Smlouvu, která signatáře zavazuje ke snižování emisí skleníkových plynů, by plénum mohlo schvalovat v září. Senát ratifikaci schválil už v dubnu.
Dohoda nebude pro Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) znamenat žádné další zatížení nad závazky, které už dalo v rámci Evropské unie. Připomněl taky, že Česká republika je posledním unijním státem, který zatím smlouvu neratifikoval.
Dohodu zpochybňovali poslanci opoziční ODS. Neprosadili návrh, aby bylo její projednávání přerušeno do té doby, než vláda předloží rozpor dopadu na českou ekonomiku a na ústavní pořádek. Podle poslance ODS Jana Zahradníka je text dohody jen výsledkem vědeckých modelů, které jsou odtržené od reality. Povede podle něho k dalšímu prohlubování klimatické změny, ztrátě prosperity, snížení konkurenceschopnosti a degradaci krajiny.
Sněmovna odložila vyslání vojáků do PobaltíČeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšsku v rámci aliančních mnohonárodních bojových uskupení. - Do Pobaltí chce vláda vyslat až 290 vojáků. V Litvě a v Lotyšku by měli působit celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku.
- Čeští vojáci mají být v Pobaltí v rámci akce zvané posílená předsunutá přítomnost NATO, kterou aliance reaguje, jak uvádí, na ruskou hrozbu.
- Do Litvy by měla česká armáda vyslat až 250 vojáků v podobě mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur a ženijní čety, které doplní zdravotníci, četa palebné podpory a logistická jednotka.
- V Litvě už čeští vojáci působili na začátku letošního roku v rámci společného cvičení zemí Visegrádu, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, a Pobaltí.
|
Za globální oteplování může globální kapitalismus
Komunista Jan Klán, který se označil za podporovatele smlouvy, prohlásil, že za globální oteplování je zodpovědný globální kapitalismus. „Volný trh způsobuje nárůst exhalací skleníkových plynů,“ řekl.
Zahradník i Klán komentovali rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení Spojených států od dohody. Zatímco Zahradník je označil za správný krok, Klán za ním vidí těžařské společnosti, které označil za uhlíkovou lobby. A zatímco Zahradník zapochyboval o tom, že dohodu bude naplňovat Čína, Klán soudí, že by se tato země mohla stát tahounem obnovitelných zdrojů.
Dohoda, kterou podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí, nabyla platnosti bez ohledu na postoj Česka začátkem loňského listopadu. Podařilo se dosáhnout toho, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa.
Trump: pro USA je dohoda neúnosně drahá
Americký prezident Trump v červnu oznámil, že Spojené státy od dohody odstoupí a chtějí dojednat jiné podmínky. Nynější smlouva je podle něho pro Američany neúnosně drahá. Další znační globální znečišťovatelé ovzduší Čína a Rusko v reakci ohlásily, že se budou dohody držet. Svět krok Spojených států téměř jednomyslně odsoudil. USA mohou oficiálně od dohody odstoupit až v roce 2020.
Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997.
Klimatická dohoda v několika bodechZákladní údaje o mezinárodní klimatické dohodě, která byla přijata pod záštitou OSN na konferenci v Paříži v prosinci 2015 - Základním cílem dohody, která byla podepsána v Paříži 12. prosince 2015, je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně (v porovnání s teplotou v předindustriálním období). Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
- Pařížský dokument, který dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997.
- Loni v září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, kde ji schválila administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná a nový prezident Donald Trump má tedy možnost ji podle své vůle vypovědět.
- Trump už během své loňské prezidentské kampaně řekl, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu. Před odstoupením od klíčového dokumentu Trumpa v minulých dnech varovala řada světových osobností, včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Podle diplomatických zdrojů plánuje EU společné prohlášení s Čínou, která vyjádří pařížské dohodě podporu.
- Evropský parlament smlouvu schválil loni 4. října a k 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost. Stalo se tak 4. listopadu, kdy ji přijalo už 92 zemí. K letošnímu květnu dohodu ratifikovalo 147 států.
- Dohoda z Paříže je takzvanou smíšenou dohodou, některé její prvky jsou v odpovědnosti celé EU, za jiné odpovídají členské státy unie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v Česku měla být ratifikace podle předpokladů dokončena letos na jaře. Senát schválil ratifikaci v dubnu, ve Sněmovně se ale debata protahuje.
- Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
- Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
- Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
|
