Sam Mendes nahlížel za fasádu falešné dokonalosti na americkém předměstí už ve svém oslavovaném debutu Americká krása. Předměstí na Revolutionary Road může vypadat stejně úhledně, tentokrát ho ale místo skrze sžíravý černý humor Alana Balla pozorujeme chladnýma, nelítostnýma očima Richarda Yatese, znovuobjeveného autora předlohy snímku. A i když jeho krutou kritiku konformismu, zbabělosti a pohodlné slabosti film o trochu zjemňuje, pořád to je dost bezútěšná podívaná. A taky dost vynikající.
Konformisté bez příčiny
Yates sice román vydal v Kennedyho éře (1961), příběh manželů Wheelerových se však odehrává v roce 1955. Tehdy přišel do kin například Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem v hlavní roli. April a Frank Wheelerovi z Revoluční ulice se taky kdysi bouřili proti zavedeným pořádkům. Jenže jsou o dekádu starší než Deanův hrdina, mají děti a dům a jejich sny o výjimečnosti se s tichou nevyhnutelností drolí na prach. Ten už by stačilo jen utřít, aby se jejich upravený dům změnil v sídlo dalšího nudného středostavovského páru spokojeného s bojácnou existencí na předměstí, ovládanou falešně optimistickou sentimentalitou.
Trailer k filmu Nouzový východ
Yatesův román si kritici cení hlavně pro to, jak přesně zachytil dusivost konzervativních 50. let. Mendesův film sice dobu pečlivě vyvolává pomocí skvělé výpravy a kostýmů (za obojí je nominován na Oscara), ale nechává ji za okny. Soustřeďuje se víc na psychologickou bitvu mezi April, která se pokusí návrhem na přestěhování do Paříže zastavit rozpad svého manželství i života, a Frankem, jenž po počátečním sebejistém nadšení dostane strach, jestli opravdu chce v Evropě hledat sám sebe.
I když se na dobovou podmíněnost děje a jeho zvratů nedá zapomenout, díky důrazu na manželské nesoulady, na zavírání nouzových východů, na sny, které kdysi milovaná osoba dokáže rozbít s největší silou, zůstává film aktuální.
Takhle se navíc v centru pozornosti ještě víc ocitají postavy, a tím i herci. Výrazně herecký film se ostatně od původně (a stále) divadelního režiséra a manžela herečky, která tenhle projekt začala a která tu hraje v životní formě, dal čekat. Na Oscara je Kate Winsletová nominována „jen“ za svůj další film Předčítač, kde rovněž předvádí svou virtuozitu. V roli zoufalé manželky April, jež jí nabízí bohatou škálu emocí a která tu má víc prostoru a sympatií než v knize, nicméně exceluje v každém okamžiku.
Leonardo DiCaprio se na ni dotahuje postupně. Do role třicátníka, jehož dětská tvář pořád prozrazuje dětinsky umanutou touhu po uznání, je typově přesný. Složitý part slabošského Franka ho navíc postavil do polohy, v níž jsme ho ještě neviděli. Musí využívat nejen svých silných stránek, ale i těch slabých a přes drobné nejistoty ve výrazu udivuje, jak moc se do své role položil.
Znepokojivá prázdnota
Nejen kvůli oscarové nominaci (třetí a bohužel pro film poslední) je nutné zmínit také herce Michaela Shannona. Ten z filmu vyčnívá ve dvou scénách s vděčným partem psychicky narušeného muže, který jediný je ochotný Wheelerovým nastavit zrcadlo přímo před oči, aniž by ho zamazával nepodstatnými zdvořilostními frázemi, jako to dělají ostatní.
Své sousedy Wheelerovi svým způsobem znepokojují, protože jim nepříjemně připomínají jejich vlastní pohřbenou nespokojenost. Co mohou hrdinové připomínat divákům, je individuální, Mendes je ale jistě nenechá uniknout lehce. Jeho mírný pozorovatelský odstup neznamená nezaujatost. Mendesovo pojetí vždycky podtrhuje vnitřní stav hrdinů, do nichž neustále vidíme. Zoufalost tak režisér nachází i během aférky se sekretářkou, oslavy narozenin nebo vášnivého tance se sousedem. „Spousta lidí si přizná tu prázdnotu,“ říká tu jedna postava, „ale chce to vážně odvahu vidět i tu beznadějnost.“ Nouzový východ má víc než odvahu.
