‚Žijí na úkor ostatních?‘ Filip chce vědět, kolik dává stát neziskovkám na uprchlíky

„V České republice prý existuje přes 3600 těchto (neziskových - pozn. red.) organizací. Ptám se tedy, zda je tento údaj pravdivý, jde o zjevně velmi vysoký počet. V takovém množství je pak velmi těžké se vyznat a podpořit ty, jejichž činnost má skutečně smysl a jsou užitečné, a to pro celou společnost, nikoliv pouze pro skupinu či jednotlivce, kteří se snaží obohatit na úkor ostatních,“ začíná dramaticky Filip svůj písemný dotaz.

Přijímání uprchlíků jako výnosný byznys? Absurdní, ohrazují se neziskovky

Podle něj je v takovém množství nevládek těžké rozlišit poctivé od těch, které podvádí, peníze si nechávají plynout do kapsy a „pod rouškou prospěšné činnosti“ tak vysávají státní rozpočet. Šéf komunistů pak v interpelaci otevřeně přiznává, že ho k dotazu motivovaly drby. „Na internetu kolují informace o tom, jak některé neziskovky vydělávají na migraci, a to nemalé částky. Mluví se o stovkách milionů korun, které putují neznámo kam,“ píše.

Svou prosbu ve finále směřuje k organizacím pomáhajícím uprchlíkům. Filipa zajímá, kolik stát takovým nevládkám poslal v uplynulých třech letech. Současně se ptá, zda je kabinet důsledný při kontrole využití poskytnutých peněz. „Zabývá se vláda i tím, na kolik je tato pomoc nezbytná a efektivní? V tomto ohledu se domnívám, že mé otázky směrem k vám jsou zcela opodstatněné. Upřímně se totiž obávám o to, aby peníze od státu neskončily u podvodníků.“

Podpora neziskovek? Nejvíce dostávají sportovní svazy

Na prosbu lídra KSČM reagoval šéf kabinetu uplynulý týden. Čísla v úvodu premiérovy odpovědi vypadají na první pohled monstrózně, spolků neziskového charakteru je v zemi řádově více než ve Filipově odhadu. „Rád bych nejprve uvedl, že veřejné rejstříky evidovaly v roce 2015 82 597 spolků a 24 739 pobočných spolků, 2 710 obecně prospěšných společností, 142 ústavů, 490 nadací a 1331 nadačních fondů, 232 školských právnických osob a cca 250 účelových zařízení církví,“ odpovídá premiér.

S jejich financováním už to však tak horké není, na peníze z eráru dosáhne jen zlomek z nich. „Podle Rozboru financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů za rok 2015 pouze 3 % z nich získává státní dotaci a pouze necelých 7 % z nich z ostatních veřejných rozpočtů,“ vypočítává Sobotka. Podle zmíněného rozboru schváleného kabinetem letos v lednu inkasovaly nevládní subjekty ze státního rozpočtu 9,7 miliardy korun, z veřejných peněz (včetně krajů či obcí) to pak dělalo celkem 16,4 miliardy.

Čísla zobrazující podporu imigrantům mohou předsedu KSČM zcela uklidnit, peníze uvolněné státem na činnost neziskovek pracujících s migranty představují z celkových nákladů mizivou část. Loni tak na integraci, služby v azylových centrech či materiální pomoc padlo jen necelých 45 milionů korun, o rok dříve to byla ani ne polovina. „Veškeré aktivity realizované ze strany partnerských organizací jsou předmětem vyúčtování, ke kterému jsou dokládány příslušné účetní doklady,“ ujišťuje pak premiér.

V kontextu financování nevládních subjektů je Filipova starost o peníze pro běžence mírně řečeno bizarní, protože nejtlustší balíky peněz plynou úplně jinam. Zdaleka největším příjemcem státních prostředků jsou sportovní svazy. Fotbalová asociace tak v roce 2015 dostala z rozpočtu České republiky 314 milionů korun, Český atletický svaz 148 milionů nebo Český svaz ledního hokeje 118 milionů. Neziskovkou s největším příjmem od státu představuje Člověk v tísni (v její agendě uprchlíci prakticky nejsou), jehož podpora dosáhla 148 milionů korun (kompletní přehled zde).

Organizaci pro pomoc uprchlíkům dává stát tři miliony ročně

Typický nevládní spolek zřízený pro pomoc cizincům pak operuje se zcela jiným rozpočtem, než jak si představuje Filip na základě drbů o dírách na stamiliony korun. „Když to zprůměruju, tak náš rozpočet může být asi 20 milionů ročně. Drtivá většina peněz jde z Evropské unie. Co se týká českého státního rozpočtu, myslím si, že to může být tak tři miliony korun,“ vypočítal pro server Lidovky.cz Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, která je největší neziskovkou svého druhu v zemi.

Podporu cizinců na našem území zastřešuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, jeho členem je 18 subjektů. Rozumek navíc upozorňuje, že z pohledu mezinárodního práva uprchlíci v Česku prakticky nejsou. „My tady máme tak málo uprchlíků, že všechny neziskovky pomáhají mnohem víc cizincům, kteří se tu ocitli v nouzi. Jde hlavně o Ukrajince či Vietnamce,“ podotkl.

Dotaz lídra KSČM do značné míry ilustruje napjatý vztah části české veřejnosti k neziskovým organizacím, jenž se vyhrotil především po roce 2015 v souvislosti s migrační krizí. Povědomí o nevládkách jako parazitech dělajících si byznys na lidech v nouzi svými výroky živí i politici. „Byznys je aktivita za účelem zisku. My zisk nevyrábíme, ani nesmíme, a nikomu ho nerozdělujeme, protože nemáme komu. Navíc management ani zaměstnanci nejsou hodnoceni v návaznosti na množství peněz, které organizace získá a použije,“ upozorňuje ředitel Člověk v tísni Šimon Pánek.