Jak uvedla, jde o jednu z priorit sociálních demokratů. Jako náhradu vidí prosazení povinnosti firem nabízet zaměstnancům pět volných dnů pro případné marodění ročně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí poukazuje na to, že k navrhovanému zrušení karenční doby se zavázala i vláda v koaličním prohlášení, podmínila to ale souhlasem zaměstnanců i zaměstnavatelů. Proti se stále staví například Svaz průmyslu a dopravy či opoziční TOP 09. Zásadní nesouhlas s návrhem vyslovilo i ministerstvo financí, podle něhož by předloha vedla k prohloubení rozpočtového deficitu. Firmám by náklady kompenzovalo snížení
Firmy jsou proti proplácení prvních dnů nemocenské. Sick days jim nevadí |
odvodů na nemocenské pojištění.
Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i v prvních třech dnech jejich pracovní neschopnosti. Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.
Podle opoziční TOP 09 by změna ve výplatě nemocenské znamenala pouze návrat ke zneužívání systému. „Nárok na nemocenskou (nyní) čerpají skutečně nemocní a počty zneužívání klesají. Je vysoce pravděpodobné, že zrušením karenční doby opět dojde ke zneužívání, v důsledku čehož se počty lidí na nemocenské zvýší,“ komentovala návrh místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
