„Je nenávistný. Lidem, kteří se nad tím nepozastaví, může připadat vtipný, ale ve skutečnosti je až děsivé, jak hluboce je nenávist vůči komukoliv, ať už muslimům, Romům a dalším, ve společnosti zakořeněna,“ odpověděl jeden ze středoškolských studentů na otázku v dotazníku, co si myslí o údajném výroku proslulého herce a dramatika Jana Wericha o islámu, který koloval před rokem po sociálních sítích. Přirovnání nacistů k mohamedánům z Werichových úst ovšem nikdy nezaznělo, šlo o hoax.
Hoax pracující s údajným citátem Jana Wericha.
Experimentem neprošla polovina žáků
Že jde o smyšlenku a experiment, však studentům autoři průzkumu neprozradili. A jaký byl výsledek? Více než polovina mladých (55 procent) se nechala nachytat, a to i přesto, že sociální sítě považují za nedůvěryhodné zdroje. Lest prohlédli převážně ti, kteří se zajímají o aktuální společenské otázky. Že jde o hoax, poznalo s jistotou jen 4,8 procenta dotázaných. Ostatní si nebyli jisti či se stavěli k otázce nekriticky.
O průzkumu:
zdroj: Multikulturní centrum Praha |
Zmíněná otázka byla součástí celorepublikového průzkumu zveřejněného na webu migraceonline.cz, který spravuje spolek Multikulturní centrum Praha. Závěry průzkumu ukázaly, že negativnější postoj k uprchlíkům mají ti, kteří se nezajímají o aktuálním dění. S pojmem uprchlík si pak pojí negativní emoce - hlavně strach či nenávist - téměř polovina (49 %) dotázaných ve věku od 14 do 20 let. Pozitivní asociace související s případnou pomocí uprchlíkům se týkala jen 13 procent mladých, ostatní byli v přístupu k uprchlíkům neutrální. Takový výsledek kopíruje náladu v české společnosti napříč různými věkovými skupinami.
Průzkum zaměřený na projevy nenávisti mezi mladými může zároveň naznačit odpověď na otázku, jak by mladí uprchlickou krizi řešili. Téměř polovina (45,6 procenta) oslovených žáků by uprchlíky poslala zpět do země, ze které přišli, druhá nejpočetnější skupina (40,4 procenta) by je pak nechala v Česku přečkat krizi. Dvacet procent respondentů by naopak chtělo, aby vznikl plot, který by uprchlíkům zamezil v příchodu.
Poměrně jasno mají studenti i v tom, kdo by měl s uprchlickou krizí pomoci – v této souvislosti jmenovali především mezinárodní spolky EU a OSN.
Polovina dotázaných pak očekává, že se uprchlíci integrují do naší společnosti jen s občasnými problémy. Na druhou stranu (38 %) středoškolských žáků, kteří se zúčastnili projektu „BRICkS – Stop nenávistným projevům“, se obává, že krize vyústí ve válku. Průzkum ukázal ale i další zajímavý fakt – zhruba pětina studentů by sama byla ochotna uprchlíkům v nouzi pomoci. Na otázku, zda by dokázali přijmout muslimy mezi své kamarády, odpovědělo kladně víc než 56 % účastníků studie.
Nejvíc důvěry mají příbuzní
Své názory na uprchlickou krizi přejímají mladí lidé převážně ze zavedených médií, poté z rodiny, každý třetí si pak vyhledává informace sám. Jen čtvrtina dotázaných v dotazníku uvedla, že jí informace o současné situaci ve spojitosti s uprchlíky dodává škola. Přitom právě učitelé stojí vysoko v žebříčku důvěryhodnosti mezi žáky. Po rodičích a dalších příbuzných zaujímají se šedesáti procenty druhé místo.
Komu naopak žáci v otázce uprchlické krize vůbec nedůvěřují (přes 77 %), jsou politici. A to bez ohledu na to, jaké postoje jednotliví ústavní činitelé zastávají. Pokud přeci jen studenti jmenovali politiky, kteří jsou jim názorově nejbližší, uváděli především lídra hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamuru (7,8 %), prezidenta Miloše Zemana (4,3 %), dále třeba radního z Teplic Dominika Feriho (1,8 %) a Angelu Merkelovou (1,6 %).
Důvěru mají mladí lidé také v zavedená a seriózní internetová média, většina naopak vůbec nesleduje aktivitu nevládních organizací a kontroverzních zpravodajských serverů, jako jsou například Parlamentní listy či Aeronet.cz. Sociální sítě, na kterých tráví i několik hodin denně, sledují intenzivně, ale hodnotí je jako výrazně nedůvěryhodný zdroj.
