* LN Nestačí Praze Rudolfinum a Obecní dům? Zahraniční interpreti si je pochvalují...
Jak Rudolfinum, tak Smetanova síň Obecního domu mají kromě ohromných předností také nedostatky. Kromě jiného je to právě jejich estetika: hrát hudbu druhé poloviny 20. a počátku 21. století v novorenesančních, respektive secesních prostorách vede ke zvláštnímu pocitu nepatřičnosti. Myslím, že pro moderní hudbu nebo jazz jsou tyto sály téměř nepoužitelné.
* LN Co Kongresové centrum, bývalý „Pakul“?
Tam byl učiněn srdnatý a profesionální pokus o vylepšení velkého sálu, investovalo se asi 50 milionů jen do akustických úprav, takže sál, který neměl žádnou akustiku, má teď aspoň nějakou. Ale objem sálu a jeho geometrické parametry evidentně omezují běžné akustické koncerty - takový kytarový recitál je tam nepředstavitelný. Ještě větším problémem je ale budova sama, zejména společné prostory a chodby - to je pomník komunismu, něco jako Palác republiky v Berlíně, který teď bourají. Nad Kongresovým centrem visí stigma, lidé tam vždy budou chodit se smíšenými pocity. Jsem přesvědčen, že se budova stejně jednou zbourá nebo radikálně přestaví - i kdyby to mělo být za sto let.
* LN Koncerty se čas od času konají i v Lucerně...
Lucerna není plnohodnotným akustickým sálem a je skandál, že dvacet let po revoluci nebyla rekonstruována. Myslím, že kdyby se tam poslala neúplatná bezpečnostní kontrola, tak to zavřou. Esteticky je stav sálu alarmující. Cesta k šatnám je cestou do pravěku. Sice v Lucerně vystupoval Toscanini a sám jsem tam slyšel Mou vlast s Václavem Smetáčkem, ale sál je v podzemí, chybí moderní zázemí pro účinkující, dnes je to dobré tak na část populární hudby, snad módní přehlídky nebo box.
* LN Kde by měl potencionální sál stát? V centru je sotva místo.
Může to být kdekoli. Zeměpis Prahy se změnil, významně se rozšířila centrální část města a vznikla satelitní centra. A mnohé z nich by se právě vybudováním takového sálu a aktivit kolem něj stalo plnohodnotným lokálním centrem. To Praze chybí - dál od středu města jsou jen kluby a možná ještě Divadlo pod Palmovkou. Není zde vybudovaná kulturní infrastruktura, která by lidem vytvářela vztah k místu, kde bydlí.
* LN Jakou maximální kapacitu sálu by metropole unesla?
Nemůžeme být megalomani, něco mezi patnácti sty a dvěma tisíci diváků. Sál by měl být multifunkční, aby se uživil, to je bez debaty. Ale absolutní prioritou musí být přirozená akustika pro klasickou hudbu od klavírního recitálu až po Brucknerovu symfonii. Ve světě je nesčetně důkazů, že to jde.
* LN Dotkl jste se financování...
Ideální je spojení investora s městem nebo se státem. Působí zde řada developerských společností a ty by o tom v rámci povinné úvahy o občanské vybavenosti měly uvažovat, chtělo by to ovšem důslednou iniciativu města a zájem státu. Sál by se uživil i v rámci kongresové turistiky. Věřím tomu, že kdyby si to nějaká městská část vzala za své, získala by na svou stranu i velkou Prahu. Je to otázka uvažování o dalším rozvoji Prahy - teď se má zastavovat prostor holešovického nádraží, nechápu, proč v této situaci neřekne město, dobře, postavte byty, kanceláře, supermarkety, ale k tomu kulturní centrum.
* LN Jako řediteli Pražského jara by vám nový sál jistě pomohl.
Nám by to otevřelo řadu možností - právě například řešíme problém, že jsme předběžně měli zamluvený sál v Lucerně na koncert Wayna Shortera s kvartetem. Důvodem byla jazzová tradice tohoto sálu, zajisté ne jeho technický stav. Nakonec tam možná bude cosi jako šílená výstava typu Bodies, a tím pádem koncert stěhujeme do Rudolfina. Kdyby to nebyla komorní sestava, ale velká jazzová kapela, měl bych z toho zamotanou hlavu, protože na to Dvořáková síň není vhodná.
