Lidovky.cz

Zeman 2016: hrátky s dispečery, tři omluvy pro Peroutku a byl jednou jeden kalašnikov

Česko

  11:00
PRAHA - Rok 2016 byl už čtvrtým v pořadí, kdy Miloš Zeman zastával funkci prezidenta České republiky. A stejně jako v předchozích letech, ani letos se mu nevyhýbaly situace, kdy se o něm hodně mluvilo. Příliš mu nepomáhal ani jeho mluvčí Jiří Ovčáček, který mu díky svému rétorství zajišťoval permanentní publicitu. Co všechno prezident v právě končícím roce stihl?

Miloš Zeman se sřílel z útočné pušky BREN. foto: Ondřej BičištěMAFRA

Hysterickou reakcí na kalašnikov ze sebe udělali šašky, vzkázal Zeman politikům

První polovina letošního roku se z prezidentova pohledu nesla v poněkud klidnějším duchu, alespoň co se týče nevhodných bonmotů, nestandardních rozhodnutí či sporných situací, které Hrad v předchozích letech doprovázely. Přesto do ní současná hlava státu vkročila ve velkém stylu, skoro až vystřelila, dalo by se říci.

Může za to lednová návštěva Jihomoravského kraje, kde se Zeman dosti nevybíravě vyjádřil na adresu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Na dotaz jedné studentky, jak se předsedy vlády zbavit, odpověděl, že „demokratická cesta je jediná, a to jsou svobodné volby, pak existuje nedemokratická cesta a ta se jmenuje kalašnikov.“ V Česku tento výrok rozpoutal bouřlivou diskuzi, mnozí politici Zemanova slova odsoudili. Premiér Sobotka je označil za hloupá a uvedl, že děsí jeho děti.

Autonomní oblast Číny

Koncem března prezident přivítal na Pražském hradě svého čínského protějška Si Ťin-pchinga. Šlo o vůbec první návštěvu prezidenta Čínské lidové republiky v historii Česka. O Zemanově náklonnosti k asijské velmoci svědčí i fakt, že vypálením 21 dělostřeleckých salv byl naposledy vítán cizí státník v polovině minulého století.

Protesty proti návštěvě Čínského prezidenta: Potyčka příznivců čínského...

A zatímco obě hlavy států podepisovaly dokumenty, které měly do českých firem přivést během letoška investice v hodnotě necelých sto miliard korun, Praha připomínala spíše obří koridu, v níž stovky toreadorů vítaly svého vůdce rudými vlajkami se čtyřmi zlatými hvězdami. Číňané nakonec zcela neuspěli ani na jedné frontě. Na tuzemském trhu letos proinvestovali zhruba polovinu slibované částky a v ulicích jim program znepříjemňovali příznivci Tibetu protestující proti porušování lidských práv v Číně.

Újma kvůli Peroutkovi

Negativní body se na účtu třetího českého prezidenta hromadily v průběhu roku i kvůli pokračující kauze Peroutka. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ani letos zatím nenašel článek „Hitler je gentleman“, který podle Zemana měl napsat spisovatel Ferdinand Peroutka v časopise Přítomnost ve 30. letech 20. století.

Spor mezi Hradem a vnučkou českého publicisty Terezií Kaslovou, která s tvrzením nesouhlasí, tak musel rozhodnout soud. Ten dal Kaslové za pravdu a pravomocně nařídil Kanceláři prezidenta republiky, aby se za Zemanův výrok do sedmi dnů omluvila a omluvu na 30 dnů zveřejnila i na internetových stránkách Hradu.

Prezidentovi zbraň vojáci připravili, a jemu tak zbývalo jen vystřelit.
Odpoledne kolem 14:30, kdy na Prašném mostě poblíž Pražského hradu projížděla...

K tomu ovšem nedošlo, neboť Zeman na existenci článku stále trvá. „Je to něco podobného, jako kdybyste prohlásil, že Bůh neexistuje, protože nebyl spatřen,“ pronesl. K omluvě kancelář nepřiměla ani stotisícová pokuta od exekutora. Kaslová tak podala dovolání k Nejvyššímu soudu,který na podzim rozhodl, že Hrad se zatím pravomocnému rozsudku podřídit nemusí, neboť by mu případně „nenávratně vyřčená omluva mohla způsobit závažnou újmu“.

Rozmarné léto

Svou letní dovolenou strávil prezident již tradičně na Vysočině v Novém Veselí, kde má chalupu. I letos si pětidenní rekreaci zpříjemnil vyjížďkou po místním rybníku. A ačkoliv v březnu při návštěvě Františkových Lázní obdržel novou plastovou loď pojmenovanou příznačně „Kačenka“ po své dceři, pro brázdění veselských vln zvolil léty osvědčenou žlutou „nafukovací jachtu“ Challenger 300.

Prezident hovící si ve svém žlutém člunu.

Prezidentovo léto bylo také ve znamení zvýšení bezpečnostních opatření na Hradě z důvodu možného teroristického útoku. Od srpna tak na každého, kdo se vydá na Pražský hrad, čeká kontrola, jež může mít před vstupem za následek v některých dnech až stometrové fronty vyčkávajících návštěvníků.

