10 otázek a odpovědi: budou Chovancovi bojovníci proti dezinformací cenzurovat? |
„Nezakazujeme lhaní ani nehodnotíme ‚verze pravdy‘. To je fiktivní obraz, který si naši kritici vymysleli, aby měli na co útočit. Pouze poskytujeme dostupná fakta,“ vzkazuje kritikům koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Eva Romancovová.
Podobně obhajuje činnost úřadu i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Stát jen říká, že pokud se objeví ve veřejném prostoru lži, tak my lidem nabídneme svůj pohled. Na lidech bude, čemu uvěří. Myslím ale, že stát má povinnost dát lidem vědět o tom, že je něco dezinformace,“ vysvětloval v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Takový případ muselo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) řešit dosud třikrát. „Za pět týdnů fungování centrum vyvracelo tři závažné dezinformace a šířilo informace a osvětu z oblasti ochrany měkkých cílů, informoval server Lidovky.cz mluvčí ministerstva Jiří Korbel.
Na všechny zmiňované dezinformace přitom centrum upozorňovalo koncem loňského ještě před svým samotným vznikem.
To znamená, že nové zprávy založené na nepravdivých informacích se od té doby neobjevily, nebo o nich ministerstvo nemluví.
A o jaké tři dezinformace vůbec šlo?
Migrant znásilňující dívku a teroristé v Česku
První zpráva, kterou zaměstnanci úřadu uváděli na pravou míru, vyšla v ruské informační agentuře URA.ru. Text s názvem „Jak bude Rusko volit českého prezidenta“ popisoval údajnou manipulaci českých prezidentských voleb. Vyplývalo z něj, že zvolení Miloše Zemana bylo dílem devíti desítek ruských poradců, kteří využili svých peněz a politického vlivu.
1/2 Článek z RU médií o ovlivňování voleb v Česku je z anonymního zdroje a obsahuje na první pohled zjevné chyby: https://t.co/mMU2E2QBmW. https://t.co/GTPOVYUg7v
Podle centra však autor článku vycházel z anonymního zdroje, kvůli čemuž nešlo ověřit jeho důvěryhodnost. Argumentovalo zároveň tím, že v Česku není nejpočetnější ruská diaspora z celé Evropy a neexistuje počítačové zpracování hlasovacích lístků, jak uváděla agentura.
Po teroristickém útoku v Berlíně se zase na sociálních sítích šířil příspěvek, jehož autor tvrdil, že atentátníci se nacházejí na českém území a občanům tak hrozí nebezpečí. CTHH zprávu na základě informací od zpravodajské skupiny označilo za hoax, neboli poplašnou zprávu.
Jako hoax se ukázalo také sdělení organizace Never Again Canada, která upozorňovala na pokus o znásilnění dívky muslimským migrantem v Evropě. Ve skutečnosti šlo o incident před pražským policejním prezidiem, kde narkoman napadl a oloupil dealerku drog.
.@NvrAgainCanada šíří #hoax o pokusu „muslimských imigrantů“ znásilnit dívku „kdesi v Evropě”. Fakta zde: https://t.co/IYBhOIaiti. https://t.co/66w1XeLZWC
Při vyhodnocování dezinformací se centrum postupně opírá o tři základní otázky. Jedná se o dezinformaci? Má dezinformace závažný vliv na vnitřní bezpečnost České republiky? Jsou k dispozici zveřejnitelná fakta? Ve chvíli, kdy všechny odpovědi na zmiňované odpovědi budou kladné, centrum na zprávu či příspěvek upozorní a zveřejní fakta. Jediné „ne“ pak znamená, že pracovníci ministerstva se tvrzením dále nebudou zabývat.
Na průběh voleb dohlížejí experti
Na co přesně se úřad v prvních šesti týdnech zaměřoval? Nejvíce na ochranu takzvaných měkkých cílů, které úzce souvisí s dvěma největšími bezpečnostními hrozbami - terorismem a radikalizací. Jako měkké cíle jsou označovaná místa s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům.