Jak Rudolfinum, tak Smetanova síň Obecního domu mají kromě ohromných předností také nedostatky. Kromě jiného je to právě jejich estetika: hrát hudbu druhé poloviny 20. a počátku 21. století v novorenesančních, respektive secesních prostorách vede ke zvláštnímu pocitu nepatřičnosti. Myslím, že pro moderní hudbu nebo jazz jsou tyto sály téměř nepoužitelné.
* LN Co Kongresové centrum, bývalý „Pakul“?
Tam byl učiněn srdnatý a profesionální pokus o vylepšení velkého sálu, investovalo se asi 50 milionů jen do akustických úprav, takže sál, který neměl žádnou akustiku, má teď aspoň nějakou. Ale objem sálu a jeho geometrické parametry evidentně omezují běžné akustické koncerty - takový kytarový recitál je tam nepředstavitelný. Ještě větším problémem je ale budova sama, zejména společné prostory a chodby - to je pomník komunismu, něco jako Palác republiky v Berlíně, který teď bourají. Nad Kongresovým centrem visí stigma, lidé tam vždy budou chodit se smíšenými pocity. Jsem přesvědčen, že se budova stejně jednou zbourá nebo radikálně přestaví - i kdyby to mělo být za sto let.
* LN Koncerty se čas od času konají i v Lucerně...
Lucerna není plnohodnotným akustickým sálem a je skandál, že dvacet let po revoluci nebyla rekonstruována. Myslím, že kdyby se tam poslala neúplatná bezpečnostní kontrola, tak to zavřou. Esteticky je stav sálu alarmující. Cesta k šatnám je cestou do pravěku. Sice v Lucerně vystupoval Toscanini a sám jsem tam slyšel Mou vlast s Václavem Smetáčkem, ale sál je v podzemí, chybí moderní zázemí pro účinkující, dnes je to dobré tak na část populární hudby, snad módní přehlídky nebo box.
* LN Kde by měl potencionální sál stát? V centru je sotva místo.
Může to být kdekoli. Zeměpis Prahy se změnil, významně se rozšířila centrální část města a vznikla satelitní centra. A mnohé z nich by se právě vybudováním takového sálu a aktivit kolem něj stalo plnohodnotným lokálním centrem. To Praze chybí - dál od středu města jsou jen kluby a možná ještě Divadlo pod Palmovkou. Není zde vybudovaná kulturní infrastruktura, která by lidem vytvářela vztah k místu, kde bydlí.
* LN Jakou maximální kapacitu sálu by metropole unesla?
Nemůžeme být megalomani, něco mezi patnácti sty a dvěma tisíci diváků. Sál by měl být multifunkční, aby se uživil, to je bez debaty. Ale absolutní prioritou musí být přirozená akustika pro klasickou hudbu od klavírního recitálu až po Brucknerovu symfonii. Ve světě je nesčetně důkazů, že to jde.
* LN Dotkl jste se financování...
Ideální je spojení investora s městem nebo se státem. Působí zde řada developerských společností a ty by o tom v rámci povinné úvahy o občanské vybavenosti měly uvažovat, chtělo by to ovšem důslednou iniciativu města a zájem státu. Sál by se uživil i v rámci kongresové turistiky. Věřím tomu, že kdyby si to nějaká městská část vzala za své, získala by na svou stranu i velkou Prahu. Je to otázka uvažování o dalším rozvoji Prahy - teď se má zastavovat prostor holešovického nádraží, nechápu, proč v této situaci neřekne město, dobře, postavte byty, kanceláře, supermarkety, ale k tomu kulturní centrum.
* LN Jako řediteli Pražského jara by vám nový sál jistě pomohl.
Nám by to otevřelo řadu možností - právě například řešíme problém, že jsme předběžně měli zamluvený sál v Lucerně na koncert Wayna Shortera s kvartetem. Důvodem byla jazzová tradice tohoto sálu, zajisté ne jeho technický stav. Nakonec tam možná bude cosi jako šílená výstava typu Bodies, a tím pádem koncert stěhujeme do Rudolfina. Kdyby to nebyla komorní sestava, ale velká jazzová kapela, měl bych z toho zamotanou hlavu, protože na to Dvořáková síň není vhodná.
