Rozsudek není pravomocný, žena i státní zástupkyně si nechaly lhůtu na případné odvolání. Ženě hrozil až výjimečný trest. Soud vyslyšel návrh státní zástupkyně, která požadovala trest mezi 18 a 19 lety. Obhajoba naopak chtěla, aby senát čin neposuzoval jako vraždu, ale protože prý byla po porodu ve velmi špatném psychickém stavu, aby soud věc posuzoval jako vraždu novorozeného dítěte matkou. Tam je sazba tři až osm let vězení.
Žena už má dvě dcery. Osmiletá žije s bývalým partnerem na Slovensku, tříapůlletá bydlela s matkou a jejím druhem na ubytovně v Tachově. Před druhem těhotenství tajila a podle soudu plánovala, jak se dítěte zbaví. Už na policii vypověděla, že uvažovala o tom, že děcko hned po porodu odnese „na řeku, kde buď odplave nebo se utopí“. Měla i vytipované místo u řeky. Vysvětlovala to tak, že měla strach, že by ji partner opustil.
Na Tachovsku matka zabila novorozeně, druhá svoje dítě vážně zranila |
Tvrdila, že těhotenství zjistila až na začátku března a domnívala se prý, že je tak ve čtvrtém měsíci. Soud o tom ale pochyboval. V kritický den po tajném porodu na ubytovně a poté, co na dítě dupla, vzala ještě slabě vzlykající děcko v ručníku a šla s ním k řece, vyšlo najevo u soudu. Kvůli vysílení a ztrátě krve po porodu tam nedošla, a proto ho chtěla odhodit do kontejneru. Tak ji našel její druh, který vzal dítě do ubytovny a zavolal lékaře.
Žena se hájila tím, že byla po porodu v šoku, že si vůbec neuvědomovala, co dělá, nic nevnímala, nevěděla, kde je. Soud jí to ale nevěřil a přiklonil se k tomu, že naopak plánovala se dítěte zbavit. I znalci uvedli, že v době činu byla příčetná a schopná rozeznat závažnost svého jednání. Ženin druh byl při telefonátu na záchrannou službu v horším psychickém stavu než ona, uvedla soudkyně. Žena se naopak projevovala klidně a racionálně. I když při procesu uvedla, že uvažovala o adopci nebo o odložení děcka do babyboxu, ani o jedné z těchto možností si vůbec nic nezjišťovala, nic o nich nevěděla, nechodila k lékaři. Pro dítě neměla připravené ani žádné oblečení.
Před soudem se žena rozplakala a řekla, že všeho lituje, nikdy si neodpustí, co udělala. Bude jí to pronásledovat celý život. Podle soudu však bylo její jednání chladné a racionální a žena upřednostnila své osobní potřeby. „To, že užila takové násilí proti čerstvě narozenému dítěti, je zavrženíhodné. Velmi citelný trest je s ohledem na okolnosti zcela adekvátní,“ uzavřela soudkyně.
