Hrad proto chce pokračovat v jednáních o speciální smlouvě, v kauze se hodlá dál angažovat i poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.
Norsko mění postupy. Další případně odebrané děti bude posílat do Česka |
O podepsání Haagské úmluvy o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje, informoval server Aktuálně.cz s odvoláním na právní poradkyni ředitelství Barnevernetu Agnetu Krogvigovou. V platnost vstoupí Haagská úmluva pro Norsko 1. července, potvrdil ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.
Přijetí úmluvy podle Kapitána vytvoří mezi Českem a Norskem obdobný právní rámec, který funguje při pomoci více než dvěma stovkám českých dětí odebraných či ohrožených odebráním v cizině, zejména v Británii.
Státy mohou podle Haagské úmluvy o ochraně dětí z roku 1996 například žádat konkrétní opatření k ochraně dítěte, usnadnění styku s dětmi, podporovat smírné řešení případů, požadovat součinnost při provádění sociálních šetření či pátrání po dětech.
Rodiče se zastávají Norska. Podle nich je pro výchovu lepší než Česko |
Podle pravidel, které Norsko přijalo, budou moci být nové případy přeneseny k dalšímu šetření do jiné země úmluvy, pokud to bude v nejlepším zájmu dítěte. „V duchu norské legislativy bude po 1. červenci možné umístění dítěte v pěstounské péči nebo v ústavu v cizině postupem podle Haagské úmluvy, pokud s tím budou souhlasit rodiče a také dítě, je-li starší 12 let,“ vysvětlil Kapitán. Úmluva tedy podle něj nezakládá žádný automatický repatriační mechanismus, ale stále jako hlavní princip zdůrazňuje nejlepší zájem dítěte.
Chalánková, která kauzy odebraných dětí dlouhodobě sleduje, soudí, že Norsko začíná přistupovat ke změnám v systému péče o ohrožené děti pod tlakem mezinárodních institucí, občanské veřejnosti i samotných Norů. „Pokud se dozvídám, že na případy z minulosti se změny v Norsku vztahovat nebudou, nemohu s tím souhlasit. Chlapci Michalákovi si zaslouží mezistátní stížnost na Norsko podle článku 33 Evropské úmluvy o ochraně základní práv a svobod - právo na rodinný život,“ sdělila.
Hrozí podle ní, že „Barnevern zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití“. Poslankyně dál hodlá v případě Michalákových žádat vysvětlení setrvání chlapců u norských pěstounů a jejich rozdělení, když důvod k odebrání byl prokazatelně odmítnut.
Norsko odložilo soud s Michalákovou. Chybí prý tlumočníci, náhradní termín zatím není |
Případ Michalákových by měl zůstat v pozornosti i podle prezidenta Miloše Zemana, který kvůli Michalákovým připravuje speciální smlouvu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka posun v Norsku případ obou chlapců neřeší. „Ta záležitost neřeší případ již unesených dětí,“ uvedl.
Kvůli přípravě smlouvy se Zeman sejde ve středu s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (oba ČSSD). Případné smlouvy mezi Norskem a Českem vyvolaly před pár dny spor mezi Hradem a Zaorálkem. Zeman oznámil, že se na znění dohody s ministrem dohodl. Zaorálek to popřel. „Bude to příležitost k tomu, aby ministr vysvětlil své názorové veletoče,“ uvedl Ovčáček k chystané schůzce.
Evě Michalákové norská sociální služba odebrala dva syny před pěti lety kvůli podezření ze zanedbání péče a zneužívání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková taková podezření odmítá.
