Podle autorů expozice Tibet mysli, jež v mnoha podobách připomíná tibetskou kulturu, životní styl i myšlení, je smysluplné nabízet možnost setkání s jinými světy a nahlížet tak do souvislostí světa vlastního. „Setkání tohoto druhu nám pomáhají sbírat odvahu k tomu, abychom byli schopni vést dialog s jakoukoli ,jinou‘ kulturou při respektování vzájemných odlišností,“ připomínají kurátoři Zuzana Ondomišiová a Ivan Hucl smysl projektu a upozorňují, že západní a východní duchovní hodnoty se stále více přelévají a prolínají.
Na velkém prostoru je nyní v Novoměstské radnici v Praze soustředěn soubor mnoha autentických artefaktů, ale i fotografií a jiných reflexí našich pokusů přiblížit se k tibetské kultuře a životu. Původní rituální, sakrální a umělecké předměty pocházejí ze sbírek Národní galerie, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur i z kolekcí soukromých sběratelů. Například thangky – tradiční náboženské malby na plátně, cagle – drobné ochranné malby či pečha – ukázky textů a knih tištěných z dřevěných matric.
Tibet i českýma očima Nemálo českých fotografů navštívilo Tibet, mnoho jich fotografovalo dalajlamu při jeho pobytech v Praze. Obrazy a fotografie českých autorů přinášejí doklad vývoje vztahu Čechů k Tibetu. Historicky cenný je více než půl století starý cyklus fotografií kameramana Josefa Vaniše a režiséra Vladimíra Síse. Filmaři se do Tibetu vypravili v roce 1954, pořídili kromě dokumentu (měl dvě verze: autorskou a sestříhanou po zásahu cenzury) i snímky církevních památek, náboženských obřadů i života Tibeťanů, kromě jiných i tehdy teprve devatenáctiletého dalajlamy. Leckteré záběry zachycují památky dnes už nedostupné či zničené. Josef Vaniš se přípravy výstavy aktivně zúčastnil, bohužel se jejího otevření nedožil, zemřel před několika dny.
O pár desetiletí mladší jsou umělecké fotoreportáže Jindřicha Štreita z Číny. Srovnání toho, co zachytili dokumentaristé před pětapadesáti lety v Tibetu a čím se inspiroval Štreit v současné Číně, může být snad i dokladem toho, jak silná je pro Středoevropana duchovnem prostoupená atmosféra onoho regionu a jak podmanivý je pro oko fotoaparátu tamní život.
Pro mnohé budou zajímavé buddhismem ovlivněné meditativní obrazy Františka Drtikola, tematicky příhodná jsou i díla současného malíře starší generace Jaromíra Skřivánka, jehož inspirace přicházejí z himálajské přírody, buddhistických i hinduistických chrámů a vedou až do „vnitřních krajin duše“. K nim velmi kontrastní jsou minimalistické, soustředěné kresby Jiřího Kornatovského. Nepřehlédnutelná je „nadživotní“ originálně koncipovaná Kniha Volnosti, jejíž obří listy z ručního papíru Dalibor Worm pojednal jako „otisky mlčení, ticha a prázdnoty“.
Výstava nabízí také předměty užitého umění. Efektní postříbřené či pozlacené nádoby, které ve zvětšeném měřítku připomínají náčiní používané při čajových obřadech, jsou překvapivě z porcelánu. Jejich autorem je ve světě známý Ivan Jelínek. Návštěvníka zaujmou také litinové objekty Miroslava Párala, jež ho vedou celou výstavou až k tísnivému připomenutí exodu tibetského národa po roce 1959 (tehdy Tibet opustilo přes sto tisíc lidí).
Působivá je část, v níž temnou imaginací až zaskočí působivé „sítě“ protkané zbytky živočichů a různých přírodnin, k nimž Australanku Zen Parryovou inspirovalo původní tibetské náboženství. V kombinaci s nimi jsou výmluvné nápodoby tradičních modlitebních praporků (lungta), jež keramička Dáša Štrossová vyrobila z recyklovaného lahvového skla. Pocity touhy po světle a svobodě evokují světelné obrazy – mandaly Marie Jiráskové.
50 let mimo Lhasu
Tibet mysli
Novoměstská radnice, Praha 2
26. února – 14. dubna 2009
Otevřeno denně kromě pondělí
www.tibetmysli.cz
Výběr z doprovodných akcí:
1. března – komentovaná
prohlídka s přednáškou lamy
Sonama Sangpa
7. dubna – Koncert pro Tibet –
Visací zámek a hosté
Brána tibetského filmu –
přehlídka filmů o Tibetu
v kinech Světozor a Aero