Bezpečnostní rámy měly být umístěny i v katedrále svatého Víta, nakonec se tak ale zatím nestalo. Už od jara přitom platí zpřísněná opatření v jižní zahradě, jejíž část je kvůli obavám o prezidentovo bezpečí uzavřena. V hradním křídle nad ní má totiž Miloš Zeman pracovnu.

S křížkem po/na funuse

Jestliže bychom měli ukázat na období, kdy se o prezidentovi diskutovalo nejvíce, byl by to bezpochyby podzim. A paradoxně za to tak trochu mohli již zesnulí státníci.

Nejprve se Miloš Zeman - navzdory tomu, že měl k němu velmi pozitivní vztah - nezúčastnil pohřbu někdejšího izraelského prezidenta Šimona Perese. Zatímco do Jeruzaléma neváhali přes půl světa přiletět například americký prezident Barack Obama či Bill Clinton, Zeman preferoval raději konferenci na Rhodosu, kde se svým předchůdcem Václavem Klausem kázal o nebezpečnosti takzvaného Islámského státu.

Nezúčastnil se ani vzpomínkové akce konané na Hradě při příležitosti nedožitých 80. narozenin Václava Havla. Tou dobou byl na návštěvě ve Zlínském kraji.

Vše pak zastínila říjnová cesta na pohřeb bývalého prezidenta Slovenska Michaela Kováče do Bratislavy, kam česká delegace v čele se Zemanem a Klausem dorazila se zpožděním. To by samo o sobě nebylo takovým neštěstím, kdyby svou trojjedinou roli v tomto incidentu nerozehrál prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Jednotlivé důvody zpoždění prezidentského letu.

Ze zpoždění nejdříve vinil špatné povětrnostní podmínky, poté prohlásil, že za pozdní přílet do Bratislavy mohou letoví dispečeři na pražském ruzyňském letišti, kteří prezidentskému speciálu neumožnili přednostní odlet. Kancléř Vratislav Mynář zase pár dní nato poukázal na nezkolaudovanou ranvej, aby Jiří Ovčáček mohl později opět upřít pozornost k počasí. Jako nejpravděpodobnější se přitom jeví varianta, že výprava prostě jen nepočítala s dostatečnou časovou rezervou.

Prokletý říjen

V říjnu vířily vody v Zemanově hradním rybníčku ještě další události, přímo spojené s návštěvou dalajlamy v Praze. Oficiální přijetí tibetského duchovního představitele ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) přiměla nejvyšší české ústavní činitele, aby vydali prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí. Text podepsaný prezidentem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) a předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) se následně setkal se silnou kritikou mnoha politiků a veřejnosti.

Jiří Brady (vlevo) a Daniel Herman (vpravo).

Obhájce čínských zájmů Zeman navíc údajně Hermanovi pohrozil, že setká-li se s dalajlamou, „za trest“ neudělí jeho strýci Jiřímu Bradymu 28. října státní vyznamenání. Nakonec se tak i stalo a rozpoutal se téměř dvoutýdenní kolotoč plný dávkovaných informací a rozporuplných výroků. Brady do Česka přesto přiletěl, a i když ho Hrad ze seznamu vyznamenaných vyškrtl, téměř devadesátiletý podnikatel, který prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Terezíně, se do Kanady vracel s kufrem plným ocenění. Vše vyvrcholilo politickým bojkotem oslav svátečního dne na Pražském hradě.

Neviditelný Schapiro

Vladislavský sál, kde se státní vyznamenání předávaly, se váže i k dalšímu incidentu, v němž letos figurovalo jméno českého prezidenta. Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách gratuloval Zeman s dodatkem, že velvyslanec USA v České republice Andrew Schapiro se jako „téměř jediný z velvyslanců ani nezúčastnil státního svátku“.

Andrew Schapiro 28. října na Hradě.

Tuto informaci vzápětí vyvrátil německý velvyslanec v České republice Arndt Freytag von Loringhoven, který potvrdil, že Schapiro seděl vedle něj. Zeman se nakonec za svůj výrok, způsobený „mylnou informací od odboru protokolu“, nepřímo omluvil. Stalo se tak vůbec poprvé za dobu, co vykonává funkci prezidenta. „Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci,“ stálo v tiskovém prohlášení.

Dalších pět let?

Popularita Miloše Zemana v průběhu roku sice poklesla o deset procentních bodů, i přesto jej však v prezidentské funkci hodnotí kladně více než 60 procent dotázaných obyvatel Česka. Vychází to z průzkumu společnosti SANEP zveřejněného v prosinci. Na poklesu podpory prezidenta se patrně podílela řada kauz, které naopak vyvažuje nedávné pozvání do Bílého domu nastupujícím prezidentem USA Donaldem Trumpem.

Nadcházející rok bude Zemanovým posledním kompletním ve funkci prezidenta v prvním volebním období. Jestli bude chtít stejný post vykonávat i v nadcházející pětiletce, není dosud zřejmé. Své rozhodnutí, zda bude kandidovat, plánuje veřejnosti oznámit v březnu příštího roku. V případě, že by do boje o nejvyššího představitele země opět vstoupil, soupeřem by mu mohl být například bývalý senátor Zdeněk Škromach (ČSSD), lékař a občanský aktivista Marek Hilšer či textař a producent Michal Horáček, o němž Zeman v květnu prohlásil, že neví, kdo to je.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.