V lednu se také utvářel tým expertů, jejichž cílem bude řádné zajištění voleb v Česku. Poprvé se skupina sešla 1. února. „Pokusy ovlivňovat volby a obavy z rizik jejich ovlivnění jsou hlášeny z řady zpravodajských služeb partnerských států. Jakkoli ministerstvo nemá v současné době žádné konkrétní poznatky o ohrožení řádného průběhu voleb, za daných okolností nezbývá než vážně se zabývat tímto rizikem i v případě nadcházejících voleb v Česku,“ okomentoval Korbel vznik skupiny, která má tento úkol na starosti.
„Jejím cílem je prověřit všechny potenciální scénáře útoku na demokratický průběh voleb, vytipování potenciálních slabých míst systému, prověření existence a efektivity věcných a zákonných protiopatření,“ uvedl mluvčí s tím, že odborníci vycházejí zkušeností ze zahraničí, ale i z vlastní znalosti přípravy a průběhu voleb.
Řádný průběh voleb by podle resortu Milana Chovance mohly narušit například kybernetické útoky, incidenty při jednotlivých volebních shromážděních či hlasování v zahraničí. Jakékoliv informace o své činnosti však experti veřejnosti poskytovat nebudou, protože pracuje v utajovaném režimu.
Ovčáčkův výsměch, pochvala od premiéra
Odmítavý postoj proti týmu „bojovníků proti dezinformacím“ kritizuje od počátku prezident Miloš Zeman, jenž ve svém vánočním poselství varoval, aby se z ministerstva nestal „novodobý Koniáš“. Takové označení odmítl šéf resortu Milan Chovanec, který na Twitter uvedl, že CTHH nabízí fakta místo mýtů.
.@CTHH_MV nebude novodobým Koniášem. Nabízíme fakta místo mýtů.Pana prezidenta proto podrobně seznámím s rolí Centra https://t.co/8xmymBZxIC
Pravidelně jej kritizuje i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který jej přirovnává k Českému úřadu pro tisk a informace (ČÚTI), cenzurní instituci z období komunismu. Na Twitteru proto mimo jiné založil profil „ČÚTI“, na němž podle svých slov politicky nekorektně reaguje na práci CTHH a dění v České republice.
ČÚTI je pohrobek Obamovy administrativy, který byl vytvořen i kvůli blížícím se sněmovním a prezidentským volbám. Bude do nich zasahovat.
Naopak spokojenost s činností úřadu vyjádřil na konci ledna premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). “Jsem rád, že CTHH se úspěšně rozjíždí, úkolem je chránit občany a stát proti hybridním hrozbám, včetně nebezpečí dezinformací,“ napsal na sociálních sítích.
CTHH vzniklo v rámci již existujícího Odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality, jenž se podobné agendě věnuje již třináct let - zakládal mimo jiné Daňovou kobru či připravoval návrh na rozpuštění Dělnické strany. Centrum tak využívá finančních prostředků z rozpočtu ministerstva. O jakou přesnou částku jde, mluvčí nesdělil.
Twitter jako prostředník informací
Úřad v současnosti disponuje zhruba dvěma desítkami zaměstnanců, kteří průběžně procházejí potřebnými školeními. Jejich počet se navíc nejspíš ještě rozroste. Pracovníci ministerstva si pravidelně vyměňují informace s tuzemskými a zahraničními zpravodajskými službami. Svou práci koordinují i s policií.
S veřejností komunikuje CTHH pouze skrze účet na sociální síti Twitter, což několikrát důrazně zmínil. Počátkem ledna se totiž na Facebooku objevily dva falešné profily, které se vydávaly za oficiální. Podněty, které je třeba prošetřit pak centrum přijímá prostřednictvím emailu, který využívá zároveň k odpovídání na dotazy.
Centra odhalující dezinformační zprávy si všimla i zahraniční média. Před jeho spuštěním o něm informovala například americká televize CNN nebo britský deník The Guardian.
