Mark je ukázkový životní ztroskotanec. Chce být herec, ale už z jeho chování na castingu každý pochopí, že žádnou roli v životě nedostal. Z finančních i jiných trablů mu vypomáhá další rádobyumělec Pierce, který se aspoň dokáže udržet nad vodou sázením. Mark bydlí s partnerkou Sally, handicapovaným bratrem Davidem a flegmatickým psem ve zchátralém podnájmu, kde se všechno hrozí každým okamžikem rozpadnout. A když začnou lustry a poličky opravdu padat, řízením osudu u toho vždycky někdo přijde o život. Zatímco Mark by se s přibývajícími mrtvolami radši odevzdal ruce zákona, Pierce má "lepší" plán...
V irském snímku V hlavní roli já se divák rychle zorientuje. Zaprvé - žánr černé komedie je velmi vděčný a má dost předvídatelný průběh. Zadruhé - děj dbá na klasickou aristotelskou trojí jednotu a drží se i mnoha dalších scenáristických "slabikářů", takže i nevyškolený divák intuitivně vytuší, kdy skončilo které dějství nebo kdy má čekat "nečekaný" zvrat. A zatřetí se tu až příliš často hraje s přiznanými či skrytými poukazy na jiné snímky podobných žánrů, což opět oslabuje moment překvapení a odvádí pozornost přílišným pomrkáváním na publikum.
To všechno jsou často rysy studentských filmů nebo debutů - tedy děl autorů, kteří si teprve osahávají cestu na neprošlapané půdě, pomáhají si prověřenými berličkami a sázejí na jistotu. Debutantství je tu cítit hlavně po stránce scenáristické: režisér Iana Fitzgibbona, pro kterého je V hlavní roli já druhotinou, se už projevuje jako zručný řemeslník, zatímco celovečerně začínající scenárista Mark Doherty místy viditelně tápe. Oba jsou přitom proškolení řadou televizních seriálů.
Co je hlavní, Dohertyho scénář na dlouhometrážní stopáž prostě nevydá: je černohumornou historkou stačící právě jen na jeden díl televizního seriálu. Fitzgibbon ho nastavuje nejrůznějšími příchody a odchody postav a další vatou, řídkost děje však nezakryje. Zbavit se bohužel nemohl ani rušivých motivů filmu ve filmu: oba hlavní hrdinové reálný děj "překopávají" do vlastního scénáře a nabízejí divákům vějičky typu "je to jako Fargo s Psím odpolednem", které se vnucují s nadbytečnými přesahy.
V hlavní roli já tak (doufejme nechtěnou) ironií odhaluje svým názvem hlavního "viníka": Doherty scénář napsal sám sobě na tělo a zahrál si i roli Marka, který v jeho podání vychází jako naprosto laxní chudák, se kterým snad nemůže soucítit vůbec nikdo. O kolik je sympatičtější už jen jinak otravný Pierce v podání Dylana Morana, známého ze seriálu Black Books, nemluvě o představitelích vedlejších rolí.
Přes to všechno není tak těžké filmu jeho chyby odpustit a ponořit se do něj. V hlavní roli já rozhodně nepůsobí amatérsky. Načasování gagů je bezchybné a humor se tu podává s kamennou tváří. Autoři dokázali z minimalistického prostředí vytřískat maximum: Markův byt je omlácený se stejnou černou autenticitou, jakou zachycují zoufalecká posezení nezaměstnaného herce, opileckého filmaře, ochromeného sportovce a apatického psa v autě na pláži. Nelze se tu chvílemi výtečně nebavit.
Hodnocení LN3 / 5 |
Nakonec se zdá, že všechny výše zmíněné problémy způsobila celovečerní stopáž, ke které se tvůrci přes všechna omezení látky vzepjali. Být V hlavní roli já půlhodinovka, zabíjí smíchem na potkání.
Jiný původem irský tvůrce Martin McDonagh před třemi lety získal Oscara za svou vynikající krátkou grotesku Six Shooter - a potom svůj černý humor rozmělnil v gangsterce V Bruggách. Pokud si Doherty s Fitzgibbonem najdou dobrého dramaturga, můžou od svého "příliš dlouhého krátkého filmu" stoupat opačným směrem. Zatím si jejich talent prohlédněte v závěrečné fázi, kde občasné mikrospánky nevadí.