Mimořádnou pozornost vzbudil prezident ve středu, když se při rozhovoru pro Český rozhlas pustil do kritiky Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra. Podle prezidenta centrum nebude efektivní, protože nemá k dispozici zprávy od tajných služeb. A jako příklad uvedl, že ví o potenciálním komplici teroristů na našem území. „Já jsem zrovna teď přečetl čtyři šifry. Podle jedné se na našem území potlouká jistý člověk z Maghrebu, nesmím uvést jeho jméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi,“ prohlásil prezident.
Nebezpečí nehrozíNa Zemanovo vystoupení v rozhlase reagoval ministr vnitra Milan Chovanec tím, že žádné ohrožení bezpečnosti občanů České republiky nehrozí. "Já mohu říct, že všechny zprávy, které má do dneška ministerstvo vnitra, nesvědčí o tom, že by se zvýšilo bezpečnostní riziko ČR. Není důvod ke svolání bezpečnostní rady státu ani zvyšování stupně ohrožení terorismem," uvedl ministr. |
Za předpokladu, že byla informace pravdivá, však podle expertů z bezpečnostní komunity, které oslovil server Lidovky.cz, bylo její zveřejnění minimálně netaktické - mohlo totiž dotyčného varovat a zásadně narušit zpravodajskou operaci. Jenže lidé se zkušenostmi ze zpravodajské oblasti navíc upozorňují, že se prezident přinejmenším pohyboval na hraně zákona.
Proč? Zeman sám nepřímo ve vysílání potvrdil, že informaci získal od zpravodajských služeb, přestože tím chtěl zároveň zdůraznit svou údajnou diskrétnost: „Dokonce jsem neuvedl ani, jaká tajná služba to je,“ řekl. O chvíli později dodal: „Protože (ředitelka centra Eva Romancovová, pozn. aut.) těžko může operovat se zprávami tajných služeb, tuto informaci mít nebude.“ A tady je možný problém, tajné služby totiž zpravidla pracují s poznatky podle zákona o ochraně utajovaných informací, který je zapovídá zveřejňovat.
„Taková zpráva byla minimálně v režimu tajné. Určitě se tím mohl porušit zákon o ochraně utajovaných informací,“ sdělil serveru Lidovky.cz o Zemanově vystoupení bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor. Zákon rozlišuje čtyři stupně utajení, jsou to vyhrazené, důvěrně, tajné a přísně tajné. Z pohledu legislativy je ale jedno, o jak citlivou informaci jde. Zákon zakazuje mluvit o kterékoliv z nich.
Určitě to byla utajovaná zpráva, míní Randák
Utajovaná informace totiž musí zůstat mezi těmi, kdo k ní má oprávnění. Což například nejsou posluchači Českého rozhlasu. Potvrzuje to i mluvčí Národního bezpečnostního úřadu - vrchního arbitra při posuzování utajovaných informací. „Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě,“ popsal obecná pravidla mluvčí NBÚ Radek Holý. „Zveřejnit utajovanou informaci běžnými prostředky nelze,“ dodal.
Zda prezident svým vystoupením skutečně prolomil zákon, se stoprocentní jistotou říci nelze. Bylo by nutné vidět, zda daná složka s informací o pachateli z Maghrebu nesla razítko utajeného dokumentu. „Pokud ta informace nemá hodnotu, která by mohla ohrozit zájmy České republiky, tak je to veřejná záležitost a může se tak s ní nakládat,“ upozornil server Lidovky.cz bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. Nicméně i on na základě svých zkušeností soudí, že konkrétní zpráva ventilovaná Zemanem v utajení byla.
Zcela jasno má pak bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. Údajně je nemyslitelné, aby poznatek o potenciálním teroristovi nesplňoval charakter utajované skutečnosti. „Nedovedu si představit, že by to nebyla klasifikovaná informace. Nemusí to být zrovna tajné, ale pořád to podléhá zákonu o utajovaných skutečnostech,“ řekl serveru Lidovky.cz Randák. „Shodneme se na tom, že to bylo na hraně zákona,“ uvedl pak pro server Lidovky.cz jiný exředitel civilní rozvědky František Bublan.
  |
Zda prezident porušil zákon, může říct jen NBÚ
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček jakékoliv výtky na adresu svého šéfa odmítá. Na přímou otázku serveru Lidovky.cz, zda si je Zeman jistý legislativní čistotou svého vystoupení v rozhlase, sice přímo neodpověděl, nicméně odkázal na své předchozí vyjádření z Twitteru. „Kritici výroků pana prezidenta nemají informace a o případu nevědí. Pan prezident samozřejmě nenarušil práci našich zpravodajských služeb,“ napsal Ovčáček.
Pochyby o možné nezákonnosti prezidentova vyjádření může s definitivní platností rozptýlit Národní bezpečností úřad, do jehož agendy taková problematika přímo spadá. Zda se ale na základě Zemanových prohlášení na úřadě rozjela úřednická mašinerie a začalo šetření, se lze jen domnívat. „Takové informace neposkytujeme,“ vysvětlil stručně mluvčí Holý. A i kdyby úřad shledal Zemanův výstup jako nelegální, veřejnost se o tom nedoví.
Kromě toho prezident není trestně odpovědný. Jakkoliv tedy vyzrazení zprávy o pachateli s možnými teroristickými kontakty bylo minimálně netaktické, v případě jeho možné nelegálnosti za to nelze prezidenta nijak popotahovat. Pokud by však taková zjištění pustil do éteru běžný smrtelník, spáchal by tím nejméně přestupek, který se může pokutovat až částkou ve výši pěti milionů korun.
Úniky informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) aktuálně dostaly k soudu manželku expremiéra Petra Nečase Jany Nečasovou (dříve Nagyové) a politického podnikatele Iva Rittiga. U tří ze čtyř obžalovaných padly odsuzující rozsudky. Nečasová v úterý odešla od soudu s osmnáctiměsíční podmínkou, Rittig dostal poloviční trest.