HODNOCENÍ LN
*****
Nouzový východ (Revolutionary Road)
USA/UK 2008
Scénář: Justin Haythe
Režie: Sam Mendes
Kamera: Roger Deakins
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Kate Winsletová, Leonardo DiCaprio, Kathy Batesová, Michael Shannon, David Harbour, Zoe Kazanová a další
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 29. 1. 2009
Konformisté bez příčiny
Yates sice román vydal v Kennedyho éře (1961), příběh manželů Wheelerových se však odehrává v roce 1955. Tehdy přišel do kin například Rebel bez příčiny s Jamesem Deanem v hlavní roli. April a Frank Wheelerovi z Revoluční ulice se taky kdysi bouřili proti zavedeným pořádkům. Jenže jsou o dekádu starší než Deanův hrdina, mají děti a dům a jejich sny o výjimečnosti se s tichou nevyhnutelností drolí na prach. Ten už by stačilo jen utřít, aby se jejich upravený dům změnil v sídlo dalšího nudného středostavovského páru spokojeného s bojácnou existencí na předměstí, ovládanou falešně optimistickou sentimentalitou.
Trailer k filmu Nouzový východ
Yatesův román si kritici cení hlavně pro to, jak přesně zachytil dusivost konzervativních 50. let. Mendesův film sice dobu pečlivě vyvolává pomocí skvělé výpravy a kostýmů (za obojí je nominován na Oscara), ale nechává ji za okny. Soustřeďuje se víc na psychologickou bitvu mezi April, která se pokusí návrhem na přestěhování do Paříže zastavit rozpad svého manželství i života, a Frankem, jenž po počátečním sebejistém nadšení dostane strach, jestli opravdu chce v Evropě hledat sám sebe.
I když se na dobovou podmíněnost děje a jeho zvratů nedá zapomenout, díky důrazu na manželské nesoulady, na zavírání nouzových východů, na sny, které kdysi milovaná osoba dokáže rozbít s největší silou, zůstává film aktuální.
Takhle se navíc v centru pozornosti ještě víc ocitají postavy, a tím i herci. Výrazně herecký film se ostatně od původně (a stále) divadelního režiséra a manžela herečky, která tenhle projekt začala a která tu hraje v životní formě, dal čekat. Na Oscara je Kate Winsletová nominována „jen“ za svůj další film Předčítač, kde rovněž předvádí svou virtuozitu. V roli zoufalé manželky April, jež jí nabízí bohatou škálu emocí a která tu má víc prostoru a sympatií než v knize, nicméně exceluje v každém okamžiku.
Leonardo DiCaprio se na ni dotahuje postupně. Do role třicátníka, jehož dětská tvář pořád prozrazuje dětinsky umanutou touhu po uznání, je typově přesný. Složitý part slabošského Franka ho navíc postavil do polohy, v níž jsme ho ještě neviděli. Musí využívat nejen svých silných stránek, ale i těch slabých a přes drobné nejistoty ve výrazu udivuje, jak moc se do své role položil.
Znepokojivá prázdnota
Nejen kvůli oscarové nominaci (třetí a bohužel pro film poslední) je nutné zmínit také herce Michaela Shannona. Ten z filmu vyčnívá ve dvou scénách s vděčným partem psychicky narušeného muže, který jediný je ochotný Wheelerovým nastavit zrcadlo přímo před oči, aniž by ho zamazával nepodstatnými zdvořilostními frázemi, jako to dělají ostatní.
Své sousedy Wheelerovi svým způsobem znepokojují, protože jim nepříjemně připomínají jejich vlastní pohřbenou nespokojenost. Co mohou hrdinové připomínat divákům, je individuální, Mendes je ale jistě nenechá uniknout lehce. Jeho mírný pozorovatelský odstup neznamená nezaujatost. Mendesovo pojetí vždycky podtrhuje vnitřní stav hrdinů, do nichž neustále vidíme. Zoufalost tak režisér nachází i během aférky se sekretářkou, oslavy narozenin nebo vášnivého tance se sousedem. „Spousta lidí si přizná tu prázdnotu,“ říká tu jedna postava, „ale chce to vážně odvahu vidět i tu beznadějnost.“ Nouzový východ má víc než odvahu.
HODNOCENÍ LN
*****
Nouzový východ (Revolutionary Road)
USA/UK 2008
Scénář: Justin Haythe
Režie: Sam Mendes
Kamera: Roger Deakins
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Kate Winsletová, Leonardo DiCaprio, Kathy Batesová, Michael Shannon, David Harbour, Zoe Kazanová a další
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 29. 1. 2009