Počet zahraničních filmů natáčených v ČR se rapidně snižuje. Mezi roky 2003 a 2008 došlo k poklesu o 86 procent. Přičemž v Maďarsku, které odlákalo českému filmovému průmyslu nejvíc zakázek, byl pobídkový systém zaveden v roce 2004. Celkový obrat filmové produkce v Česku klesl v těchto letech o polovinu - ze sedmi miliard na 3,5 miliardy korun. V pobídkách pro zahraniční filmaře jsou nejvíce velkorysí Irové, kteří zahraničním štábům vracejí až 28 procent nákladů. Maďarsko vrací čtvrtinu, podobně jako třeba Velká Británie. Následuje Malta s 22 procenty, Německo a Francie s 20 procenty.
V této oblasti panuje vzácná shoda mezi nejvlivnějšími politickými stranami. Mirek Topolánek (ODS) i Vítězslav Jandák (ČSSD) se začátkem července v Otázkách Václava Moravce shodli na tom, že je nutno krizi filmového průmyslu řešit. Ministerstvo kultury předpokládá, že v případě schválení přinese navrhované opatření pozitivní efekt. Po splnění všech podmínek programu budou investoři oprávněni požádat o vrácení až 20 procent některých utracených nákladů, které zaplatili.
"Cílem je motivovat zahraniční i domácí filmové produkce k investicím na území ČR. Toto opatření má zajistit zakázky firmám v souvisejících službách i ve výrobě, zaměstnat kvalifikované odborníky a vytvořit krátkodobá pracovní místa," řekla ČTK vedoucí tiskového oddělení ministerstva kultury Viktorie Plívová. Přitom Česko disponuje množstvím profesionálů, kteří jsou bez práce a odjíždějí pracovat do zahraničí. Fungují tu studia, laboratoře, je tu technika i technologie.
Podle České filmové komory (ČFK) není zavedení institutu investičních pobídek nesystémové nebo diskriminační. "Jeho nezavedením je naopak diskriminována ČR ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami, ve kterých tento systém funguje. Zavedení stimulů je plně v souladu s pravidly Evropské unie," uvedla ČFK filmová komora ve stanovisku.
Natáčení v České republice totiž neznamená jen příjmy pro filmové profesionály a ateliéry, ale i podporu všech přímo navázaných profesí a odvětví. Nepřímo pak i podporu zvýšení spotřeby, neboť výdaje filmových produkcí zvyšují příjmy dopravců, hoteliérů, telekomunikačních společností, provozovatelů restaurací či tlumočnických služeb.
