Ktomu, abyste natočili desku, nemusíte být profi zvukařem ani producentem a nepotřebujete ani nahrávací studio, jehož majitelé z menšího počtu zakázek v důsledku krize zase o trochu „přitlačí na pilu“ v nájmu a poplatcích. Doba, kdy kapely trávily čas ve studiu skládáním a pilováním jsou pryč, a desky už ťeď běžně vznikají za tři dny – víc času si může dovolit zaplatit jen málokdo. Vám krize nabízí, abyste si desku natočili sami a za tak dlouho, jak budete potřebovat. Nebude to během jediného dne a bez práce, ale může to být i docela legrace a výsledek pak bude o to lepší.
Máte odhodlání, ale stejně vůbec netušíte, kde začít?
Pomocníkem číslo jedna bude vždycky internet. Nejenže poskytuje tisíce návodů a manuálů, řeší také všechny potíže, na které v průběhu nahrávání narazíte. Neexistuje problém, který by před vámi neřešilo dalších pár desítek uživatelů. Angličtina je v tomto směru samozřejmě obrovskou výhodou: skvělý polopatický a naprosto srozumitelný návod od píky je k nalezení například na webu Homerecording.com.
Na začátku všeho stojí počítač a není důležité, zda je to stolní „písíčko“, nebo notebook. Ten je sice skladnější, což je výhoda, pakliže své hobby budete jednou chtít předvádět i živě na koncertech, na druhou stranu mívá horší (integrovanou) zvukovou kartu. Jako začátečník se technickými parametry svého stroje ani zvukovky zabývat nemusíte, a jakmile ve svém snažení pokročíte, úroveň vaší tvorby si o nový/jiný hardware řekne sama.
Krákání vran a Fidela Castra
Vedle počítače je druhou věcí, bez které se neobejdete, správný software. Tedy program, který vám umožní nahrávat a upravovat zvukové stopy. Doporučit nějaký konkrétní multitrack není lehké, každému vyhovuje něco jiného. Naučit se v novém uživatelském prostředí pracovat vyžaduje čas, ale pokud zvládnete orientaci v jednom programu, snadno pochopíte i ostatní. Dema nebo tzv. shareware verze (omezené počtem dní) nic nestojí. Na první pohled vypadá program složitě, ale pár hodin klikání přiblíží základní funkce, s dalšími pomůže manuál nebo pokus/omyl.
Každý software a jeho stránky najdete jednoduše pomocí googlu, diskusní fóra vám můžou poradit, co je pro vaše záměry ideální. „Vždycky se mi vyplatilo číst manuály a zasvěcená internetová fóra, studovat lekce, návody, dema a různá tovární nastavení, abych vůbec věděl, co dělám,“ říká Bourek, který dnes používá Live od Abletonu.
Multitrack funguje na principu nahrávání několika zvukových stop a jejich následného míchání nebo modifikování (např. efekty). Je to samozřejmě pouze zlomek toho, co tyto programy umí, ale přesně na tomto se dá (musí) začít.
Můžete používat už hotové digitální zvukové stopy (např. ve formátech WAV, MIDI, OGG nebo i MP3), které naberete v nekonečných archivech, nebo si můžete nahrát vlastní. Kytaru, zpěv, krákání vran ze zahrady, pískání čajové konvice, televizní projevy Fidela Castra. To může být parádní hit. K tomu potřebujete mikrofon, který seženete za pár korun v každém obchodě s elektronikou. A je to.
Teď to vše zní možná až příliš jednoduše, ale možností, které nahrávání doma na počítači nabízí, je nekonečné množství, a pokud vás to chytne, začnete brzy pátrat po dalších. Nic z toho nemusí jít samo a bez problémů, ale není nesnáze, která by se pomocí rad na internetu nebo vlastních „alternativních nápadů“ nedala zvládnout. Bourek souhlasí: „Úplně nejvíc jsem ale stejně vždycky získal praxí. Pokus/omyl, nejde to stokrát, třeba to půjde, trošku jinak, po stoprvní, jen se hlavně nenechat otrávit.“
Máte odhodlání, ale stejně vůbec netušíte, kde začít?
Pomocníkem číslo jedna bude vždycky internet. Nejenže poskytuje tisíce návodů a manuálů, řeší také všechny potíže, na které v průběhu nahrávání narazíte. Neexistuje problém, který by před vámi neřešilo dalších pár desítek uživatelů. Angličtina je v tomto směru samozřejmě obrovskou výhodou: skvělý polopatický a naprosto srozumitelný návod od píky je k nalezení například na webu Homerecording.com.
Na začátku všeho stojí počítač a není důležité, zda je to stolní „písíčko“, nebo notebook. Ten je sice skladnější, což je výhoda, pakliže své hobby budete jednou chtít předvádět i živě na koncertech, na druhou stranu mívá horší (integrovanou) zvukovou kartu. Jako začátečník se technickými parametry svého stroje ani zvukovky zabývat nemusíte, a jakmile ve svém snažení pokročíte, úroveň vaší tvorby si o nový/jiný hardware řekne sama.
Krákání vran a Fidela Castra
Vedle počítače je druhou věcí, bez které se neobejdete, správný software. Tedy program, který vám umožní nahrávat a upravovat zvukové stopy. Doporučit nějaký konkrétní multitrack není lehké, každému vyhovuje něco jiného. Naučit se v novém uživatelském prostředí pracovat vyžaduje čas, ale pokud zvládnete orientaci v jednom programu, snadno pochopíte i ostatní. Dema nebo tzv. shareware verze (omezené počtem dní) nic nestojí. Na první pohled vypadá program složitě, ale pár hodin klikání přiblíží základní funkce, s dalšími pomůže manuál nebo pokus/omyl.
Každý software a jeho stránky najdete jednoduše pomocí googlu, diskusní fóra vám můžou poradit, co je pro vaše záměry ideální. „Vždycky se mi vyplatilo číst manuály a zasvěcená internetová fóra, studovat lekce, návody, dema a různá tovární nastavení, abych vůbec věděl, co dělám,“ říká Bourek, který dnes používá Live od Abletonu.
Multitrack funguje na principu nahrávání několika zvukových stop a jejich následného míchání nebo modifikování (např. efekty). Je to samozřejmě pouze zlomek toho, co tyto programy umí, ale přesně na tomto se dá (musí) začít.
Můžete používat už hotové digitální zvukové stopy (např. ve formátech WAV, MIDI, OGG nebo i MP3), které naberete v nekonečných archivech, nebo si můžete nahrát vlastní. Kytaru, zpěv, krákání vran ze zahrady, pískání čajové konvice, televizní projevy Fidela Castra. To může být parádní hit. K tomu potřebujete mikrofon, který seženete za pár korun v každém obchodě s elektronikou. A je to.
Teď to vše zní možná až příliš jednoduše, ale možností, které nahrávání doma na počítači nabízí, je nekonečné množství, a pokud vás to chytne, začnete brzy pátrat po dalších. Nic z toho nemusí jít samo a bez problémů, ale není nesnáze, která by se pomocí rad na internetu nebo vlastních „alternativních nápadů“ nedala zvládnout. Bourek souhlasí: „Úplně nejvíc jsem ale stejně vždycky získal praxí. Pokus/omyl, nejde to stokrát, třeba to půjde, trošku jinak, po stoprvní, jen se hlavně nenechat otrávit.“
