Plukovník Michal Burian, ředitel Odboru muzeí Vojenského historického ústavu.
Stroj, který se stal symbolem vyloďovacích operací 2. světové války, pořídil ústav v polovině září na aukci ve francouzské Normandii za 30 tisíc eur (přibližně 810 tisíc korun), tedy o deset tisíc euro méně, než byla základní cena. „Do jisté míry jsme se stali jedním z vítězů dražby,“ říká Burian. Do České republiky transportér dorazil před několika dny. Představen veřejnosti bude 27. května příštího roku.
Symbol druhé světové války je v Česku. Historici koupili ‚vodního buvola‘ |
Lidovky.cz: Jak se vám podařilo tak vzácné vozidlo pořídit?
Vojenský historický ústav (VHÚ) se 18. září poprvé ve své historii zúčastnil zahraniční dražby, která proběhla ve francouzském městečku Catz. Mezi draženými položkami byla celá řada předmětů, které by mohly sbírku ústavu významným způsobem doplnit a obohatit. Z celé sbírky rušeného Tankového muzea v Normandii (Normandy Tank Museum) se ale nakonec podařilo získat jediný – LVT 4, protože aukce se zúčastnily stovky zástupců muzeí soukromých sběratelů i z celého světa a VHÚ jako státní muzeum není ten, co by určoval ceny na trzích.
Lidovky.cz: Mohl byste to upřesnit?
Názorný příklad: první dražební položkou byl džíp, který se vydražil za skoro dva miliony korun, což je nesmyslná suma. Takovou hodnotu to auto nemá, běžná cena se pohybuje okolo 500 tisíc. Stejně tak to bylo s řadou věcí, které jsme měli vyhlídnuté. Nebyla to otázka, jestli na to máme, nebo ne, ale co jsme ochotní za ten předmět zaplatit. Ceny se v řadě případů vyšplhaly mimo jakoukoliv reálnou hodnotu nabízených historických předmětů, což pouze potvrdilo trend z posledních let, kdy se řada sběratelů především ze zemí bývalého Sovětského svazu pokouší uložit peníze doslova do čehokoliv.
  |
Lidovky.cz: Za kolik jste transportér nakonec vydražili?
Dá se říci, že se jednalo o nejvýhodnější nákup v rámci celé dražby a do jisté míry jsme se stali jedním z vítězů. Obojživelné vozidlo bylo jedním z těch, o které jsme měli velký zájem. Rušené muzeum mělo ve své sbírce dva americké obojživelné pásové vyloďovací transportéry LVT 4 z období druhé světové války. První z nich se vydražil za 68 tisíc eur (téměř dva miliony korun – pozn. red.). VHÚ se podařilo vydražit druhý kus za 30 tisíc eur (810 tisíc korun), tedy ještě o deset tisíc eur méně, než byla spodní předpokládaná hranice dražební společnosti a tedy i spodní mez znaleckého posudku.
Dva symboly druhé světové války. Transportér LVT vykládající Jeep Willys.
Lidovky.cz: Proč jste si cílili zrovna na LVT 4, který v Československu nebyl ani nasazen?
Sice se zaměřujeme převážně na českou konstrukční školu, jejíž věci jsme se do muzea snažili v posledních letech získávat. Současně ale musíme mapovat i vývoj vojenské techniky v celé historii a zástupce takové techniky v naší sbírce doposud nebyl. Tento vyloďovací transportér je typickým představitelem vývoje specializované techniky pro obojživelné operace v letech 2. světové války, symbol všech vyloďovacích operací. Sbírka tak zase získala na hodnotě a stala se komplexnější, než byla předtím.
Lidovky.cz: Znáte podrobnou historii vámi koupeného stroje?
Jedná se o vozidlo, které bylo zcela typické pro tichomořské bojiště, ale které se rovněž podílelo na řadě operací v Evropě, zejména na přechodu přes řeku Rýn, který umožnil rychlý postup jednotek americké a britské armády do Německa.
Lidovky.cz: Je stále pojízdné?
Bohužel není. Předpokládáme, že bychom jej postupně dávali do pojízdného stavu, ale zatím to není priorita. V žebříčku věcí, které restaurujeme, mají prioritu opět věci české konstrukční školy. Do budoucna bychom chtěli zpojízdnit i tento transportér, ale není to, že bychom se do toho teď pustili a za rok by jezdil.
Technické parametry transportéru LVT 4
|
Lidovky.cz: Jaký s ním máte tedy momentální záměr? Kdy jej představíte veřejnosti?
Přes zimu se na něm provede základní údržba, drobné opravy a na konci května příští roku, až se bude zahajovat sezóna lešanského muzea, bychom jej chtěli poprvé představit veřejnosti. Mělo by to být 27. května.
Lidovky.cz: Doprava takového stroje do České republiky musí být náročná. Jak dlouho transport trval?
Převoz takového transportéru je nepochybně náročný. Naše armáda je však vybavena technikou, která je schopna takové vozidlo z Francie transportovat, tudíž se nemusela objednávat žádná civilní přepravní firma. Naopak si myslím, že pro naše vojáky je to součást výcviku, vyzkoušet si převoz nestandardní vojenské techniky na větší vzdálenost. Pochopitelně musíte mít spoustu povolení, která ten transport zdržují nejvíc. Ve Francii se stroj naložil na návěs taženém tatrou 815, která s tím bez problému během dvou až tří dní projela Evropou.
Lidovky.cz: Uvažujete o v nejbližší době o koupi dalších vozů?
Uvažujeme. Jenže jakákoliv koupě takovéto techniky je zdlouhavá a komplikovaná. Ne vždy, když si dáte slovo se sběrateli, tak platí. Dokud není podepsaná smlouva a věc není na cestě, tak o tom raději nikdy ze zásady dopředu nehovoříme.
