Šlachta: O tom, že mě chtěli odstavit, náš útvar ví. Díky prověřování stále živé kauzy |
Zatím vzduchem poletuje řada politických proklamací a vzájemných obvinění z účelového chování, jasněji by o budoucnosti vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) mělo být ve středu, kdy se špičky koalice sejdou na takzvaném dohadovacím jednání. To je institut, který zavádí koaliční smlouva pro případy, že se objeví téma, s nímž má jeden z partnerů zásadní problém, který se jinak nedaří vyřešit. Součástí je i ustanovení, že sporná věc se nestane, dokud dohadovací jednání neskončí. A jaké jsou možné varianty vývoje?
1. Smírná dohoda
Jednání může skončit tím, že se strany domluví na dalším postupu a hrozby odchodem z koalice zapadnou. Na smírnou notu už se snaží hrát lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek, který vyzval, aby se téma přestalo politizovat a pořádně se projednalo na vládě, s policejními složkami i veřejností. Pak by křehké vládní soužití pokračovalo. Je to výhodnější varianta i pro sociální demokraty, kteří by rádi udrželi Babiše ve vládní koalici do voleb, aby neměl příliš volné ruce v kampaních. Hnutí ANO by zase muselo počítat s tím, že získá cejch toho, kdo stál za koncem úspěšné vlády v době prosperity.
2. Menšinová vláda
Druhá varianta je, že spor se vyostří a ANO spolupráci ukončí. Podle informací LN má ČSSD předjednanou podporu TOP 09, kdyby na tento scénář došlo, takže by vláda mohla dojít do řádného termínu voleb v oslabení. Tuto možnost naznačil pro Právo i předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. „Určitě jsme ti poslední, kdo by chtěli nabídnout panu prezidentovi, aby se hluboce zamyslel, koho má jmenovat premiérem,“ řekl Kalousek.
Policejní válka rozhádala politiky. Jednání ANO působí jako součást kampaně, říká Sobotka |
Obdobná situace nastala za Petra Nečase (ODS), kdy se v roce 2012 rozštěpila nejmenší vládní strana Věci veřejné A koalice ODS a TOP 09 pokračovala s odštěpkem LIDEM.
V praxi to znamená, že premiér odnese prezidentovi rezignace či odvolání příslušných ministrů a nahradí je novými návrhy na jmenování. Pak musí kabinet hlasováním o důvěře ve sněmovně dosvědčit, že má poslaneckou většinu.
Na rozdíl od vyslovení nedůvěry stačí prostá většina, a pokud by se v případě Sobotkova teoretického menšinového kabinetu naplnila dohoda s TOP 09 a například komunisté opustili sál, aby se snížilo kvórum, čísla by vycházela. Druhá věc ale je, že poněkud vágní ustanovení ústavy prezidenta nenutí, aby ministerské rezignace či odvolání přijal.
3. Úřednický kabinet
Ve hře je i možnost, že by si prezident Miloš Zeman sestavil už svůj druhý úřednický kabinet. Na tu by došlo, kdyby teoretická menšinová vláda důvěru nezískala.
V tu chvíli je to Zeman, kdo uděluje pověření k sestavení nové vlády. V podstatě k tomu nepotřebuje dohodu stran ve sněmovně, jak ukázal na příkladu s Jiřím Rusnokem, kterého pověřil po Nečasově demisi. Udělal to přesto, že mu kandidátka na premiérku Miroslava Němcová hlásila, že většinu poslanců má, a přestože bylo zřejmé, že Rusnokova sestava ji mít nebude. Pokud by teď dohoda stran ve sněmovně byla, mohl by úřednický tým zemi vést až do řádných sněmovních voleb v roce 2017.
4. Předčasné volby
Kdy by nynější koalice padla a sněmovna doznala, že neexistuje schůdné politické řešení, může se dobrovolně rozpustit, jako se to stalo po nástupu Rusnoka. K tomu je zapotřebí 120 poslanců, což už je počet, který by se sháněl svízelněji než prostá většina. Nicméně kdyby situace eskalovala rychle, nabízí se sloučení termínu předčasných voleb do sněmovny s těmi krajskými a senátními, které už jsou vyhlášené na letošní podzim.
