Režisér Edward Zwick se v novém století konečně našel. Svého Posledního samuraje, Krvavý diamant a aktuálně i film Odpor staví na vždy stejné šabloně. Vezme látku z exotického prostředí, jako je Japonsko nebo Sierra Leone. Naroubuje ji na válečný konflikt. A namísto postavami ji zabydlí pouhými typy, u nichž vrchol psychologie představuje skok z polohy „alkoholická troska“ do „ušlechtilý válečník“. Přimíchá efektní kamerové postupy, popisnou hudbu a velké finále, a divácký hit je na světě. Odpor tuhle rutinu do značné míry opakuje, přesto Zwick tentokrát nejede na autopilota celou cestu a místy režíruje dokonce téměř civilně.
Prostředím je teď území dnešního Běloruska, konfliktem 2. světová válka. Děj vychází ze skutečných událostí. S německou invazí přijde masové vraždění a deportace Židů. Čtyři židovští bratři – Tuvja, Zuš, Azael a Aron Bielští – po masakru příbuzných utečou do rozlehlých lesů. Aniž by o to sourozenci stáli, postupně se pod jejich ochranu uchýlí desítky a stovky utečenců z okolních vesnic. Zatímco militantní Zuš by se nejradši věnoval jen protinacistickému odboji a mstění se na domácích kolaborantech, Tuvja se svou mesiášskou povahou dává přednost péči o vzniklou komunitu. Jako by situace nebyla už tak vážná, nevyhnutelně se blíží i konflikt mezi bratry.
Po většinu štědré stopáže Zwick nabízí hlavně žánrové obrázky ze života uprchlíků. Staví se lesní tábor, chodí se fasovat či krást potraviny od místních sedláků, mezi mladými pučí láska, přijde zima a hlad a pořád se pije vodka. Do toho jsou poměrně uměle vpraveny dílčí konflikty a akčnější scény: Tuvja se rozkmotří se Zušem, Zuš ve službách Rudé armády přepadává německý konvoj, Tuvja zachraňuje další Židy z ghetta, oba dramaticky získávají antibiotika proti tyfu...
Třetím aspektem filmu jsou potom scény, kterými chce snímek na plátno dostat i přesahové, obecnější myšlenky. Většina z nich se sdružuje v téma, jak ani v tak extrémních podmínkách „nebýt jako oni“ – udržet si lidskost a nesnížit se k metodám nacistů. Tezovitost těchto momentů je nepopiratelná, přesto v celku filmu neruší.
Hollywood bez excesů
Odpor totiž plyne jasně, přehledně a bez větších překvapení v tom nejčitelnějším mainstreamovém vyprávěcím stylu. Někdy film kvůli tomu trpí zdlouhavostí, přesto je to lepší varianta, než když se Zwick ve svých předchozích filmech pokoušel pomocí otřepaných klišé ždímat velkolepé emoce. Hollywoodského make-upu má snímek tak jako tak až až. Zaoceánští herci tu mluví anglicky s umělým ruským přízvukem, Tuvjova milá má tvář, tělo i vlahý zrak modelky, snad každou scénu doprovází rádobyetnická ilustrativní hudba, hlavní postavy se v klíčových chvílích obracejí ke svým ovečkám se státotvornými projevy a záporné figury mají své padoušství napsáno přímo na čele.
Hollywoodské v nejlepším slova smyslu jsou potom formální složky filmu. Kamera Eduarda Serry těží maximum z prostředí nekonečných lesů, z nichž se film téměř nehne, a výprava působí velmi věrohodně. Velmi dobré herecké výkony podávají současný Bond Daniel Craig coby Tuvja a zachmuřený Liev Schreiber jako Zuš.
Odpor funguje jako důstojné připomenutí málo známé historické epizody i coby solidní válečné drama pro nejširší publikum. Kontroverze může vyvolávat snad jen u Poláků, kterým vadí, že film kauzu bratří Bielských nahlíží poněkud zjednodušeně.
HODNOCENÍ LN: 3/5
Odpor (Defiance), USA 2008
Scénář: Clayton Frohman, Edward Zwick
Režie: Edward Zwick
Kamera: Eduardo Serra
Hudba: James Newton Howard
Hrají: Daniel Craig, Liev Schreiber, Jamie Bell, Alexa Davalos, Allan Corduner, Tomas Arana
Distribuce v ČR: Bontonfilm
Premiéra: 16. 4. 2009