„Objekt bude sloužit pro ubytování státních návštěv či hostů Kanceláře prezidenta republiky a prostory v přízemí budou sloužit pro pořádání menších společenských akcí,“ vysvětluje David Šebek z tiskového odboru Hradu.
Důkladná renovace stavby v Královské zahradě nedaleko Prašného mostu je v plánu už od 90. let. Rezidence před několika roky dostala nový vnější plášť, teď se dělníci pustí do jejího interiéru.
Kolik stát platí za kanceláře úředníků? Zbytečný luxus stojí 400 milionů za rok |
Historik architektury Zdeněk Lukeš upozorňuje, že vila z konce 40. let minulého století potřebuje pořádnou péči. „Za tu dobu úplně odešly sítě, topení v podlahách nefunguje, rozvody neodpovídají současným normám. Budova nemá ani klimatizaci, což je dnes standardem,“ vyjmenovává.
Oprava za desítky milionů
Dle jeho názoru sídlu prezidenta sluší, když může zahraničním hostům nabídnout bydlení na úrovni.
„Podle protokolu by to tak mělo být. I když samozřejmě záleží na konkrétní návštěvě, jestli nabídku přijme, nebo se ubytuje jinde,“ podotýká.
Oprava rezidence
Oprava rezidence bude stát zhruba 50 milionů korun a potrvá rok. Dělníci rozeberou podlahy, odstraní staré výmalby, vybourají obklady a dlažby. V určitém směru dostane „domeček“ takový vzhled, s jakým počítal slavný architekt Pavel Janák, když ho navrhoval. Například stropy, které si komunističtí pohlaváři nechali zvýšit, totiž stavitelé navrátí do původní výšky.
Mynářovu strašnickou vilu ‚navštívili‘ zloději. Stavební firmě ukradli nářadí |
Jinak se ale vnitřní vzhled budovy promění. V podkroví vzniknou dva obyvatelné pokoje, k nimž povede úplně nové schodiště. Jiné bude i bezprostřední okolí rezidence. Asfaltové chodníky v jejím sousedství totiž nahradí trávník.
Na stavbu dohlédne Tomáš Šantavý. Jeho architektonický ateliér má velké zkušenosti s rekonstrukcemi historických objektů. V hlavním městě opravoval například Staronovou synagogu, letohrádek Kinských, Schwarzenberský a Salmovský palác. Navrhl také renovaci Magdeburských kasáren v Terezíně.
Benešovi se domeček nezamlouval
„Domeček“ má zajímavý osud. Když na Hradě usedl druhý prezident samostatného Československa Edvard Beneš, nechtěl v žádném případě bydlet ve stejném apartmá jako zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk. Zaúkoloval tedy Janáka, aby mu pro bydlení upravil renesanční míčovnu.
Architekt to ale odmítl a místo toho přesvědčil Beneše (s vydatnou pomocí první dámy Hany), že mu navrhne zcela novou budovu. Pro její základ použil pozůstatek bývalé barokní oranžerie, ke které přistavěl dvě křídla.
Zemanův dvorní novinář byl v extremistické Národní straně. Hradu to nevadí a cení si jeho kvalit |
V rezidenci tak bydlel nejprve Klement Gottwald a pak všichni další totalitní prezidenti. Ti se dost nešetrně zapsali do interiéru budovy. Antonín Novotný nechal odstranit mezipatra, Husák postavit nový balkon v jižním čele a také saunu a bazén.
„Domeček“ byl ale v té době hlavně nejstřeženějším místem v republice. Zvláště poslední totalitní prezident jej ze strachu o svůj život přeměnil na nedobytnou pevnost. Ze stejného důvodu byla veřejnosti úplně uzavřena Královská zahrada, všechny budovy v okolí rezidence musely mít zaslepená okna a nepřístupný byl jak Jelení příkop, tak i věž svatovítského chrámu.
Kvůli necitlivým zásahům komunistických obyvatel nepřirostla rezidence k srdci žádnému polistopadovému prezidentovi. Václav Havel v ní bydlel pouze chvíli a jen z donucení, jak ve své knize popsal jeho mluvčí Ladislav Špaček.
„Když se začal rekonstruovat činžovní dům Havlových na Rašínově nábřeží, musel se prezident, ač nerad, nastěhovat do rezidence. Byla už zařízena moderně, ale přece jen neodpovídala vkusu, který měl,“ vzpomínal.
Václav Klaus si proto raději nechal opravit nedalekou Lumbeho vilu. V ní dnes bydlí i současný prezident Miloš Zeman.
