Co vás přivedlo na nápad natáčet filmy v Československu?
Hledali jsme místo pro natáčení seriálu Mladý Indiana Jones. Praha byla perfektní, protože mohla zastupovat jiná evropská města ze začátku 20. století. Skvělé byly i barrandovské ateliéry. Přišel jsem sem dva týdny po převratu a 15. ledna 1990 si na Barrandově otevřel kancelář.
Jak se místní filmový průmysl za těch dvacet let proměnil?
Před rokem 1989 to fungovalo tak, že když nebylo hezky, prostě se netočilo. A my jsme přišli s tím, že se bude pracovat 14 hodin denně šest dní v týdnu šest měsíců v kuse. To tehdy nikdo nechápal. Ale dali jsme dohromady skvělý tým, a když jsme skončili natáčení, nebylo nic, co by nezvládli. Úspěch seriálu sem přivedl další filmaře a Praha zažila gigantický boom zahraničních produkcí. Bez jakékoliv podpory státu se tu vytvořila infrastruktura, lidmi od stavby a švadlenami počínaje a špičkovými pracovišti jako UPP nebo SoundSquare konče. Jenže zahraniční produkce začaly odcházet do zemí, které zavedly finanční pobídky, jako je Maďarsko nebo Německo. Český filmový průmysl přišel za posledních pět šest let o zakázky za miliardu dolarů. Hrozí, že celá generace filmařů a celá infrastruktura prostě zmizí. Vybudovat tohle znova je prakticky nemožné.
Filmaři mají u některých lidí reputaci boháčů, kteří jen chtějí tahat další peníze od státu...
To je nesmysl. Ano, jsou tu výjimky jako Tom Cruise nebo Brad Pitt. Ale to je kapka v moři. Všichni ostatní v tomhle průmyslu po celém světě prostě jen chtějí uživit rodinu. Rozmazlení? Kde jinde se maká 14 hodin denně šest dní v týdnu? Je to tvrdá práce. A jak jsem říkal v Otázkách Václava Moravce, tady nejde o žádný Hollywood: české produkce i zahraniční jsou tu propojené, jedny nemůžou existovat bez druhých.
Čím je film jako průmyslové odvětví výjimečný?
Na celé planetě není technologie, vynález nebo surovina, které by měly takovou návratnost investic jako úspěšný film. Nic taky nemá takový dopad na kolektivní povědomí jako film, který uspěje u diváků. A hlavně - jak od začátku tvrdí i EU, film je kulturní statek, zrcadlo nás samých. Proto EU podporuje daňové pobídky. Film je průmysl i umění zároveň.
Kolik lidí tenhle průmysl živí v Česku?
Odhaduje se, že přímo u filmu tu dělá 5000 až 7500 lidí. Dál je tu dalších asi 7500, kteří jsou na filmu existenčně závislí: stavba, elektrikáři a další. A pak film ještě utrácí za hotely, restaurace, dopravu... My jsme tu jen na dietách za Red Tails nechali asi 700 000 dolarů. Letopisy Narnie tu utratily 180 milionů dolarů, Wanted dalších 150, s dalšími zahraničními produkcemi to mohlo dát 600 milionů ročně. Jistě, film nezaměstnává tolik lidí jako automobilky a nedosahuje ani jejich obratu, ale je to nezanedbatelný průmysl - a teď skomírá, zatímco v okolních zemích prosperuje. Vezměte si takové Krušovice: celé město závisí na pivovaru. Kdybych do něj investoval peníze, přesunul výrobu do Maďarska a 3500 lidí by tu přišlo o práci - dovedete si představit, jak by vláda řvala? To samé přitom hrozí filmu.
Co by se mělo stát, aby čeští filmaři nepřišli o práci nebo za ní nemuseli jít do Maďarska?
Politici tu dvacet let nedali filmu šanci. Stačilo by, aby se mezi nimi našel jediný odvážný a řekl: Víte co, už nás štve, jak pořád fňukáte. Pojďme to s těmi pobídkami zkusit. Když na tom stát prodělá, jdeme od toho. Vždyť pobídky fungují ve čtrnácti dalších zemích: kdyby na nich tratily, tak je nemají. Když investuju 150 milionů a stát mi vrátí třicet, tak pořád ještě dostane 120 -nemluvě o tom, co získá na daních lidí, kteří u filmu pracují. Navíc není potřeba nic vymýšlet ani do ničeho investovat! Nežádáme ani žádné peníze dopředu jako třeba automobilky, jen tu prostě chceme utratit hromadu peněz. Vždyť je to tak jednoduché! Stačí se podívat na web a prostudovat si, jak funguje maďarský nebo německý systém.
O čem jsou Red Tails?
S Georgem Lucasem za tenhle film bojujeme dvacet let. Jde o málo známou epizodu americké historie. Naše armáda za druhé světové války vyrukovala se studií, že černoši nemají mozkovou kapacitu na to, aby mohli zacházet s vyspělou technologií. Takže nesměli létat. Eleanor Rooseveltová se ale zasadila o to, aby v Alabamě vznikl výcvikový tábor pro černé letce. Žádný generál je nejdřív nechtěl, ale když USA v Evropě přicházely o sedmdesát bombardérů denně, museli povolat i tyhle kluky. Jejich úkolem nebylo střílet Němce, nýbrž chránit bílé vojáky, aby se dostali v pořádku domů ke svým rodinám. Nikdy o žádný bombardér nepřišli a vydláždili cestu invazi na Berlín. Po válce se však žádného uznání nedočkali. Pro nás je to hlavně příležitost pro vizuální efekty. Chceme mladým klukům ukázat, jaké to bylo létat rychlostí 450 mil za hodinu v hromadě plechu.
Jaká je pravděpodobnost, že v Česku s Lucasem natočíte plánovaný seriál na základě Star Wars?
Je to velký televizní seriál, může běžet čtyři až sedm let. Televize je navíc skvělý trénink pro novou generaci filmařů. Trvá třeba deset let, než se naučíte řemeslo. A já tu mám nejlepší tým, jaký si můžu přát. Mám v Prague Studios fantastické zázemí. Pracuju dvacet minut autem od centra Prahy, nejkrásnějšího hlavního města Evropy. Tohle všechno tu mám. Ale potřebuju pomoct. Jako typický politik vám neodpovím na otázku přímo, aby to nevypadalo, že vyhrožuju. Z ničeho bychom neměli větší radost, než kdybychom mohli Star Wars natočit tady. Ale mám taky finanční odpovědnost...