Lidovky.cz

I jazz může být popem

Kultura

  9:38
PRAHA - Yvonne Sanchezová dokazuje, že jazz nejsou jen nekonečná sóla, ale taky pěkné melodie. Nové album My Garden křtí v pátek v Lucerna Music Baru.

Yvonne Sanchezová. Album My Garden pokřtí v Praze v pátek 24. října. foto: ČTK

Yvonne Sanchezová je v českých klubech zavedeným jménem. Je polsko-kubánského původu, ovšem žila dlouho v Německu a dnes už je tomu patnáct let, co se usadila v Praze. V roce 2001 tu natočila jazzově laděné album Invitation s triem Roberta Balzara a od té doby si vytvořila vlastní, ještě více písničkový styl. To ji přiblížilo široké veřejnosti a zároveň jí to umožnilo vydat album u velké společnosti.

Večírek v Havaně
Všechny rozhodující složky pro hodnocení kvality novinky My Garden jsou výtečně namíchané. Zaprvé je kvalitní samotný materiál. Písničky jsou dobře napsané a nepostrádají chytlavost. Refrény jsou chytře vystavěné, zapamatovatelné, ale vůbec ne klišovité. Zpěvačka si texty a především hudbu napsala sama nebo jako spoluautorka a to se na výsledku podepsalo slyšitelnou opravdovostí.

Album začíná zlehka skladbou The Girl, která nás seznámí s duchem zbytku nahrávky. Melodie se nepodbízí, ale po skončení písničky není lehké nepřepnout zpět na začátek. Zvlášť v případě Just for Us a Voa Voa, prvních velkých hitů. Pak se trochu přitvrdí. Sunshine má soulový nádech a bohaté doprovodné vokály s pulzujícím groovem fungují dohromady přesně, jak mají - neruší, ale tlačí song stále dopředu. Naopak Pieces je příjemnou baladou bez zbytečného zabřednutí do sentimentu.

Je to však přesně na hranici, stejně jako v dalších písničkách. Nechybí moc a album by mohlo vyznít hodně melancholicky. Ze druhé půlky nejvíce zaujme poklidná bossa The Song nebo opět trochu rozjeté Roses a Rainbow. Zvláštní je závěrečná rozjetá skladba Meu Jardim (My Garden) se sborovým zpěvem, jako vystřižená z divokého kubánského večírku kdesi v Havanně.

Směs některých latinsko-amerických rytmů a jazzových postupů je styl, v němž se hráči nepouštějí do divokých sól, ale drží se na uzdě a vytvářejí v první řadě pěkné melodie a dávají hodně prostoru hlavnímu interpretovi. Stojí-li v čele navíc zpěvačka, a ne zpěvák, může být celkové vyznění o to komornější. A taková je Yvonne Sanchezové. Občas se sice přidá řvavá elektrická kytara, ale v baladě se pak projev klidně stáhne na minimum.

Rozhodně to však neznamená, že posluchač dostane nudné album. Energie muziky je cítit všude, jen je jakoby zavřená pod pokličkou. Muzikanti nehrají na hranici svých možností, což navozuje příjemně uvolněnou atmosféru. Zvládají také potlačit nutkání předvést všechny své nejlepší finty a poslušně plní roli v kapele, dokud nedostanou na pár okamžiků prostor pro krátké sólo.

Tři basisté a dva bubeníci
Na albu se podílelo mnoho instrumentalistů naší jazzové scény a bylo přizváno také pár hostů ze zahraničí, čili je rozhodně o co stát. U kláves a piana se vystřídají čtyři hráči, basisté nahrávali tři, bubeníci byli dva... AlbuMy Garden na kvalitě přidává také výborný zvuk. Nahrávalo se v Polsku, kde mix a mastering provedl uznávaný Tadeusz Mieczkowski. Jeho schopností mimochodem nedávno využil také Dan Bárta při práci na Animage.

Jiná významná položka v diskografii tohoto producenta a zvukaře je Upojenie, pár let starý projekt zpěvačky Anny Marie Jopek a kytaristy Pata Methenyho, vycházející nyní celosvětově. Hudbu, jakou tvoří Sanchezová, v Česku příliš mnoho lidí neprovozuje, což už samo o sobě dělá nahrávku zajímavou. Připočtemeli k tomu všechny zmíněné kvality, je jasné, že My Garden bez povšimnutí jen tak nezapadne.

HODNOCENÍ LN ****
Yvonne Sanchez: My Garden
Warner Music, 50:32 minut
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.