Muž podal návrh na zastavení exekuce. Nebylo mu prý doručeno rozhodnutí o jejím nařízení ani prvotní soudní rozhodnutí. Navíc je exekuce vedena pro dluh, který podle muže neexistuje a nikdy nemohl vzniknout, protože je držitelem průkazu ZTP/P už od roku 1994.
Invalida měl pro vzniklou situaci jediné vysvětlení: někdo nejspíš zneužil jeho ztracený rodný list a prokázal se s ním revizorovi. Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu na zastavení exekuce nevyhověl. Doručování všech písemností prý bylo v pořádku, a muž tak měl svoje námitky proti oprávněnosti vymáhané pohledávky uplatnit již v původním nalézacím řízení.
V exekučním řízení již podle obvodního soudu nelze zpětně přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Muž podal odvolání, nicméně Městský soud v Praze se ztotožnil s názorem obvodního soudu. Následovala úspěšná stížnost k ÚS, který zdůraznil, že „spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, ve kterém se interpretuje a aplikuje právo“.
Justice měla podle ÚS exekuci zastavit, což neudělala. „Nastala tak zcela absurdní situace, kdy je proti stěžovateli vedeno exekuční řízení, ačkoliv si soudy byly a být musely plně vědomy toho, že stěžovatel žádnou svoji právní povinnost nejen neporušil, nýbrž ani porušit nemohl,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
