Lidovky.cz

Odkud měl Hitler peníze

Kultura

  9:19
Krátce po sobě máme možnost vidět dva snímky, které se vracejí do válečného období. Zatímco satira Můj Vůdce, v níž si režisér pohrával s mentální způsobilostí Adolfa Hitlera, kalkuloval s poměrně prvoplánovou senzacechtivostí, drama Ďáblova dílna na žádné efekty spoléhat nemusí.

Jediný skutečný padělatel. Ďáblova dílna se soustřeďuje na příběh Solomona Sorowitsche v podání Karla Markovicse (druhý zleva). foto: HCEReprofoto

Film rakouského režiséra Stefana Ruzowitzkého si vystačí s realitou - byť si nedělá nárok na historickou rekonstrukci, daří se mu velmi věrně zaznamenat, co obnášela nacisty přísně utajovaná Operace Bernhard.

Scénář se opírá o stejnojmennou vzpomínkovou knihu jednoho z posledních žijících pamětníků této akce Adolfa Burgera (jeho vzpomínky nyní vycházejí v rozšířeném vydání). Ten byl spolu s dalšími sto čtyřiceti židovskými vězni odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde ve dvou zcela izolovaných blocích nacisté zřídili dílnu na padělání především liber, s jejichž pomocí hodlali ochromit britskou ekonomiku.

Jiný koncentrák, než jako ho známe z dokumentů
Režisér a zároveň autor scénáře se soustředil na postavu Salomona Sorowitsche řečeného Sally (jména většiny postav jsou ve filmu pozměněna), který byl mezi typografy, rytci a malíři, které nacisté naverbovali, jediným skutečným padělatelem. Vyprávění rámuje symbolická epizoda, v níž zamlklý podivín Sorowitsch bezprostředně po válce roztáčí v kasinu na riviéře závratné sumy peněz. O zádumčivosti tajemného „boháče“ leccos napoví číslo vytetované na levém předloktí.

Hazardní sekvence stejně jako krátká pasáž představující Sorowitschův divoce opulentní předválečný život na hraně zákona krutě kontrastují se scénami z koncentračního tábora, které tvoří podstatnou část filmu.

Je to ovšem docela jiný koncentrák, než jak ho známe z dobových dokumentů. Vězni v padělatelské dílně měli výlučné postavení, dostávali dost jídla, nebyli stříháni do hola, mohli mít civilní oblečení... Nacisté jim záměrně vytvořili „lidštější“ podmínky, aby z nich vyrazili co nejlepší výkony.

Vyprávění se soustřeďuje na ojedinělý mechanismus fungování padělatelské dílny, jejíž osazenstvo „sloužilo“ říši s vědomím, že jakmile se stane nepotřebným, čeká ho neodvratná smrt.

Dramatický konflikt pak přináší do příběhu spor Sorowitsche, který chce i v koncentráku dokázat, že je ve svém oboru špička, a levicově zaměřeného Burgera. Právě do postavy, jejíž jméno koresponduje s autorem vzpomínkové knihy, režisér nakumuloval všechny revoluční a sabotérské tendence, které si kdo v padělatelské dílně troufl mít. I kvůli tomu, že všechna „odvaha“ byla naložena na Burgerova bedra, vyznívá tato postava poněkud schematicky.

HODNOCENÍ LN ****

Ďáblova dílna (Die Fälscher) Rakousko/Německo 2007
Scénář a režie: Stefan Ruzowitzky
Kamera: Benedict Neuenfels
Hudba: Marius Ruhland
Hrají: Karl Markowics, August Diehl, Marie Bäumerová, Devid Striesow a další
Distribuce v ČR: HCE
Premiéra: 20. 9. 2007

I přesto se výborně daří zachytit děsivou atmosféru v dílně, kde malý přehmat znamenal okamžitou smrt. Sugestivně působí detaily z každodenního života i debaty o tom, co se děje za neprostupným opevněním dvou padělatelských bloků. Kromě osudu hlavního hrdiny, kterého s úsporností a charismatickým vnitřním výrazem ztvárnil Karl Markowitz (jeho nezaměnitelnou tvář si můžeme pamatovat i ze seriálu Komisař Rex), sledujeme také řadu mikropříběhů jeho spoluvězňů.

Cenná faktografie se ve filmu doplňuje s emocionálně silným příběhem. Okolnosti Operace Bernhard, které mezi širokou veřejností nebyly příliš známé, teď má šanci poznat každý. Ďáblova dílna má ovšem silnější potenciál než jako „pouhý“ historický dokument.


 

 

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.