Seriál přináší nejnovější poznatky předních historiků o Karlu IV. jako státníkovi, synu či manželovi. Sleduje také panovníkův odkaz moderním dějinám a historické manipulace jeho obrazem, jež vyvrcholily za nacistického a pak i komunistického režimu. Každý díl obsahuje kromě hlavního tématu také dokumenty a mapky, profily členů rodiny a důležitých postav dvora Karla IV., stejně jako zajímavosti vykreslující život jeho doby.
Karel IV. byl pragmatik, od kterého se mohou politici učit, říká historička |
Karlovská tradice se sice začala tvořit hned po jeho smrti, ale to, že jej vnímáme jako Otce vlasti, to je produkt až 19. století. Historici tehdy začali hledat vrcholy českých dějin. Palacký ho našel v husitství a historici katolické orientace začali naopak propagovat Karla a jeho dobu. Kdyby se podobná anketa konala někdy na počátku 20. století, tak by asi Karel také zvítězil, ale pravděpodobně by měl menší odstup od Jana Husa.
Eva Doležalová
LN: V jakém smyslu můžeme dnes o Karlovi vůbec mluvit jako o Čechovi?
Karel by o sobě nikdy neřekl, že je Čech. Považoval se za otce svých národů a za českého krále. Spory o to, zda byl Karel více Čech, či Němec v moderním slova smyslu, vypukly v druhé polovině 19. století, ale pro středověk nemají moc smysl. Takže bychom mohli říci, že anketu o největšího Čecha vyhrál velký Evropan 14. století nebo největší panovník českého království.
Lidové noviny přinášejí další seriál: Otec vlasti Karel IV. – Legenda a skutečnost |
LN: Moderní národní příslušnost se skládá z řady atributů, z nichž nejsilnější je mateřský jazyk. Jak na tom byl Karel s češtinou, byl to jazyk, v němž běžně komunikoval?
Rozhodně. Středověké češství bylo vymezeno jazykem a zemskou příslušností. Obě tato kritéria Karel naplňoval. Navíc si byl dobře vědom, že je po matce Přemyslovec, a velmi ctil přemyslovské tradice. Karel IV. hovořil pěti jazyky a čeština byla jedním z nich. Ve svém životopise vzpomíná na to, že se po návratu do Čech musel jazyk své matky znovu učit.
LN: Jakým jazykem myslel?
Není to prokazatelné prameny, ale předpokládala bych, že německy. Pohyboval se hlavně v říšsko-německém prostředí a němčina tu byla tím nejjednodušším jazykem komunikace. Záleží také na fázi jeho života. Když mu bylo deset dvanáct, neuměl pořádně česky ani německy a mluvil hlavně francouzsky.
Karel IV. stane v čele tradičního císařského průvodu na Karlštejn |
LN: Jak mluvil se svými nejbližšími?
Mnozí kronikáři nám zprostředkovali svůj úžas nad tím, že Karel při audiencích plynně přecházel z jednoho jazyka do druhého podle toho, kdo k němu byl zrovna uveden a jakým jazykem mluvil.
LN: Jak se fakt, že byl po matce Přemyslovec, projevoval v jeho politické praxi?
Karel IV. pochopil důležitý státnický princip, že pokud chce v nějaké zemi jako panovník uspět, tak musí nezpochybnitelně přijmout její tradici. Pro něj to bylo o to snazší, že z poloviny pocházel z domácího rodu. Odvolával se tak na politický program svých přemyslovských předků, Václava II. a Přemysla II. Otakara. Druhá velmi důležitá věc je, že přijal za svůj kult svatého Václava, což byl nejvyšší zemský kult, a promyšleně a systematicky jej celý život propagoval. Kaple sv. Václava zakládal po celé Evropě od Říma po Cáchy.
LN: Jaké bychom mohli Karlu IV. osobní vlastnosti?
Byl zbožný a pragmatický zároveň. Dnes máme tendenci vidět v tom rozpor, ale ve 14. století to tak pociťováno nebylo. Karel se cítil být Bohem vyvoleným vládcem, takže nepochyboval o správnosti svých rozhodnutí. Jeho jednání bylo vždy velmi dobře promyšlené, neemocionální a vždy si nechávalo otevřené varianty do budoucnosti.
