Belgie je zemí surrealismu a není náhodou, že do svých děl zakomponovali užitné předměty právě surrealisté. Tyto motivy přivedly galerii Design Flanders k rozhodnutí zvolit pro evropskou putovní výstavu surrealistické téma.
Výstava Je suis dada: vlámský design mezi snem a realitou představuje exponáty se skrytými významy, plné emocí, poezie, ironie a relativizmu. Dokáží probudit snovost, fantazii a úsměv, některé chtějí i šokovat. Vládne představivost. Vlastní název výstavy odkazuje téměř doslova k touze po svobodě, vzbuzuje zájem i otázky, a je stejně obsažný jako poselství obrazu Reného Magritta Ceci n’est pas une pipe (Toto není dýmka).
"Název výstavy, která se již představila v Turíně a ve Vídni, odkazuje k energickému posunu směrem k tvůrčí svobodě. Znepokojuje, nastoluje otázky a je stejně obsažný jako vizuální paradoxy typu plátna Reného Magritta s názvem Zrada obrazů, jehož muzeum bylo nedávno otevřeno v Bruselu," uvedla kurátorka výstavy Inge Vrankenová.
Části lidského těla, zvířata a erotické motivy
Johan Valcke, ředitel Design Flanders společně s kurátorkou Inge Vranken vybrali třicet dva současných designérů. Někteří výtvarníci zachycují sny, což vede k organickým, uvolněným tvarům a poetickým názvům, jiní tvoří spíše figurální design. K častým tématům patří části lidského těla, zvířata a erotické motivy.
Výstava přináší mimo jiné objekty tvůrců Daniela Weinbergera, Hanse Weyerse a Klaase Bormse, kteří vymýšlejí neobvyklé kombinace nejrozmanitějších objektů, nebo je zasazují do nových prostředí a dávají jim nové funkce. Weinberger ve své šperkařské tvorbě používá techniky koláže či asambláže, jejichž prostřednictvím kombinuje různé prvky převzaté z reálného světa do nově vzniklého užitného předmětu. Dvojice Sofie Lachaertová a Luc D'hanis zase pracuje s reálnými předměty, předměty však u nich nevyúsťují ve výtvarná díla, ale dostávají novou užitnou funkci.
Surrealismu je stav mysli
V Uměleckoprůmyslovém muzeu tak jsou k vidění třeba cukřenka ve tvaru klece s uvězněnými kostkami cukru, podšálek na vajíčko ve tvaru kachní nohy, "zamilované" spojené lžičky nebo lampa z mušlí, které jsou symbolem surrealismu, a další objekty se skrytým významem.
Expozici doprovází zvukové efekty, hudba a krákání havranů odkazující k Hitchcockovu klasickému filmovému hororu Ptáci. Samy exponáty umístěné v jakési snové bílé krajině rozehrávají své příběhy. Součástí výstavy je také promítání tří filmů zobrazujících rodinný život Reného Magritta (1898 - 1967), významného představitele belgického surrealismu.
Vůdčím principem surrealismu je fantazie, což platí i pro design. Surrealistické objekty s sebou nesou skryté významy a jejich cílem je šokovat. Jde převážně o předměty produkované v malým sériích, často vyráběné ručně. "Surrealismus pro mne není jen umělecký směr, ale zejména stav mysli," podotkla kurátorka Vrankenová.
