Policie se chová jako ozbrojená složka prezidenta, myslí si senátorka Wagnerová

Lidovky.cz: Sledujete dění kolem návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze?
Přes Velikonoce jsem byla pryč a až nyní koukám na televizi, ale pár věcí jsem zachytila. Kupříkladu jsem slyšela o pokusu odstranit ten billboard. To je dost pozoruhodné a policie trochu šlápla vedle (viz box Havel a dalajláma).

Lidovky.cz: Můžete to trochu rozvést?
Policie byla aktivnější, než by bývala měla být. To určitě ano. Všechny billboardy či čínské vlajky, ačkoli neříkám, že ty tam měli nechat, mají co dělat se svobodou projevu. Lidé vyjadřují svůj politický názor. Ovšem z druhé strany, pokud instalací vlajek způsobí škodu, bude ji třeba uhradit. Když člověk takto revoltuje, musí počítat s tím, že to něco bude stát. Ale to je asi tak všechno, co by se s tím mělo dělat. Slyšela jsem, že se mluví pouze o přestupcích a nikoli o trestných činech.

Lidovky.cz: A jak z vašeho pohledu takovou kvalifikaci hodnotíte?
Myslím si, že i přestupek je zbytečný, stačila by náhrada škody za poškozené vlajky. Lidé tím projevovali svůj politický názor a ten má velmi vysokou ústavní ochranu. Pokud se dá konvalidovat (právně zhojit chybu) to, co se stalo, mírnějšími prostředky, a tady by to jistě šlo zmíněnou náhradou škodu, mělo by se k nim sáhnout. Je potřeba ctít to, že šlo o politický projev.

Lidovky.cz: Petr Dauš ze Spolku pro výstavbu sochy Václava Havla, který zmíněný billboard umístil, na sociální síti uvedl, že po instalaci ho doma navštívila kriminální služba, ať plochu odstraní.
Tomu opravdu nerozumím, k tomuto by se policie propůjčovat neměla. Já vím, že to pro ni není příjemné, ale marná sláva, (čínská delegace) sem přece nejede s tím, že tady nebudou mít odpůrce. Na to je jistě i čínský prezident zvyklý, že se nesetkává jen s nadšenými vítači. A že tam odpůrci mají důvod být, to mu musí být jasné. Chce tedy naše strana prezentovat, že jsme všichni bezvýhradní přátelé komunistické Číny? To snad ne. Rozumím, že jde o obchod, ale druhá věc je politika, trvání na dodržování lidských práv. A když to nedělají politici, kteří se s danou delegací setkávají, plní to za ně různí aktivisté, což je naprosto legitimní.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte výrok prezidenta Zemana pro čínskou televizi, že už nejsme pod tlakem USA a EU, kterému jsme podle jeho názoru podléhali za minulých vlád?
Ten projev se mi vůbec nelíbil a mohl opravdu dost rozčílit naše spojence v Americe a zejména v Evropské unii. Kdy jsme byli pod tlakem? Vždy jsme rozhodovali sami. A pokud jsme vstoupili do Severoatlantické aliance, byl to jediný možný a historický čin, protože nám to dává jakousi jistotu, že by nám přišli na pomoc, kdyby to bylo nutné. A pokud někdo snižuje, že jsme se tím vrátili do společenství demokratických států, plive na celý polistopadový vývoj.

Lidovky.cz: Co bylo podle Vás účelem tohoto vyjádření? Zalíbit se Číně?
Nevím, co byl bezprostřední impuls, ale byl to jednoduše úlet a nerozumím tomu. Pořád si odmítám připustit, že by (Zeman) chtěl směřovat naši zemi zpátky do předlistopadových poměrů. Možná se jim snažil zalíbit, tak si to lze vysvětlit, ale sebevědomý politik sebevědomé země by k takovému vyjádření neměl sáhnout. To spíš svědčí o jeho malém sebevědomí, byť vypadá, že ho má až na rozdávání. Tyto výroky ho usvědčují z toho, že ho asi až tak moc mít nebude.

Lidovky.cz: Pokud se ale vrátíme k policejním zásahům. Byla podle Vašeho názoru policie v tomto případě až příliš aktivní? Pokud ano, čím si to vysvětlujete?
Pocit mám už delší dobu, už od 17. listopadu, respektive dříve před ním. Z aktivit policie se mi zdálo, že se místy chová jako ozbrojená složka prezidenta republiky, že neslouží pořádku a bezpečnosti lidí v tomto státě, ale zájmům prezidenta republiky.

Lidovky.cz: Co říkáte na aktivity Smíšené česko čínské komory? Například čínské vlajky v ulicích obhajuje pan Tvrdík tím, že se jedná o kulturní tradici (více čtete ZDE).
Nevím, jestli je to běžné, skoro bych o tom pochybovala. Jisté je, že toto byly vnější projevy v totalitě, v předlistopadovém režimu. A vzhledem k tomu, že režim v Číně má k demokracii přece jen dost daleko, tak to tam stále ještě nějakým způsobem existuje. Kvůli ekonomice si nemůžeme dávat nohu za krk. Nesmíme si ohýbat páteř politicky ani kulturně. Působí to na mě tak, že dáváme najevo, že o Čínu strašně stojíme. Ale je otázkou, jestli bychom si neměli zachovat určitou obezřetnost právě kvůli tomu, že to není úplně demokratická země.