kteří měli v Praze službu. Pomáhali jim i hasiči dobrovolní. Na zásahu se podílelo 129 mužů.

Podle ředitele muzea mohla být příčina požáru spojena se stavebními pracemi při rekonstrukci. „Budova je vyklizena, předána zhotoviteli, žádné sbírky tam nejsou. Je to trochu štěstí v neštěstí, protože kdyby se to stalo před několika lety, byl by to o hodně větší problém,“ řekl Lukeš.

Hořící střecha Národního muzea.
Hasiči v Národním muzeu plném kouře.

Vyšetřování podle Adamcové převzala kriminální služba.

Na jaře 2015 byla budova předána zhotoviteli stavby sdružení M-P-I, skládající se z firem Metrostav, Průmstav a Imos. Na základě podmínek stanovených Národním muzeem byl zhotovitel stavby povinen uzavřít pojistku na jednu miliardu korun. Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha v pátek řekl, že pojistka na tuto částku je uzavřena u pojišťovny Generali. „Budova je stoprocentně pojištěna, a to i na tyto případy, které se mohou na stavbě stát,“ uvedl.

Za nejpravděpodobnější příčinu se zatím považuje závada na elektroinstalaci, podle předběžného ohledání se mohl přehřát ventilátor nebo přístroj na likvidaci azbestu. Hořet zřejmě začalo v jedné místnosti o velikosti zhruba tři krát tři metry, odkud se oheň rozšířil do druhé, zhruba stejně velké místnosti. Následně prohořela střecha, která se ale stejně měla v rámci rekonstrukce sejmout.

Dopad na průběh stavby a harmonogram rekonstrukce bude podle Lukeše upřesněn po detailním zjištění škod. Podle původních plánů má skončit v říjnu 2018.

Národní muzeum

  • Národní muzeum je největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Vzniklo v roce 1818 z iniciativy několika významných příslušníků české šlechty, zejména Kašpara ze Šternberka, nejvyššího purkrabího hraběte Františka Antonína Kolovrata a hraběte Prokopa Hartmana. Vlastenecké muzeum v Čechách, jak se tehdy jmenovalo, mělo zpočátku charakter soukromých neveřejných sbírek s hlavním zaměřením na přírodovědu. Jeho prvním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, v současnosti jsou jeho pracoviště roztroušena ve více než 70 objektech Prahy a dalších měst.
  • Jednoznačně nejnavštěvovanějším objektem muzea je centrální novorenesanční budova v horní části Václavského náměstí. Budova obdélníkového půdorysu s ústřední schodištní dvoranou byla vystavěna v duchu národního obrození v letech 1885-1891 nákladem 1 935 000 zlatých. K poctě předních osobností národa slouží její ideové centrum - Panteon, završený nepřehlédnutelnou kopulí, jež vytváří vertikální dominantu Václavskému náměstí. Za celkovou koncepcí ztvárnění exteriérů i interiérů stál architekt a stavitel Josef Schulz.
  • Největším nedostatkem budovy (vyhlášené v roce 1962 národní kulturní památkou) se již krátce po dostavbě ukázala být její malá funkčnost a malá kapacita depozitárních prostor. S problémem nepostačujících prostor se centrální muzejní instituce ČR, jejíž hlavní sbírkotvornou funkci určuje zákon, potýká dodnes. Na podzim 2006 byla vládním usnesením muzeu převedena do užívání budova bývalého Federálního shromáždění. V roce 2011 začala rekonstrukce budovy Národního muzea za více než 1,35 miliardy korun. Generální oprava má skončit v říjnu 2018, k 200. výročí založení muzea.
  • Organizačně se muzeum sestává z pěti odborných složek: Historického a Přírodovědeckého muzea, Knihovny Národního muzea, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur (druhá nejnavštěvovanější expozice) a Muzea české hudby. K posledním nově otevřeným stálým expozicím patří především České muzeum hudby v Karmelitské ulici (2004), Národopisné muzeum - Musaion (2005) ve zrekonstruovaném Letohrádku Kinských a Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích (2006).
  • Příspěvková organizace ministerstva kultury zaměstnává zhruba 500 osob. Před rekonstrukcí muzeum navštívilo ročně kolem 550 tisíc lidí. Generálním ředitelem Národního muzea je Milan Lukeš.
Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.