Evropa je tady i tam. Takhle výmluvný název má divadelní představení Francouzky Christianne Vericelové z divadelní skupiny Image Aigul. Režisérka se v něm snaží ukázat, že děti z různých koutů světa si můžou porozumět i přes jazykové a kulturní bariéry. „Představení je složené ze skečů postavených na běžných životních situacích, které všichni dobře známe,“ vysvětluje, jak vytvořila evropsky „univerzální divadlo“.
I proto si projektu všimla Evropská komise, která ho financovala a představení má v Česku status oficiální doprovodné akce českého předsednictví EU. Scénky hrají děti z Francie,Turecka nebo Polska. Režisérka k nim v Praze vybrala tři děti z Jižního Města ze základní školy Campanus: dvě ze tří holčiček jsou navíc původem z Vietnamu. „Líbí se mi, když můžu mít v divadle přistěhovalce z různých zemí, tím je to celé barevnější,“ doplňuje režisérka.
„Já tam hraju holčičku, co chce jídlo od herce, a pak taky vyhazuju botu jednoho herce do vzduchu,“ říká mi devítiletá Titi, která si i s českými kamarádkami spolupráci s Francouzi moc pochvaluje. „To představení je hlavně o hladu,“ shodují se nakonec všechny tři holčičky, které se naučily už několik francouzských slovíček.
Po Francii a Česku přichází na řadu Švédsko
Jinak se ale řídily při zkouškách pokyny překladatelky, která je jim stále k ruce. V rámci zkoušek se děti dostaly i do Lyonu a z jejich reakcí je vidět, že se už teď cítí jako malé herecké hvězdy. Ostatně právě rovnocennost dětských herců s dospělými je dalším rysem hry Evropa je tady i tam.
„Nejsou to žádné cvičené opičky,“ vysvětluje Jiří Sulženko z KC Zahrada, kde má představení dnes večer od 19 hodin svou českou premiéru v rámci festivalu Street for Art. Jde zároveň zřejmě i o derniéru. Divadlo je totiž koncipované tak, že se obměňuje pravidelně jeho herecké obsazení v závislosti na tom, která země předsedá zrovna EU. Po Francii a České republice teď skupinu čeká práce ve Švédsku.