Karlovo náměstí se změní. Chceme i podzemní garáže, říká k návrhu Praha 2

Historici o něm mluví v superlativech, Karlovo náměstí v Praze přitom nemá mezi obyvateli nejlepší pověst. Mnozí jej ani nepovažují za náměstí, jako spíše za park. Obyvatelé si přáli, aby revitalizace plánovaná na rok 2019 přinesla lepší prostupnost, více přechodů, klidnější dopravu, kavárnu a větší hřiště či třeba více kulturních akcí.

Vítězný návrh bude známý v září

Dřívější neshody mezi městskou částí, Národním památkovým ústavem i magistrátem by měl nyní ukončit takzvaný soutěžní dialog, z něhož vyjde v září vítězný návrh na přeměnu za odhadovanou částku 150 milionů.

Vycházet bude z prověřovací studie vytvořené Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR) v roce 2015, třebaže má sloužit jen jako jakási předloha, nikoli jako konečný návrh.

S čím studie počítá? Mimo jiné s kavárnou uvnitř parku, dětským hřištěm mimo hlavní pěší zóny, doplněním přechodů pro chodce přes všechna ramena křižovatek i jinými cestami pro pěší (viz galerie či celkový návrh).

Druhá městská část se k této studii vyjádřila s několika připomínkami. Na čem trvá? „Městská část požadovala, aby bylo oproti návrhu lépe navrženo a umístěno dětské hřiště (ve studii je zakreslené do rohu poblíž ulice U Nemocnice - pozn.red.). Dále navrhovala, aby byl zachován dnešní objekt v severozápadním rohu střední části jako kavárnička s bezbariérovými WC, ale oproti dnešnímu stavu otočená do parku a nikoli do ulice,“ uvedl pro server Lidovky.cz místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek.

Praha 2 chce podzemní garáže

Úprava náměstí by podle něj navíc měla počítat i s podzemními garážemi. „Dle dohody s Prahou se navrhne i vybudování podzemních garáží pod ulicí podél bývalé Jezuitské koleje tak, aby se mimo jiné zajistilo parkování pro jednu z největších nemocnic v sousedství, která slouží nikoli jen místně, ale pro celou republiku. Park by se rozšířil i nad střechu garáží,“ uvedl dále s tím, že takový požadavek příliš neodporuje studii IPR.

Neshoda ale panuje například i kvůli navrženým cestám, které neopodídají současným potřebám obyvatel, a řešení střední části náměstí naproti poliklinice. „Dispozice parku, a tím i celé náměstí, dnes nefunguje. Park je prohlášen za kulturní památku. Je evidentní, že důsledné dispoziční řešení korzovního parku dle Františka Thomayera je ve střetu s dnešními potřebami. Lze sice zachovat hlavní rysy, ale ty je třeba přizpůsobit dnešní době,“ kritizoval Vondrášek současnou podobu náměstí a lpění na historickém uspořádání.

Původní autoři současné podoby podle něj nemohli počítat s vybudováním metra, tramvajových kolejí, jízdou autobusů či vybudováním obchodních prostor i nemocnice.

Cesty si jinak vyšlapou podle potřeby

„Městská část Praha 2 má za to, že se k náměstí nelze stavět jako k nějaké zámecké zahradě mimo město. Pokud se řešení nepřizpůsobí alespoň těm hlavním potřebám, občané si stejně své cesty vyšlapou tak, kde to budou potřebovat,“ podotkl Vondrášek v narážce na to, že náměstí musí především splňovat přání obyvatel města.

Čtyřicet procent lidí, kteří se zúčastnili průzkumu o podobě Karlova náměstí, totiž uvedlo, že je s jeho současnou podobou nespokojeno. Jako potřebnou změnu jmenovali nejčastěji omezení automobilové dopravy a obnovení zeleně na náměstí i v blízkém okolí.

Proti razantním změnám jsou však zástupci Národního památkového ústavu, kteří protestují například proti přílišnému zjednodušování a oklešťování původní Thomayerovy kompozice či vnášení kaváren do parku.

Rádi by se také vyvarovali kopání do země, které by podle nich s rozsáhlou přeměnou Karlova náměstí hrozilo. „Ohledně archeologie je třeba si uvědomit, že celý prostor pod povrchem náměstí je plný památek nedozírné hodnoty. Pod zemí je torzo gotické kaple Božího Těla a dalších staveb z doby založení Nového Města,“ uvedla mluvčí ústavu Andrea Holasová s tím, že právě tomu je potřeba revitalizaci přizpůsobit.

„Rozhodně nelze souhlasit s celkovým oplocením parku. Scénické nasvícení terénních modelací, fontán a pomníků je neadekvátním zásahem do cenného prostoru a podsvícení stromů je zcela neakceptovatelné nejen z památkového, ale i ekologického hlediska,“ jmenovala Holasová další připomínky. Takové návrhy však původní studie IPR neobsahuje.

Městskou část naopak Národní památkový ústav podporuje v požadavku na zachování rozšířené zpevněné plochy před pomníkem Benedikta Roezla a na celkové zklidnění Ječné ulice. Stejně tak se jim zamlouvá zřízení úrovňových přechodů mezi oběma částmi parku. „Celkově bychom uvítali zachování principu parku s detailním pobytovým středem a s obvodovým valem chráněným pláštěm stromů, který není tříštěn vkládanými funkcemi,“ napsala Holasová.

Parkovou úpravou Karlova náměstí z 19. století se proslavil významný architekt František Thomayer. I díky jeho práci bylo náměstí v centru metropole zařazeno mezi památkově chráněné oblasti. Už od 90. let se mluví o tom, že by náměstí mělo dočkat celkové přeměny, v roce 2008 se dokonce konala soutěž urbanistických návrhů.

Úpravou už prošlo okolí náměstí

Částečných úprav se náměstí dočkalo už v minulých letech - šlo o rekonstrukci tramvajové tratě a přilehlých chodníků (viz fotogalerie níže - pozn. red.). Pokud jde o celkovou rekonstrukci, spory mezi zúčastněnými stranami byly vždycky překážkou, a tak se žádný z návrhů neprosadil.

Soutěžní dialog, coby koncept znemožňující tyto spory, uspořádá společně Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) s magistrátním Odborem strategických investic. Vycházet bude z prověřovací studie vytvořené Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR) v roce 2015, přičemž samotná rekonstrukce by mohla být započata v roce 2019.