Příběh Petra Hanzlíka si můžete přečíst zde.
Žalující poukazoval na to, že ho StB donutila vystěhovat se s rodinou do Rakouska, čímž ho připravila jednak o dům, jednak o vyšší důchod plynoucí z jeho někdejšího výhodného zaměstnání výkupčího pro národní podnik Kara.
„Soud se nezabýval věcnými důvody, neboť dospěl k závěru, že došlo k promlčení žalobcova návrhu,“ vysvětlila své rozhodnutí soudkyně Iva Kaňáková. Hanzlík požadoval skoro 12 milionů za majetek, o který přišel kvůli vystěhování, 700 000 kvůli ušlému důchodu.
MACHÁČEK: Charta 77 v souboji narativů |
Chtěl také, aby mu stát v budoucnu jednou do roka doplatil průměrný důchod v České republice. Nyní prý pobírá okolo 5000 korun měsíčně, zhruba polovinu průměrné částky. „Ten estébák, který to všechno zavinil, bere okolo 25 000 důchodu, tak vidíte, co je tady za právo,“ řekl chartista médiím.
Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB, která měla za cíl donutit psychickým i fyzickým nátlakem disidenty, aby si sami podali žádost o vystěhování do ciziny. Vedle Hanzlíka byli k emigraci nuceni například duchovní Svatopluk Karásek nebo herec Pavel Landovský.
Obvodní soud pro Prahu 1 se chartistovým případem již jednou zabýval, i tehdy rozhodl, že je nárok promlčený. Pražský městský soud však případ vrátil zpět, podle advokáta Hanzlíka uvedl, že promlčení vnitro dostatečně neprokázalo. To se ale podle advokáta Hanzlíka nestalo ani v pátek.
Podle obhájce nárok promlčený není, protože škoda související s důchodem vzniká Hanzlíkovi každý měsíc, kdy peníze dostane. Ohledně náhrady za majetek advokát poukázal na to, že Hanzlík čekal, až skončí trestní řízení s policisty, kteří se v akci Asanace angažovali.
V trestní kauze související s chartistou byl uznán vinným Jan Puklický, jenž šéfoval komunistické tajné policii v Brně. Dostal tříletý podmíněný trest a rozsudek vůči němu nabyl právní moci 23. ledna 2004. Promlčecí lhůta je tříletá, Hanzlík tak mohl podat žalobu do ledna 2007. Vznesl ji však až v listopadu 2007.
Podle právní zástupkyně vnitra Zuzany Rejmanové se Hanzlík jako poškozený mohl připojit už k tomuto trestnímu řízení, případně do roku 2007. Soudkyně Kaňáková navíc uvedla, že se o své nároky mohl chartista přihlásit již v 90. letech. „Žalobu mohl podat v okamžiku pádu komunistického režimu,“ dodala soudkyně.
Hanzlík v minulosti jako svědek v Puklického případu vypověděl, že už v roce 1979 či 1980 mu jakožto signatáři Charty 77 Státní bezpečnost nabízela vystěhování z republiky a hrozila mu, že pokud neodejde, půjde do vězení nebo na psychiatrii. Poté, co byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syn ze školy, tlaku podlehl a odešel do Rakouska, odkud se vrátil v roce 1990.
