Oficiální informace a opatření oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád na mimořádném briefingu, který svolali na úterní dopoledne.
V okolí nálezu uhynulých divočáků je podnik chovající 5000 prasat. Budou vyšetřena a zpřísní se hygienická opatření, aby se choroba nepřenesla. V případě, že by se tam objevil úhyn na mor, veterináři by nařídili vybití celého chovu. V Česku se africký mor prasat objevil poprvé. Nemoc může mít dopad na obchod s vepřovým masem i živými prasaty.
V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat. Hromadný odstřel divočáků se neplánuje, podle ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda by se do oblasti pouze nastěhovala jiná divoká prasata.
Nákaza není přenosná na lidi, mohou být ale jejími přenašeči. Virus může přežít až půl roku, například v sušeném nebo mraženém mase. Lidé, kteří naleznou uhynulé prase, by to měli v každé případě nahlásit veterinářům. Měli by si dát pozor na zanesení infekce do domácích chovů.
Veterináře mor překvapil
Veterináři byli z výskytu moru v této oblasti překvapeni. Na Slovensku, ani v jižním Polsku se podle nich nemoc neobjevila. Kde se divočáči nakazili, veterináři nevědí.
V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Veterináři ale dlouhodobě upozorňovali na to, že ohnisko choroby bylo loni například v sousedním Polsku, kde se ale šíření povedlo zastavit, nákaza mohla přijít ale i z jihu.
Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Africký mor prasat (AMP) je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění prasat podobné klasickému moru prasat. První příznaky se objevují při poklesu teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti nákaze neexistuje. U AMP jsou ale příznaky a průběh nemoci rychlejší.Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou.
V případě přenosu choroby do chovu budou veterináři k utrácení používat elektrické kleště, v případě malých selat pak plyn. Chovatelé by podobně jako u ptačí chřipky dostali od státu za utracená zvířata kompenzace.
Nevozte ze zahraničí tepelně neopracované maso
Potravinářská komora doporučila, aby si lidé nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, mohl by se z nich šířit zárodky afrického moru prasat. Konzumace výrobků by se spotřebitelé bát neměli, řekl prezident komory Miroslav Toman. Před krmením prasat zbytky potravin varoval prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Oba se shodují na tom, že není důvod k panice.
„Pro spotřebitele je určitě doporučením, aby nevozili ze zahraničí tepelně neopracované masné výrobky, které mohou být pro domácí populace zvířat z hlediska nákazy velmi rizikové,“ řekl Toman.
O tom, že se virus vyskytuje v nedalekém okolí, jako je Polsko nebo Ukrajina, podle Jandejska prakticky všichni věděli. „Chovatelé jsou díky tomu dobře informováni o všech nebezpečích, která s morem souvisí, a zároveň i se způsoby ochrany chovu. Velmi důležité je vystupňovat biologickou ochranu na maximální možnou úroveň. Prioritou je zabránění kontaktu zvířat v chovech s divokými zvířaty nebo s materiály, ke kterým měla divoká zvířata přístup,“ dodal prezident agrárníků.
Pro paniku není důvod
Malí chovatelé prasat by si pak měli uvědomit, že se choroba šíří i prostřednictvím kontaminovaných potravin. „Krmení prasat zbytky potravin je sice i za běžného stavu zákonem zakázáno, momentálně je ale dodržování tohoto zákazu ještě mnohem důležitější dokonce i v malochovech,“ varoval Jandejsek.
Výskyt choroby na českém území může podle něj omezit obchod s prasaty a zvýšit chovatelské náklady. „Důležitou informací pro všechny spotřebitele je fakt, že není žádný důvod k panice nebo k jakýmkoli obavám z konzumace vepřového masa, a dokonce ani toho z divokých prasat,“ uzavřel prezident.
Počty chovaných prasat v ČR dlouhodobě klesají. Podle veterinárních údajů se loni chovala ve 2154 hospodářstvích v 1,35 milionu kusech. O rok dříve jich bylo 1,45 milionu, v roce 2012 pak například 1,73 milionu. Nejvíce se chovají na Vysočině a ve středních Čechách, naopak nejméně v Karlovarském kraji.
Do zemí mimo Evropskou unii se loni z ČR podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra vyvezlo živých prasat a vepřového za 60 milionů korun, letos za první čtvrtletí více než za 12 milionů korun. Dopad na agrární obchod by tak podle něj neměl být výrazný.
Mor končí vždy smrtí
|
