Falšování historie? Sudety chtěli odtrhnout už komunisté, vrátil Bělobrádek úder KSČM

„Proč se Vy osobně a členové Vaší strany ve funkcích ústavních činitelů orientujete tak výrazně na kontakty a vztahy se Sudetoněmeckým landsmanšaftem a jeho organizacemi? Je falšování historické skutečnosti v případě okolnosti odsunu Němců, kteří nezachovali věrnost republice, a zpochybňování základů právního řádu republiky, také postojem Vaším a celé strany KDU-ČSL,“ ptá se Grebeníček sugestivně v interpelaci, která je určená prvnímu muži lidovců a o níž chce mluvit i ve sněmovně.

Grebeníček naráží na Bělobrádkovu návštěvu letošního sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jenž se uskutečnila první víkend v červnu v bavorském Augsburgu a kde předseda lidovců vystoupil s přátelským projevem. Dotaz bývalého šéfa KSČM odpovídá linii, jíž si komunisté vůči landsmanšaftu drží. Vnímají ho coby pohrobka sudetských Němců, kteří se před druhou světovou válkou podíleli na rozbití tehdejšího Československa a pomohli vyvolat zmíněný konflikt.

Vyhánění lidí kvůli národnosti se nesmí opakovat, řekl Bělobrádek na sudetoněmeckém sjezdu

Vřelé vztahy české strany se spolkem považují komunisté za snahu o revizi historie, kdy se údajně zpochybňují historické viny Německa za nejhorší válečný konflikt 20. století. Grebeníček by tak rád od Bělobrádka mimo jiné slyšel, zda ve svém vystoupení v Augsburgu dostatečně odsoudil Mnichovskou dohodu, německou okupaci či úlohu československých Němců při zániku první republiky.

Bělobrádek pro tazatele v první řadě zdůraznil, že jeho návštěva je v souladu se zahraniční politikou České republiky. Období omluv za německé válečné křivdy a vzájemného smiřování je podle něj minulostí, první místo prý nyní musí zaujmout prohlubování vzájemné spolupráce v rámci NATO a Evropské unie. Grebeníčka pak v odpovědi ujistil, že ve své řeči na sjezdu odsoudil násilí jako celek.

‚Odmítl jsem veškeré násilí‘

„Explicitně jsem odmítl násilí a vyhánění na základě etnické či rasové příslušnosti nebo víry, ať už se dělo před válkou, během války, či po ní,“ napsal předseda KDU-ČSL Grebeníčkovi. Ve své reakci pak komunisty upozornil, že ačkoliv dnes opakovaně horují za připomínky historické viny Němců za rozložené tehdejšího Československa, sami v tomto ohledu nemají úplně čistý štít (interpelaci a odpověď najdete zde).

„Rovněž tak mi nepřišlo vhodné upozorňovat na rozbíječské snahy Komunistické strany Československa, která požadovala odtržení Sudet ještě před Konradem Henleinem,“ rýpl si Bělobrádek do Grebeníčka v odpovědi na to, o čem ve svém vystoupení na sjezdu landsmanšaftu nemluvil. Vicepremiér tím narazil na citlivou kapitolu komunistické historie, o níž se příliš nemluví.

Českoslovenští komunisté se svého času sudetských Němců zastávali. Jejich přízeň vycházela ze závěrů kongresu Komunistické internacionály z roku 1923, která se vyslovila pro právo sudetských Němců na vlastní identitu. „My, čeští komunisté, prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperializmu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům,“ prohlásil v roce 1931 na sjezdu KSČ její tehdejší ideolog Václav Kopecký

Nejsme v roce 1945, ale 2017, upozorňuje historik

Bude tak zajímavé sledovat, zda se zmíněné téma v Poslanecké sněmovně otevře v celého jeho šíři a pokud ano, jak se komunisté k selhání svých předchůdců postaví. Grebeníček přitom v dotazu na Bělobrádka zpochybňoval soulad jeho účasti na sjezdu s oficiálním postojem České republiky. Vláda se k ní sice nevyjádřila (ani to nebylo nutné, nešlo o vrcholnou návštěvu), ale žádný problém s ní neměla.

„V souvislosti s návštěvou pana vicepremiéra nelze hovořit o žádném mandátu, ale spíše o osobní misi zaměřené na podporu otevřeného dialogu mezi českými a německými sousedy a posílení jejich vzájemné důvěry,“ sdělila serveru Lidovky.cz Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí. „Návštěvu vnímáme jako součást péče o dobré sousedství a příspěvek k rozvoji společné středoevropské identity,“ dodala.

Jako přepjaté gesto vnímá snahu o stigmatizování českých účastí na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu jeden z nejuznávanějších historiků zaměřených na německy mluvící země Jiří Pešek. „Po válce by to byla zrada zásadních principů, ale my už nejsme v roce 1945, jsme v roce 2017. Takže když to politici považují za zajímavé, je to jejich věc,“ uvedl pro Lidovky.cz profesor Pešek, který v minulosti vedl Sdružení historiků ČR či České-německé komise historiků.

Při svém hodnocení vychází z jednoduché úvahy. Role Německa na politické mapě Evropy se za více než 70 let dramaticky proměnila, proto ho není nutné stále vnímat jako potenciální hrozbu. Naopak. „Demokratické Německo je jedním z našich nejvýraznějších spojenců v oblasti civilní, vojenské, politické a kulturní. Je to někdo, o koho se můžeme opřít,“ poznamenal historik.