Podle ČSÚ je chudobou ohrožen téměř každý sedmý Čech nad 65 let, který žije sám. V jednočlenné domácnosti přitom žije v Česku asi půl milionů důchodců, čtyři pětiny z nich jsou ženy. Až 13,6 procent žen starších 65 let jsou podle statistiků ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením. Jejich celkové znevýhodnění v průběhu profesní dráhy vede k nižším odvodům na důchodové pojištění. Důchody tak mohou mít až o pětinu nižší než muži. Těch je ve stejné věkové kategorii ohroženo chudobou téměř o polovinu méně než žen - 6,9 procent. Průměrný důchod v ČR činil v loňském roce 10 741 korun.
Výše půměrného důchodu se v krajích liší, rozdíl dosahuje až 1100 korun |
Nejvyšší je tradičně v Praze – 11 608 korun. Nejmenší, s rozdílem 1305 korun, v Olomouckém kraji. K okraji chudoby se přitom člověk dostává s hranicí 60 procent stanoveného mediánového příjmu, který v současnosti činí zhruba 9 900 korun. V případě seniorů žijících v domácnosti osamoceně se pod tuto hranici chudoby dostane 14,5 procent z nich. Pod druhou, doplňkovou hranici chudoby, kterou tvoří 70 procent stanoveného mediánového příjmu, tedy asi 11 550 korun, což odpovídá přibližně průměrnému důchodu, ale spadá už 44,8 procent těchto domácností.
Problémy s bydlením a teplem
Náklady na bydlení tvoří přibližně 30 procent příjmů samostatně žijícího důchodce. Pro více než třetinu z nich představuje tato položka velkou zátěž, jedná se hlavně o nájemní bydlení. V bytě s tržním nájmem bydlelo v roce 2012 až 12 procent starobních důchodců ohrožených chudobou. Na tísňovou linku neziskové organizace pomáhající seniorům Život 90 volá podle jejího ředitele Jana Lormana kvůli problémům s bydlením několik seniorů týdně, ročně je to několik set. Jejich situace už bohužel bývá vážná. Stydí se za své finanční problémy, neví, že mají nárok na příspěvek na bydlení, neví, kde si jej vyřídit a ve svém bytě zůstávají co nejdelší možnou dobu, i když na jeho placení nemají. Z bytu jsou pak vypovězení i s dluhy na nájemném. Kromě ztráty důstojnosti jim hrozí ubytovna i ulice.
Problémem není jen samotný nájem, ale například i teplo. Podle ČSÚ si v roce 2013 až 11 procent osamělých důchodců nemohlo z důvodu nedostatku finančních prostředků dovolit v zimě adekvátně vytápět svůj byt. V domácnosti dvou lidí, z nich aspoň jeden je v důchodovém věku 65 let a výš, je to jen o tři procentní body méně. „Senioři často bydlí ve vyprázdněném bytě, to znamená v bytech s větší výměrou, kde bydleli předtím se svými rodinami. Nejen zaplatit, ale i vytopit takový byt je finančně náročné, stejně tak těžké je ale přestěhovat se do bytů menších, třeba garsonek. Vím, že například radnice Prahy 2 pomáhá lidem najít menší byt, těch je ale v Praze obecně nedostatek. Kdyby takových bytů bylo víc, počet bezdomovectvím ohrožených seniorů by klesl,“ říká Lorman.
„Ročně se na nás obrátí zhruba 40 důchodců s žádostí o menší byt. Máme sociální program pro seniory, kteří v nás mají důvěru. Dluhy na nájemném se dají řešit splátkami a bytová politika Prahy 2 se seniory počítá. Pokud své problémy řeší včas, bezdomovectví jim nehrozí, “ potvrzuje zástupkyně starostky Prahy 2 pro bytovou politiku a prodej majetku Michaela Mazancová.
Exekucí na důchod loni přibylo. Týkaly se 80 tisíc penzí |
Otázkou je, do jaké míry dokáže senior zvyklí celý život na svůj byt změnu bydlení psychicky zvládnout. Automatická psychická podpora chybí. Mnoha ohroženým důchodcům podle Lormana není jejich rodina ochotná pomoci. Její péči není schopen adekvátně nahradit ani stát a samospráva. Chybí soustavná sociální práce a preventivní kontrola ze strany sociální péče, která by do domácností osamocených důchodců pravidelně docházela a dokázala problém včas odhalit. Seniorů, kteří žijí osamoceně bez kontaktu s vnějším prostředím podle Života 90 přibývá. „O případech se dovídáme až v okamžiku, kdy krize nastala, nebo když už je pozdě, senior je třeba řadu měsíců podvyživený, nebo dokonce týraný vlastní rodinou,“ upřesňuje Lorman.
Naráží tak na další z problémů, se kterými se osamělí senioři potýkají. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí si v roce 2012 nemohlo 23,6 procent z nich dovolit jíst obden maso, neočekávaný výdaj by nezvládlo zaplatit 59,9 procent.
Do seniorského věku se nyní dostává i generace, která svůj aktivní život prožila v období boomu různých úvěrových společností a do důchodu si s sebou přináší i dluhové zatížení. Starší senioři se do dluhů dostanou nejčastěji kvůli vlastní důvěřivosti, nebo z důvodu finanční výpomoci svým dětem.
Nejhůře je v Bulharsku
U mužů ve věkové kategorii 65 a plus se Česká republika v případě ohrožení chudobou nachází na druhé nejlepší pozici (6,9 %) v rámci 23 porovnávaných zemí EU. Hned za Nizozemím (5,6 %). Naproti tomu Bulharsko (42,3 %), Lotyšsko (28,0 %) a Rumunsko (také 28,0 %) jsou na tom nejhůře.
České ženy v téže věkové kategorii se v rámci stejného žebříčku umístily na čtvrté příčce (13,6 %). Nejpříznivější situace je v opět Nizozemsku (7,9 %) a v Dánsku a Francii (shodně 11,3 %). Nejhůře na tom jsou v kategorii 65 let a více ženy v Bulharsku (51,5 %). Hůře jsou na tom i Němky, chudobou jich je v této věkové kategorii ohroženo 19, 7 procent.
Hranice chudoby se ale v každé zemi liší také podle životních podmínek té které země. Na žebříčku standardu kupní síly jsou celkově obyvatelé ČR v rámci evropské osmadvacítky až na 17. místě. Mohou si tedy za svůj příjem dovolit víc než Slováci, Poláci, Maďaři, Řekové, Portugalci, obyvatelé Baltských států, Chorvati, Bulhaři nebo Rumuni.
