Krajany nechápeme, v Česku chceme zůstat natrvalo, tvrdí iráčtí křesťané v Těšíně |
Německé úřady chtěly Iráčany vrátit do České republiky už dříve, ti se ale rozhodnutí snažili zvrátit. Drážďanský soud jim však nevyhověl, a jejich návratu do Česka tak už nic nebrání. Zatím ale není jasné, kdy se uskuteční.
Soud v rozhodnutí z 23. června, o němž byli v mezidobí Iráčané informováni, stanovil, že za azylové řízení je ve vztahu ke skupině zodpovědná výhradně Česká republika, která Iráčanům udělila víza. Německé úřady proto podle soudu postupovaly správně, když žádost skupiny o azyl ve spolkové republice odmítly. Žádost o předběžné opatření má soud za neodůvodněnou, o žalobě samotné teprve rozhodne.
Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) se do Česka vrátí z Německa 20 z původně 25 iráckých křesťanů. Lhůta pro jejich vrácení končí 23. prosince, po návratu budou umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. U zbylých pěti osob podle vnitra německé úřady prověřují žádost o sloučení rodiny, v Německu mají údajně příbuzné. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na svém webu.
  |
Iráčané si stěžují na špatné zacházeníDostávali údajně špinavou vodu na pití a na záchod je musel doprovázet dozorce. Iráčané kritizovali také ubytování na okraji vesnice, kde na ně prý neustále dohlíželi čeští policisté. Kritice neušla ani údajně znečištěná voda, kterou skupina dostávala. Když si na ni stěžovala, tak prý několik dní nedostala vodu vůbec žádnou. |
Uprchlíky z Iráku letos do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21. Na začátku dubna se ale 25 z nich vydalo do Německa, kde je policisté několik kilometrů za českými hranicemi zadrželi. Od té doby německé úřady a posléze i soud, řešily jejich další osud.
Německý soud neshledal systematické nedostatky českého azylového řízení nebo podmínek pobytu uprchlíků. Kritiku Iráčanů vůči ČR nemá za opodstatněnou.
Podotýká také, že přijetí iráckých uprchlíků bylo v podstatě pilotním projektem, který byl pozorně sledován politiky i médii. I proto za nedůvěryhodné považuje například tvrzení, že české úřady Iráčanům dávaly najevo, že si je v zemi nepřejí.
Kdy se běženci do Česka vrátí, zatím není jasné. Holm Felber ze saského ministerstva vnitra, které za navrácení uprchlíků zodpovídá, v pondělí řekl, že jeho resort musí nejprve dostat podklady o ukončení řízení od Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF). Kdy se tak stane, se podle něj jen těžko odhaduje. Po návratu do Česka by měli uprchlíci být umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. Případnou žádost by pak musely posoudit úřady.
Po předpokládaném návratu do Česka by měli uprchlíci být umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. Případnou žádost by pak musely posoudit úřady.
Odjezd této skupiny uprchlíků měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.
Výběr událostí kolem pobytu křesťanských uprchlíků z Iráku v ČR
- Žadatelé měli mít ověřitelný příběh a měli chtít do ČR. Podmínkou příjezdu byla bezpečnostní prověrka.
- Fond odložil podání žádosti o přidělení bytů rodinám v Jihlavě, uprchlíci nebyli spokojeni se svými vyhlídkami.
- Ministerstvo vnitra obdrželo od Německa žádost, aby si Česko vzalo zpět 25 křesťanských uprchlíků z Iráku. Koncem dubna Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky sdělil, že Iráčané se proti vyhoštění zpět do Česka odvolali.
|
