Sama televize vidí za klesající tendencí vliv propagandistických webů. „Hlavní příčinu trendu, který trvá již od roku 2013, i nadále spatřujeme v mediálních útocích a trvajícím zpochybňování nezávislosti České televize, zejména ze strany některých nových propagandistických médií a i ze strany vysokých politických a společenských autorit,“ stojí ve Výroční zprávě o činnosti České televize v roce 2016, kterou schválila Rada ČT a již počátkem května projednají poslanci.
Metodiku sběru dat Česká televize ve své zprávě podrobně nerozvádí, ale uvnitř skupiny diváků nad 18 let zveřejněná čísla představují takzvaný index důvěryhodnosti. Úbytek důvěry v ČT se datuje od roku 2014, kdy index spadl ze 75 na 73 procent. Od té doby je pokles kontinuální, přes 68 procent v roce 2015 se pak loni zastavil na zatím konečných 65 procentech.
Reportáže o dluhopisech byly v pořádku, brání ČT před Babišem etický panel |
Vedle propagandistických webů ČT přisuzuje pokles své kredibility aktivitám trollů, falešným internetovým zprávám, ale také proměně soudobé společnosti. Podle ČT se narušuje důvěra napříč tradičními médii. „K tomu přispívá další prohlubování složitosti politických a společenských událostí u nás i ve světě, které vedou k rostoucí diferenciaci postojů veřejnosti a ke zjednodušujícím a volným interpretacím důvěryhodnosti médií obecně,“ píše se ve zprávě.
Ačkoliv ČT konkrétní propagandistické weby nezmiňuje, všeobecně se za ně považují Parlamentní listy, Aeronet či Sputnik. Například jen Parlamentní listy daly v uplynulých dnech ve dvou článcích prostor poslanci Tomiu Okamurovi, jenž v obou případech na veřejnoprávní médium nevybíravě útočil. Některé jeho redaktory označil za podvodníky, instituce jako celek pak podle jeho mínění neslouží veřejnosti.
65 procent je velmi dobrý výsledek, kvituje šéf Rady ČT
Předseda Rady ČT, tedy kontrolního orgánu televize, Jan Bednář vnímá celková čísla pozitivně. Sama televize ve zprávě podotýká, že co do důvěryhodnosti mezi respondenty vykazuje lepší výsledky než britská BBC. „Pětašedesát procent nepovažuji za prohru, naopak je to velmi dobrý výsledek,“ sdělil serveru Lidovky.cz. Tříletý pokles důvěry diváků nemá za trend, ale spíše za dlouhodobější výkyv.
Ve shodě s výroční zprávou zhoršující se čísla přisuzuje mediálním útokům na veřejnoprávní televizi, kredibilitě ČT pak podle něj neprospívá ani dlouhodobě kritický postoj prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu se o televizi opakovaně ostře vyjadřuje, současně už s ČT několik let oficiálně nekomunikuje. „Nerozumím tomu, proč se vyhýbá rozhovorům. Jeho výroky vůči ČT se mi zdají poněkud zaujaté,“ míní Bednář. ČT prý může stávající nepříznivý trend zvrátit pokračujícím kvalitním zpravodajstvím, jež má šéf Rady ČT za objektivní.
  |
V první řadě vnější okolnosti vidí za ubývající důvěrou obyvatel v ČT také mediální analytik Jan Potůček. Spíše než propagandistickým webům to však přičítá neřízené kritice televize na sociálních sítích, kde prakticky absentuje odborná oponentura. „Sociální média mají ohromný vliv, každý tam může napsat cokoliv. Největší křiklouni jsou nejvíce slyšet, a když nebudou mít objektivní názor, ale budou ho psát všude, zejména na hodně navštěvované skupiny, tak to důvěryhodnost ČT podrývá,“ řekl serveru Lidovky.cz.
ČT se názorově vyhraňuje, pro některé lidi je těžké se s ní ztotožnit, míní akademik
Věcné argumenty podle Potůčka v takové kritice nezaznívají. Údajně je hlavní motivací odpůrců ČT fakt, že musí hradit koncesionářské poplatky. Potůček pak připouští, že ve velkém množství zpravodajských pořadů není snadné pokaždé uhlídat vyváženost. Celková čísla důvěryhodnosti však hodnotí kladně. „Můžeme si to porovnat s důvěryhodností politiků, prezidenta, vlády a tam ta čísla jsou mnohem nižší,“ upozorňuje. Nejlepší výsledky má v tomto ohledu prezident, u něj se přitom důvěra lidí pohybuje jen lehce nad 50 procent.
Staro(nový) ředitel ČT?Na směřování a také důvěryhodnosti České televize začne mít brzy zásadní podíl nově zvolený ředitel. První kolo konkurzu proběhlo uplynulou středu, kdy se výběr na zasedání Rady ČT zúžil na pět jmen. Je mezi nimi i stávající šéf Petr Dvořák. |
Uznávaný mediální teoretik z Univerzity Karlovy Jan Jirák by naopak slábnoucí pozici ČT na poli důvěryhodnosti hledal uvnitř samotné instituce. Vliv dezinformačních webů je podle něj irelevantní, stejně tak jako silná kritika ze strany prezidenta. „ČT se názorově ve zpravodajství názorově vyhraňuje. Pravděpodobně se do pocitu důvěryhodnosti promítá to, že část veřejnosti se svými postoji se s ČT může těžko ztotožnit,“ vysvětlil pro Lidovky.cz profesor Jirák.
Ve svém zpravodajství se ČT v očích Jiráka rozchází s hodnotami, jež jsou vlastní nezanedbatelné části společnosti. Česká televize tak prý reprezentuje vidění světa sdílené především v hlavním městě. „Mám pocit, že až příliš často hodnotově odpovídá perspektivě, která je typická pro část pražské populace,“ uvažuje Jirák. „Česká televize trošku hodnotově zůstává v době, kdy v Praze bylo pro pravici snadné vyhrávat,“ dodal.
Česká televize včetně její důvěryhodnosti se brzy stane námětem pro diskusi v Poslanecké sněmovně. Výroční zprávu projedná volební výbor, který se sejde už 2. května. Jeho předseda Martin Komárek pokles kredibility ČT vztahuje ke všeobecnému trendu. „Není to chyba České televize. Nejen v Česku evidentně klesá důvěra lidí v tradiční média obecně. Je to dáno boomem sociálních sítí a internetových serverů. Tradiční média tomu zatím nejsou schopna konkurovat,“ řekl serveru Lidovky.cz.
