Norský thriller na pokračování Okkupert (česky Okupace), na jehož tvorbě se podílela i švédská produkce, se odehrává v blízké budoucnosti. Nově zvolená norská vláda, tvořená převážně ekology, zastaví těžbu ropy a zemního plynu v zemi. Otřesená a znepokojená Evropská unie proto požádá o pomoc Rusko, jehož vojska začnou postupně obsazovat norské ropné plošiny.
Česká televize desetidílnou sérii, která se s rozpočtem 10 milionů dolarů (zhruba 250 milionů korun) stala nejdražším norským seriálem v historii, uvede na svém druhém kanálu dvěma epizodami poprvé v sobotu od 22:05.
Příběh, který se dotýká tématu kolaborace, stinných stránek diplomacie i novodobých metod válečného konfliktu, který zdaleka nespočívá jen v použití zbraní, vyvolal ještě před svou premiérou v roce 2015 nevoli ruského ministerstva zahraničních věcí.
„Je rozhodně politováníhodné, že v roce sedmdesátého výročí vítězství v druhé světové válce se autoři seriálu - kteří jako by zapomněli na hrdinské přispění sovětské armády k osvobození severního Norska od nacistických okupantů - rozhodli v duchu nejhorších tradic studené války děsit norské publikum neexistující hrozbou z Východu,“ vyjádřil se tehdy pro agenturu AFP ruský velvyslanec v Oslu Vjačeslav Pavlovskij.
I mnozí ruští novináři srovnávali postup Norska s tím, co se dělo mezi sovětským blokem a západními státy v dobách studené války. Navíc upozornili, že v roce 2010 byly zveřejněny archivní dokumenty, ze kterých je patrné, že kolaborantská vláda Vidkuna Quislinga během 2. světové války chtěla kolonizovat část území SSSR.
Češi se na seriál těší
Česká televize obavy z obdobných negativních reakcí nemá, před spuštěním vysílání dosud ani žádné neobdržela. „Reakce diváků mohou být různé. Žádné stížnosti jsme ale neznamenali, naopak zařazení seriálu diváci vítají,“ sdělila serveru Lidovky.cz Alžběta Plívová, mluvčí České televize.
První díl ‚nejtemnější‘ čtvrté řady Sherlocka uvede BBC na Nový rok, ČT o den později |
Ruské velvyslanectví v Praze dosud k uvedení seriálu na český trh žádné stanovisko nezaujalo. „Momentálně jsou ruské Vánoce, žádná pověřená osoba tu nyní není. Nejbližší odpověď můžeme poskytnout v pondělí,“ informoval sekretariát ambasády.
Neutrální postoj si udržuje i Pražský hrad, jehož reprezentanti jsou známí svými sympatiemi k Rusku a naopak antipatiemi k tuzemské veřejnoprávní televizi. „Žijeme ve svobodné zemi, názor na seriál a především jeho obsah, ať si udělají diváci sami bez jakéhokoliv návodu,“ uvedl pro Lidovky.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Hlavně o Norsku a Norech
Seriál vznikl v citlivé době, kdy Evropa a Spojené státy obvinily Rusko z vojenské intervence v konfliktu na Ukrajině, díky němuž jsou vztahy bývalých protivníků ze studené války nejhorší od pádu Sovětského svazu. I to byl jeden z důvodů odsouzení ze strany Ruska.
Myšlenka na vznik Okupace se však zrodila ještě předtím, než se politická situace na Ukrajině vyostřila, ujišťoval Skjoldbjaerg. Jeho autor Jo Nesbø, známý světovými bestsellery, měl údajně zápletku v hlavě už od roku 2008.
  |
Tyto argumenty však ruského velvyslance neuspokojily. „Přesto, že autoři stále zdůrazňují, že se jedná o fikci, země, které se ve filmu objevují, jsou ovšem skutečné a Rusku je bohužel přisouzena role agresora,“ uvedl Pavlovskij.
„Seriál je především o Norsku a Norech, o tom, co se děje v okupované zemi, kde život plyne na první pohled normálně, ale několik lidí je připraveno se obětovat v boji za svobodu,“ odmítl loni kritiku Christopher Haug, vedoucího dramatické tvorby norské televize TV2, která seriál vyprodukovala.
‚Hedvábná‘ okupace
Režisér Erik Skjoldbjaerg reagoval na ambasadorova slova odmítavě s tím, že „Rusové jsou proti z principu“. „Komentují seriál, který ještě neviděli. Trochu jsme si pohráli s geopolitickou realitou a vytvořili fiktivní Norsko, fiktivní Rusko a fiktivní mezinárodní kontext,“ řekl tehdy Skjoldbjaerg. Dodal, že okupace znázorněná v seriálu je spíše „hedvábná“, neboť probíhá bez jakékoliv vojenské invaze.
'Jsou z Rusů k smrti vystrašení.' Američtí ‚speciálové‘ trénují vojáky v Pobaltí |
I některé ruské sdělovací prostředky připustily, že oficiální ruští činitelé mají v norském podání docela „lidskou tvář“. Například velvyslankyně Ruska v Norsku Irina Sidorovová v podání Ingeborgi Dalkunajte je podle nich vysloveně sympatická bytost. Navíc ruští kritici uznali, že tvůrcům se povedlo vyhnout se tradičním stereotypům při vyobrazování Rusů, nejčastěji jako velkých hrubiánů a opilců.
Ve Spojených státech měli diváci možnost sledovat norský příběh na placené službě Netflix. Okupace si díky tomu našla cestu k jeho uživatelům z celého světa a vesměs obdržela pozitivní reakce od běžných diváků i západních celebrit. Například britský komik Ricky Gervais na Twitteru označil seriál za brilantní a pochválil skandinávskou produkci obecně.
U norských diváků měl seriál pozitivní ohlasy, ačkoliv podle recenzí některých tamních médií zaostal vzhledem ke svému rozpočtu za očekáváním. Doposud proto není jisté, jestli budou Norové pokračovat v produkci druhé série.
