A stejně jako budí vášně debaty o poloze nádraží, podobné reakce vzbuzuje i samotné referendum. Jedni tvrdí, že otázky jsou nejednoznačné, a pokud bude referendum platné, oddálí rozhodnutí o další desítky let. Druzí ho vítají a míní, že Brňané by už konečně měli rozhodnout. „I ten nejjasnější text lze dezinterpretovat, pokud má člověk zlou vůli. Nejsem autor těch otázek, ale když mi je předložili, rozuměla jsem jim a podle mého názoru je to jednoznačné. Kolem nádraží v Brně se objevují lidé, kteří říkají vyslovené nepravdy a demagogie,“ míní senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Brněnští lidovci doporučují lidem nechodit k referendu o nádraží. Je prý předčasné |
Na stole jsou dvě možnosti. Jedna počítá se zachováním nádraží v centru a s jeho modernizací. Této variantě se říká Petrov. Druhou možností je odsun nádraží o 800 metrů dál, směrem k řece – podle toho také zkráceně varianta Řeka. Jednotlivé varianty má vyhodnotit studie proveditelnosti, kterou si nechal zpracovat investor – tedy stát. Hotová měla být původně ještě před referendem, nakonec ale Brňané budou muset svůj hlas vážit bez ní. Zveřejněna by totiž měla být až příští rok.
  |
Další a další spory
Lidé budou v referendu odpovídat na to, zda si přejí zachovat nádraží v současné poloze podél ulice Nádražní. A právě to je podle některých matoucí. Otázka se totiž dá vykládat dvojím způsobem. „Vtip je v tom, že část lidí to bude interpretovat tak, že lidé hlasovali pro variantu Petrov, a druhá, že se s nádražím nestane vůbec nic a zůstane tak, jak je. Bude to nakonec věc dalších a dalších sporů, budou hádky kolem územního plánu, které přinesou zmrazení na další desetiletí,“ míní architekt Tomáš Zlámal. Jenže nultá varianta, která nepočítá s žádnou přestavbou, vlastně variantou není. Nepočítá s ní ani stát jako investor, ani město Brno.
Další míní, že otázka variantu Petrov rovnou úplně vylučuje. „Mohu s čistým svědomím říct, že náš návrh s nádražím ve variantě Petrov odpovídá formulaci v otázce a je v souladu s ní realizovatelný,“ tvrdí jeden z autorů urbanistické studie, která počítá s nádražím v centru, architekt a urbanista Filip Tittl ze studia Unit architekti.
Jenže nádraží v Brně už dávno není odbornou záležitostí. Léta do ní promlouvá především politika, což sílí spolu s tím, jak se referendum blíží. Politické strany se neshodnou v tom, která varianta je správná, ale ani v tom, zda jsou v pořádku otázky referenda. „Ta otázka je naprosto jednoznačná a jasně říká, že ten, kdo odpoví na otázku ano, souhlasí s tím, že samospráva města musí prosazovat variantu modernizace v centru města. Tedy kdo je pro variantu Petrov, odpoví ano,“ říká náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených, která se kloní spíš k tomu, aby nádraží zůstalo v centru.
Primátor k referendu nepůjde
Sám primátor Petr Vokřál (ANO) ale například k referendu vůbec nepůjde. Vadí mu totiž chybějící studie proveditelnosti. „Díky tomu, že jsem do toho vtažen, si samozřejmě umím představit, co ty otázky říkají. Ale je pravda, že pro normálního člověka může být problém se v nich zorientovat. O tom, která možnost je pro mě přijatelnější, se sám rozhodnu až poté, co bude hotová studie,“ řekl LN Vokřál.
Do celé záležitosti výrazně promlouvá také spolek Brno+, za kterým stojí bývalý náměstek primátora za ODS Robert Kotzian, jeden z nejhlasitějších zastánců varianty Řeka. Spolek rovnou vyzývá, aby lidé k referendu vůbec nechodili.
Přesunout, či nepřesunout nádraží v Brně? Architekt Tittl odpovídal čtenářům |
Aby toho zmatku nebylo pro Brňany málo, do celé věci promluvil také Jihomoravský kraj, který poslal Kotzianovu spolku finanční příspěvek na kampaň 200 tisíc korun.
„Nechápu, že se kraj může takovýmto způsobem vymezit. Od začátku říkáme, že město by se mělo chovat korektně a stejným způsobem k oběma návrhům. I kdyby o tom měl rozhodovat kraj, to, že podpoří jednu, nebo druhou variantu, považuji za chybu,“ míní Vokřál.
Aby referendum bylo platné, musí k němu přijít minimálně 35 procent voličů. „Brňany už nelze nadále trápit,“ řekl v polovině 40. let architekt Bohuslav Fuchs, který hledal řešení přesunu nádraží. O sedmdesát let později se jejich trápení nezměnilo.
K nové poloze brněnského nádraží se ve čtvrtek na on-line chatu serveru Lidovky.cz vyjádřil i architekt Filip Tittle.
