Zásah na Klinice. Na služebně jsme musely nahé dělat dřepy, tvrdí aktivistky

Jana Němcová byla na policejní vyšetřovnu Policie ČR na Praze 3 předvedena poté, co v úterý neuposlechla výzvu k evakuaci a odmítla na vlastní nebezpečí spolu s dalšími aktivisty opustit prostor Kliniky.

Anonym tam nahlásil bombu podruhé během několika dnů (a tento pátek potřetí - poz. red.) a policie k evakuaci nestandardně využila i těžkooděnce a policejní antony. Někteří aktivisté, mezi nimi i Němcová, se proto připoutali k sudům s betonem a k jejich uvolnění policie musela použít rozbrušovačky a další hasičskou techniku.

Do naha a tři dřepy!

Němcovou zaskočil postup policistky v civilu na služebně Policie ČR na Praze 3, kam byla pro podezření ze spáchání přestupku následně předvedena.

„Nejdříve byly policistky jen nepříjemné, pak zvyšovaly hlas, protože jsem nechtěla udat své telefonní číslo a podepsat protokol o nevypovídání, což ženy zákona označily za ’slepičí jednání’,“ říká Němcová. Podle mluvčího pražské policie Tomáše Hulana měla však Němcová na toto právo. „Zajištěný nebo zadržený má právo odmítnout tento kontakt poskytnout a stejně tak má právo odmítnout i podepsání jakékoliv písemnosti,“ vyjádřil se pro Lidovky.cz Hulan. Zatímco její tašku podle Němcové policistky neprohlédly, podrobily ji nepříjemné osobní prohlídce.

Anonym nahlásil potřetí bombu na Klinice. Kontrola tentokrát proběhla bez evakuace

„Policistka v civilu mě zavedla do vykachličkované místnosti s kanálkem v podlaze a kamerou nad dveřmi. Tam jsem si musela svléknout vše, od gumičky do vlasů po spodní prádlo, vzala mi i tkaničky od bot. Úplně nahá jsem musela rozpažit a před policistkou se několikrát otočit dokola a zády k ní udělat tři dřepy,“ popisuje s tím, že pak se mohla obléknout a po dalších patnácti minutách v cele a povinném focení byla propuštěna.

„Dle Vámi popsaného se jedná o bezpečnostní prohlídku, která je při takovýchto situacích běžná. Nejedná se o nic mimořádného,“ napsal na dotaz serveru Lidovky.cz dále Hulan. Po telefonu se mluvčí vyjadřovat příliš nechtěl, u dřepování však vyjádřil pochyby, zda se jedná o standardní postup.

„Když jsem se následně bavila s dalšími zadrženými ženami, zjistila jsem, že ne všechny se musely svlékat. Věříme, že při samotném zásahu na Klinice policie postupovala v souladu s rozkazy, ale při těch samotných výsleších už byly postupy podle nás dost nestandardní. U každého z nás se postup policie výrazně lišil,“ míní Němcová.

Podnět k prověření

Před stejnou policistkou v civilu se musela svléknout i studentka Zuzana Hajná, která taktéž odmítla uposlechnout výzvu k evakuaci. K sudům se ale nepoutala.

„Po výslechu, kde jsem spolupracovala, a po negativní zkoušce na drogy jsem byla odvedena do další místnosti, kde jsem si musela odložit vše včetně spodního prádla a udělat před policistkou tři dřepy. Bylo mi to velmi nepříjemné a nebylo mi sděleno, zda mám právo toto odmítnout,“ uvádí Hajná.

„Nejlepším řešením pro rozuzlení celé situace by bylo, kdyby předváděné podaly podnět kontrolním orgánům třetího policejního obvodu k prověření celé situace,“ uvedl Hulan. Jana Němcová tento postup zvažuje.

Vtipy o amputaci

Podle aktivistů probíhal nestandardně celý úterní zásah na Klinice. „Nejde o soukromý, ale státní majetek, o jehož užívání vedeme občanskoprávní spor, ve kterém soud ještě nerozhodl. Chápeme, že policie musí takto postupovat a držet se rozkazů a mrzí nás, že stát ji staví do takové pozice, že musí naběhnout v tak velkém počtu a úplně nesmyslné zbroji při nahlášení bomby,“ říká Němcová.

Policie k rozbití sudů, ke kterým byla část aktivistů připoutána, použila rozbrušovačky. „Nejdříve vedle mě stál milý a komunikativní policista. V době, kdy měl nastat výbuch, policie opustila prostory a když se i přes pominutí hrozby vrátila, stál u mě už jiný. Nekomunikoval a nereagoval na naše prosby, kdy se celá místnost začala plnit kouřem (z rozbrušovaček - poz. red.) a špatně se nám dýchalo. Během zákroku zaznívaly řeči o amputaci rukou, o tom, že bruska jednomu z nich málem ujela a o tom, že nám nemůže vadit kouř, když tady žijeme ve špíně. Požádali jsme je, aby se zdrželi těchto komentářů, pokud má jít o profesionální zásah,“ říká Němcová.

Některé aktivisty podle ní policie přikryla nehořlavými dekami, aby je ochránila před jiskrami. Ty, na které deka nezbyla, polévali policisté vodou. A nevšimli si, že agregátor na pohánění nástrojů tak leží v kaluži vody.

„Vyrazili dveře a řvali, ať si lehnu na zem“

Kateřina Š. (redakce celé její jméno zná) byla k výslechu předvedena poté, co policisté vyrazili dveře Freeshopu Zdrojovny (o projektu čtěte více ZDE), který na Klinice sídlí a který v tu dobu obsluhovala (ke kolektivu Kliniky však nepatří). Výzvu k evakuaci přes hluk na chodbě neslyšela.

„Co se děje, jsem věděla jen z SMS, která mi přišla chviličku před tím. Přes dveře na mě těžkooděnci křičeli, ať opustím prostor. Několikrát jsem jim sdělila, že se snažím odemknout, třepaly se mi ruce. Mohla to být otázka několika sekund, dveře ale vyrazili, přimáčkli mě jimi ke zdi a shodili polici s nádobím,“ popisuje.

Přestože šlo o nahlášení bomby, policie podle ní neprohlédla do stropu vyskládanou řadu krabic, ani všechny místnosti Freeshopu. „Bylo alarmujici, že celá akce byla připravená na zcela jinou situaci, než je kontrolování budovy kvůli bombě. Nepřiměřené je taky to, že pokud na vlastní riziko odmítám opustit budovu, policie vyrazí dveře a šest těžkooděnců na mě řve, ať si lehnu. Přitom například při záplavách v Karlíně, když lidé po výzvě neopustili byty, k takové drastické evakuaci a jejich zadržování nedošlo,“ dodává. Kateřinu Š. odvedli v poutech, na vyšetřovně jí bylo podle jejích slov sděleno, že protokol o výpovědi podepsat musí.

Když si policistka, jiná než u dvou předešlých žen, začala natahovat rukavice, dožadovala se Kateřina Š. právního zástupce. „Sdělili mi, že na něj mám nárok, ale zatelefonovat jsem si nemohla,“ tvrdí mladá žena. Na záchodě se pod dohledem policistky musela svléknout do spodního prádla. Policistka ji následně prohlédla, dřepovat ale nemusela. „Nebráním se připojení k podání podnětu o prověření postupu na vyšetřovně,“ uzavírá Katěřina Š.