Na galavečeru prestižní soutěže Právník roku se minulý týden odehrála scénka, která vzbudila pozornost přítomných zástupců oboru. Sošku svatého Iva, patrona soudců, advokátů a notářů, si odnesla i Ivana Švehlová, bývalá šéfka Krajského soudu v Praze. Cenu jí předával Martin Vychopeň, předseda České advokátní komory. A kromě ceny předal laureátce i potvrzení, že spolu nikdy nebyli na obědě.
„Vystoupením jsem chtěl v odlehčené rovině vyjádřit nesouhlas s tím, jak vaše noviny a pan ministr spravedlnosti spekulativně hodnotili oběd předsedy vrchního soudu (Jaroslava Bureše – pozn. red) a místopředsedy rozhodčího soudu (advokáta Radka Pokorného, blízkého přítele premiéra Bohuslava Sobotky – pozn. red.),“ vysvětlil LN Vychopeň s poukazem na zářijový oběd obou mužů, na který v lednu LN upozornily.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si posléze předsedu Bureše pozval „na kobereček“, o výsledku jednání ale mlčí. Pelikán už jednou Bureše pokáral za nevhodné schůzky, a to když se předloni vypravil na večírek advokátní kanceláře exministra spravedlnosti Pavla Němce.
Nad vhodností Vychopeňova vyjádření se pozastavila Iva Brožová, bývalá ústavní soudkyně a šéfka Nejvyššího soudu, jež byla na galavečeru uvedena do síně slávy. „To se opravdu nepovedlo. Přece si nelze takto pohrávat s důvěryhodností justice,“ řekla LN. Dle Brožové by měl být Bureš extrémně zdrženlivý, neboť dříve zastával politické funkce – byl ministrem spravedlnosti ve vládách ČSSD a strana jej v roce 2003 navrhla na prezidenta.
Brožová připomíná i sérii kroků, kterými se prezident Václav Klaus snažil prosadit Bureše do čela Nejvyššího soudu a jež posléze zrušil Ústavní soud. „Marná sláva, ale pro mě navždy (Bureš – pozn. red.) zůstane mužem politiky, který působí v justici,“ dodává.
„Nesouhlasím se závěrem, že důvěryhodnost justice může být ohrožena soukromými schůzkami advokátů se soudními funkcionáři. Nikdo mi neřekl, že by mé vystoupení bylo nevhodné, urážlivé či kárající. Naopak, řada lidí mě kontaktovala s pochvalou,“ brání se Martin Vychopeň.
Problém v tom nevidí ani laureátka Ivana Švehlová. „Nemyslím si, že by scénka na galavečeru mohla zlehčit důvěryhodnost justice. Soudce by měl být osobou takových kvalit, že by měl striktně oddělovat život pracovní od toho osobního. Nežije a nemůže žít ve vzduchoprázdnu, izolovaný od ostatních lidí. Sama mám také přátele mezi advokáty. V případě, kdy ale přijdou do jednací síně, jsou pro mě pouze jednou stranou sporu a rozhodně nemají žádnou výhodu,“ řekla LN.
