LN: Už tři a půl roku máte pobočku své advokátní kanceláře ve Vídni. Jak funguje?
Skvěle! Dlouhodobě jsme měli řadu vídeňských klientů a chtěli jsme se jim přiblížit, aby za námi nemuseli jezdit. A také jsme cílili na Čechy, kteří v Rakousku potřebují zařídit nějakou právní záležitost. A ukazuje se, že jich je stále více.
LN: O koho typicky jde?
Obracejí se na mě lidé, kteří chtějí v Rakousku založit společnost, koupit nemovitost, uzavřít smlouvu, vymáhat pohledávky či zastupovat ve sporech. Také mě oslovují čeští advokáti, kteří pro své dlouhodobé klienty potřebují něco vyřídit v Rakousku. A poslední dobou mě vyhledávají i Češi, kteří se dostali do problémů se zákonem. Zvláště často jezdím do Korneuburgu, kousek za Vídní tam vznikl justiční areál i s věznicí. Jsou to běžní lidé, kteří jsou trestně stíhaní kvůli majetkové kriminalitě nebo dopravní nehodě.
LN: Na co by si firmy měly dát pozor, když obchodují se zahraničím?
Doporučil bych obezřetnost při uzavírání všech přeshraničních smluv a rozhodně nespoléhat na to, že právo je v Rakousku stejné jako v Česku. Není to sice populární, ale je dobré najmout si advokáta a nechat si smlouvu sepsat od profesionála. Pak se vám totiž nestane, že se smlouva řídí cizím právem a spor z ní rozhoduje soud v cizině. Ve smlouvě si můžete sjednat rozhodné právo i soudní příslušnost, ale musíte na to myslet. Nedávno jsem řešil případ podnikatele, který se zavázal dodat okna do Rakouska. Nakonec měl štěstí, protože i v případě absence volby práva se případ řídil právem českým jako právem zhotovitele. Na štěstí ale v právu spoléhat nejde.
.
