Nejde o ojedinělý příběh. Na černou zvěř lidé narážejí čím dál častěji i ve městech. „Prasata jsou velmi inteligentní a vědí, kam se schovat. Najdou si úkryt a logicky se pak začnou blížit k obydlí lidí,“ říká v rozhovoru pro sobotní vydání LN jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná.
Nejde jen o českou záležitost. S divokou zvěří se potýkají města po celém světě. V Berlíně žije komunita prasat už několik generací.
Podle Novotné jsme jedna z posledních evropských zemí, které začaly problémy s divokou zvěří ve městech intenzivně řešit.
Naposledy to bylo především v souvislosti s Prahou, kde se čím dál častěji objevují divočáci v okolí Horních a Dolních Počernic. U nedalekého Černého Mostu prasata napadala psy. Pod tlakem se tehdy ocitli právě myslivci, po kterých hlavní město chtělo, aby zvýšili odlov. „Veřejnost se tehdy ptala, proč s tím myslivci něco neudělají. Ale těžko budete chodit a střílet prasata, když jste na nehonebním pozemku. To nejde,“ vysvětluje Novotná.
Loni dostali myslivci povolení střílet černou zvěř na louce ve středu města v Mníšku pod Brdy. Území se uzavřelo a ohraničilo páskami. S prasaty mají problémy i v Ústí nad Labem, kde za loňský rok nahlásili padesát výskytů zvířete a škod.
Divočáci na přechodu
Jako příklad toho, že se s podobnými problémy zdaleka nepotýkáme sami, uvádí Novotná zmíněné německé hlavní město.
„Berlín má ve městě komunitu prasat už třicet let a je to komunita, která roste už jen ve městě. Žijí v parcích, na hřbitovech, umí se tam pohybovat a žije tam už několikátá generace. Nepřišli, prostě tam vyrostli,“ říká Novotná.
Z výletu do německé metropole si tak člověk může přivézt i fotografii, jak po přechodu kráčí celá rodinka divočáků. To je ovšem ta lepší varianta. Před pěti lety zůstali po útoku divočáka v berlínské rezidenční čtvrti čtyři zranění.
Černá zvěř je známá také Římanům a také tady už měl střet s prasetem následky. Dokonce ty nejzávažnější. Letos v březnu zemřel řidič mopedu poté, co mu do cesty vběhl kanec přímo v centru města.